Nový rok je čas opětovného odevzdání se a
zkoumání srdce. Může být slaven různými způsoby podle situace a potřeb rodiny.

Jedinci

Když je člověk sám, je to vždy otázka, jak má
zachovávat tato svatá výročí. Ať už člověk žije sám nebo s nevěřící
rodinou, je výzvou zachovávat tyto zvláštní časy smysluplným způsobem. Když se
Kristus díval přes staletí, viděl mnohé, jak musí kvůli Něj kráčet sami. Dal
ujištění, že „kde jsou dva nebo tři shromážděni v Mé jméno, tam jsem Já
uprostřed nich“. Bible zjevuje, že každému, kdo je oddaný Yahuwahovi, je
přiřazen jeho vlastní, osobní, strážný anděl. Když touží jedinec
v upřímnosti srdce uctívat Stvořitele, strážný anděl, který je vždy
přítomen, se stává tou druhou bytostí „shromážděnou v [Kristově] jménu“ a
Kristovo zaslíbení, že tam také bude, je naplněno.

Tak jako se všemi Novými Měsíci, i Nový
rok je den bez obchodování. Jedinec může obdržet velké požehnání, když stráví
den zkoumáním srdce, stejně jako vzdáváním díků. Na Nový rok může člověk udělat
dobrou věc: napsat si seznam všech věcí, za které je vděčný od posledního
Nového roku. Kniha Žalmy je plná krásných modliteb zasvěcení a opětovného
sebeodevzdání. Četba Žalmů může být smysluplná v tento den, když je člověk
sám. Napsaní seznamu duchovních Novoročních rozhodnutí – věcí, které by ses rád
naučil nebo studoval, vítězství, které bys chtěl dosáhnout skrze plné oddání se
tvému Spasiteli, to vše jsou způsoby, jak oslavit Nový rok, pokud jsi sám nebo
sama.

Rodiny

Tak jako jednotlivci, i rodiny mají prožívat
Nový rok jako čas znovuodevzdání svých životů a rodin Yahuwahovi. Rodinná
bohoslužba by měla být zvláštním časem společenství. Rodina může sečíst
požehnání posledního roku a vyjádřit vděčnost Nebeskému Otci za tyto dary
z Nebes. Zvláštní věcí během bohoslužby by mohlo být sepsání rodinného
seznamu duchovních rozhodnutí. Svaté dny jsou taktéž úžasnou dobou pro účast
při rodinné modlitbě.

Rodinná modlitba se liší od modlitby jedince
v tom, že všichni, kdo chtějí, se mohou připojit ke společné modlitbě. To
neznamená, že mluví jeden přes druhého a člověk neslyší ani sám sebe. Je to
modlitba, kdy se jeden člověk začne modlit a aniž by řekl „Amen“, další člověk
může pokračovat, pokud je osloven nějakou myšlenkou nebo přáním. To může znít
cize a dokonce podivně při prvních pokusech, ale když se rodina nebo pár naučí
modlit tímto způsobem, prožijí velké požehnání! Místo toho, aby tvá mysl někde
bloudila, zatímco někdo druhý povídá dál a dál, tvá mysl zůstává soustředěná a
ty můžeš promluvit nahlas, když Duch Kristův zapůsobí na tvé srdce. Modlitba
tímto způsobem je konverzací mezi zúčastněnými a Otcem v Nebi. Dvacet
minut, půl hodiny nebo i více, strávených v modlitbě není neobvyklé, když
se blízcí přátelé nebo rodina naučí modlit tímto vzrušujícím a smysluplným
způsobem. Když si děti přivyknou na tento způsob modlitby, mohou se také přidat
a všichni zažijí velké požehnání.

Satanisté považují oslavy osobních narozenin
za nejvyšší satanský svátek v roce.¹ Proto oslava Nového roku,
která zahrnuje výměnu malých smysluplných dárečků, může zaujmout místo
tradičních narozenin a je něčím, na co se těší děti. Dárečky nemusí být drahé
nebo početné. Ale dárek, který podporuje osobní zájmy nebo schopnosti dítěte,
takový, který mu dává pocit, že je neobyčejné, milováno a ceněno jako jedinec,
je velmi utvrzující způsob, jak učinit tento den výjimečný. Protože je důležité
pro děti, aby se také učily radovat z dávání, nemělo by se na ně zapomínat
a dovolit jim pracovat společně na tvorbě malých dárečků pro své rodiče. Radost
ze schopnosti dávat učiní z tohoto dne velmi oblíbený svátek pro děti,
protože jejich milující srdce si budou užívat příležitost také projevit lásku.

Skupiny

Tak jako jednotlivci, i skupiny se mohou těšit
ze čtení Žalmů. Pokud se sejdou dvě nebo více rodin, může se navrhnout, že
každá rodina se podělí s ostatními o žalm, který je pro ně významný. Pak
může každý člen rodiny říci, proč je právě tento žalm pro ně tak významný.
Písně chvály a nového sebeodevzdání jsou také součástí bohoslužby, stejně jako
modlitba. Jakožto den opětovného zasvěcení, bylo by hezké využít příležitost a
setkat se s ostatními ze skupiny a mít možnost podělit se o svou víru do
nadcházejícího roku.

Skupinová modlitba, tak jako rodinná modlitba,
by byla daleko smysluplnější a příjemnější, kdyby se všichni modlili společně a
ne jednotlivě jeden po druhém. Praktika modlitby, kde má každý jednotlivec
svobodu mluvit, co má na srdci, tak jak na něj působí Kristův duch (raději než
muset čekat, až na něj přijde řada, a možná i zapomenout, co chtěl říct), učiní
modlitební čas nejvýznamnější událostí setkání. Zakončení modlitbou Pána je
obzvláště krásný způsob, jak uzavřít skupinovou a rodinnou modlitbu.

Nový rok je úžasný den pohledu vpřed na přicházející
rok a obnovené sebeodevzdání, svého života a vlastní rodiny Stvořiteli a našemu
milujícímu Nebeskému Otci.

Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce
navečer je Yahuwahův Pesach. (Leviticus 23,5)

Pesach je jedním z nejhlouběji
zasahujících svátků celého roku. Není to jen připomenutí vysvobození
z Egyptského otroctví, je to připomenutí vysvobození z hříchu. Bylo to na Pesach, kdy Kristus
zemřel pro tebe a pro mne jako Yahuwahův Beránek, který snímá hříchy tohoto
světa. Žádný jiný den v roce se nezdá být tak dlouhý, jako Pesach pro
toho, kdo si připomíná toto výročí.

Biblický den začal při úsvitu, proto třetí
hodina dne odpovídala zhruba 9:00 našeho času, nebo také polovině mezi úsvitem
a polednem. Písmo uvádí, že Kristus byl ukřižován okolo třetí hodiny.
Je 9:00 ráno. S vědomím, co Kristus udělal pro mne, cítím vážnost této hodiny. Jak ubíhá další hodina a já si
uvědomuji, že Kristus byl v takovém duševním utrpení díky tíze viny mých hříchů, že sotva cítil fyzickou
bolest, začínám chápat ohavnost hříchu.

Je jedenáct hodin. Stále na kříži. Stále se
snaží dýchat. Stále se cítí zavržen Svým Otcem kvůli mne, kvůli mých hříchů –
rodí se hluboká touha naprosto a úplně se odevzdat takové Lásce.

Poledne. Temnota zahaluje kříž. Hodiny tohoto
dne se vlečou pomalu, když si uvědomuješ, že právě v tento den zemřel tvůj Spasitel za tebe!

Třetí hodina odpoledne. Kristus zemřel
v devátou hodinu, okolo 15:00 dnešního času. Konečně je po všem. Yahuwahův
Syn zvítězil. Krev usmíření, krev, která nám dovoluje, abychom byli jedno
s Yahuwahem, byla prolita.

Pesach však není den zahálky. Během Svátku
Nekvašených chlebů, který začíná hned další den, musí být všechny kvasnice
odstraněny z domu.

Kvasnice

Kategorie potravin, které typicky obsahují
kvasnice, jsou produkty vyrobené z obilí. Protože se potraviny i recepty
liší v každé zemi, je vhodné číst, co zakoupené nebo komerčně vyrobené
potraviny obsahují.

Kvasnice mohou být nazvány různými jmény jako
např. droždí, pekařské kvasnice, jedlá soda, prášek do pečiva nebo jen kvasnice.
Účelem kvasnic je, aby pokrm nakynul, byl lehčí a objemově větší. Z toho
důvodu je taky božsky užitým symbolem pro hřích, který proniká skrze celého
člověka a mění jeho charakter. Ten se stává nafoukaným a plný vlastního já.

Obojí, autolýzovaný kvasničný extrakt a
pivovarské kvasnice (známé taky jako nutriční kvas), jsou používané jako
ochucovadla. Nemají schopnost kvasit nebo kynout. Je ponecháno na jedinci, aby
se rozhodl, jestli ochucovadla, která nemají schopnost kvasit, budou
kvalifikována mezi vyloučené věci. Lidé zachovávající tento svátek, kteří
nejsou vegáni, mohou použít vejce namísto kvasnic.

Kategorie přísad, na které by se měl dávat
pozor, obsahují (nejen) následující:

• Pečící směsi
  – včetně směsi na housky, vdolky a lívance
• Chleby: Bochníky,
  bochánky, housky, pita chléb, ploché chleby, bagety, krosanty, vdolky,
  koblihy, atd.
• Chladné
  obiloviny
• Sušenky
• Moučníky:
  koláčky, cukroví, atd.
• Mražené
  potraviny: vafle, palačinky, atd.

zahrnují droždí, jedlou sodu, prášek do pečiva
– všechno, co kvasí těsto. Rodina nebo i jedinec žijící sám mohou tyto věci
dopotřebovat s předstihem nebo uschovat ve vnějším mrazáku, garáži nebo jiném
takovém místě. Když žije člověk v nevěřící rodině, není vždy možné odstranit
všechny kvasnice z domu, ani není doporučeno, aby kvůli vlastnímu přesvědčení
nutil k tomu ostatní.

Když je však člověk nebo rodina jednotná,
vyhledávání kvasnic na Pesach se stává živým podobenstvím toho, jak důkladně by
měl být všemi hledán hřích ve vlastním srdci. Je až neuvěřitelné, jak mnoho,
mnoho připravovaných jídel nebo směsí obsahuje některou formu kvasnic!

Navečer se pak rodina shromáždí ke zvláštní
Pesach večeři. Je to doba, kdy mohou být pozváni přátelé, jejichž srdce tíhnou
k pravdě, aby s tebou sdíleli velmi posvátnou zvláštní chvíli.
Neexistuje jediný správný způsob, ani špatný způsob, jak zachovávat Pesach.
Protože byl Yahuwahův Beránek zabit, není už déle potřeba opět zabíjet beránka.
Zvířecí beránci jen poukazovali směrem k Yahuwahovu Beránkovi. Jeho krev
byla již prolita, ale my si stále připomínáme toto výročí s láskou a
vděčností pro Jeho velkou oběť.

Umývání
nohou

Památka Páně, kterou Kristus ustanovil
v době poslední večeře před Svým ukřižováním, je krásný způsob bohoslužby
během této svaté chvíle. Umývání nohou je samo o sobě krásným obřadem. Umývání
nohou symbolizuje Kristovu krev, která smývá naše hříchy. Tak jako Yahushua
umýval nohy učedníkům, tak máme i my umývat nohy jeden druhému jako důkaz
Kristovy vlastní lásky v naších srdcích, která nás inspiruje k činům
vzájemné lásky a služby.

Dokonce i když člověk nemá nikoho, s kým
by sdílel tento významný obřad, není důvod, proč by si nemohl umýt své vlastní
nohy. Je to koneckonců vzpomínka na očištění, které nám individuálně dává
Kristus. Některé rodiny rády zpívají písně o družnosti po umývání nohou.

Večeře
Pesach

Různí lidé nacházejí různé způsoby, jak
smysluplně slavit Pesach. Některé rodiny dávají přednost zachovávání Pesach večeře
jen symbolicky. Hlavními částmi „večeře“ jsou hroznová šťáva, hořké byliny,
nekvašený chléb, sůl a sop, do něhož se namáčí chléb. Tyto jsou ochutnány, ale
nejí se jako pokrm. Jiné rodiny, obzvláště ty s mladými dětmi, to pojídají
jako večeři s tím, že k tomu přidávají jiné potraviny, které byly
dostupné v biblických dobách. Neexistuje žádný špatný nebo správný způsob,
jak slavit Pesach. Hlavní je najít způsob, který tobě a tvé rodině vyhovuje a
je připomínkou Krista, našeho pravého obětního Beránka.

• Hroznová šťáva: Symbolizuje
  Kristovu krev, která smývá naše hříchy.
• Hořké byliny: Hořké byliny
  jsou symbolem hořkosti hříchu, který způsobil smrt našeho Spasitele.
  Nejlepší jsou čerstvé byliny, ale pokud nejsou k mání, mohou být
  použity i sušené. Mohou být skutečně hořké, jako například vodilka (zlatá
  pečeť), něco, co se jen ochutná a používá jako symbol. (Pokud se rodina
  rozhodne tak učinit, mladé děti by měly být dopředu varovány. Hlavní je
  naučit děti, aby neplakaly.) Poživatelnější „hořké byliny“ mohou být
  připraveny z jemně nakrájených listů zeleného a červeného hlávkového
  salátu, petržilky, kadeřavé čekanky, atd. se zálivkou s citrónové
  šťávy lehce pokropené solí. Během jídla by mohly být všechny tyto symboly
  vysvětleny dětem a vedena užitečná diskuze se všemi přítomnými.
• Nekvašený chléb: Biblická
  ilustrace kvasnic jako symbolu pro hřích by měla být dobře vysvětlena
  hostům nebo dětem. Nekvašený chléb jedli Izraelité v noci před
  opuštěním Egypta. Před svým vysvobozením měli odstranit všechny kvasnice
  ze svých domovů. Stejným způsobem mají lidé poslední generace prohledávat
  svá srdce a a skrze krev Beránka z nich odstranit veškerý hřích, aby
  byli připraveni na větší vysvobození z tohoto hříšného světa.
  Nekvašený chléb je nejlepší vyrobit z celozrnné pšeničné mouky nebo
  špaldy. Je to jednoduché, snadné a velmi chutné.
• Sůl: Sůl symbolizuje slzy
  pokání. Když někdo zažije hořkost hříchu, vstupuje utěšující milost
  Kristova, pozývá člověka k plnému podřízení své vůle a prožití pokoje
  a radosti, která přichází jen od Něho. Pro ty, kdo preferují jen
  symbolický pokrm, je možné nechat kolovat misku se solí, aby si každý vzal
  malou špetku. Je možné také umístit malé mističky se solí na každé místo. Mořská
  nebo kamenná sůl je vhodná, pokud je možné ji sehnat.
• Sop: Sop je sladká omáčka.
  Při poslední večeři před Kristovou smrtí se Jan nahnul a konkrétně zeptal
  Yahushui, kdo Ho zradí. Kristus odpověděl, že ten, kdo namočí svou ruku
  s Ním do misky, ten bude zrádcem. Sop, také znám jako
  charoset/haroset, je omáčka z čerstvého nebo sušeného ovoce: datlí,
  fíků, rozinek, atd. Různé kultury to vyrábí jinak, podle toho, jaké plody
  jsou dostupné.

Rodiny, které preferují úplnou večeři, jako
v biblických dobách, si mohou vychutnat další jídla jako je čočková
polévka, pomeranče, hrozny, mandle, fíky a datle. Hořké byliny jsou dobré
s klíčky na nekvašený chléb.

Pro ty, kteří si zvolí mít s Pesachem
plnohodnotnou večeři, přichází po večeři nejvýznamnější událost večera: Památka
večeře s dodatečným nekvašeným chlebem a procházejícím Yahushuovým
pohárem. Zatímco byl nekvašený chléb součástí večeře, tento nekvašený chléb je
oddělen jen pro tento obřad památky. Hostitel nebo hostitelka poskytne čtení
z Bible, obvykle pasáž o poslední večeři. Je to posvátný okamžik.

Předávání Yahushuova poháru je vrchol večera.
Má-li paní domu velkou číši, nebo si může půjčit, o to zvláštnější bude
Yahushuův pohár. Kristus řekl učedníkům: „Toto čiňte na Mou památku“. To je
stále výsada Jeho následovníků. Jeden člověk se napije z číše, otře
ubrouskem své otisky rtů a předá ji další osobě. Tak jak Kristus řekl
učedníkům: „Pijte z něj všichni“, tak aby nezbyla žádná „krev
z hroznů“, která symbolizuje Kristovu krev prolitou za naše hříchy. Mnoho
rodin si volí, aby jejich děti čekaly, dokud jim nebude 12 let, a teprve pak
jim dovolí se účastnit, protože 12 let je věk, kdy se dítě stává samo
zodpovědné za svou vlastní duši.

Když je tato služba u konce, přichází modlitba
znovuzasvěcení a všichni se účastní děkováním Yahushuovi za Jeho velkou oběť a
Otci za tak velkou lásku, která Ho vedla k tomu, že byl ochoten obětovat
Svého vlastního Syna, aby zachránil hříšníky. Různé způsoby ukončení obřadu
zahrnují požehnání vyslovené vedoucím / hostitelem / hostitelkou / rodiči nad
ženou / dětmi / hosty. To může být čteno z Bible nebo vysloveno vlastními
slovy. Písmo říká, že když bylo po večeři, Yahushua a učedníci zpívali píseň a vyšli
ven. To nebyl žalozpěv, ale radostná píseň. Kristus se radoval při myšlence, že
mnoho, mnoho duší bude skrze Jeho oběť zachráněno. I když dnes truchlíme nad
našimi hříchy, které si vyžádaly takovou oběť, abychom byli zachráněni, můžeme
se radovat, že Kristovo vítězství bylo získáno a my můžeme být zachráněni skrze
víru v Jeho spravedlnost.

Návrhy:

Každý jednotlivec, rodina nebo skupina by měla
sama zkoumat různé způsoby, jak vykonávat tuto svatou událost, aby byla
smysluplná. Někteří lidé rádi pokládají barevné tkané přikrývky na podlahu a
podávají jídlo v košíkách na nízkých stolech. Jiní používají své nejlepší
nádobí a prostírání. Světlo svíček vždy dodá zvláštní záři, ať už jsou
používány svíčky v křišťálových stojanech nebo malých děkovných miskách
z barevného skla.

Počátek Svátku nekvašených chlebů je zvláštní
shromáždění připadající vždy na Sabat, 15. den prvního měsíce, a proto je také
nazýván VELKÝ Sabat. Je to sedmidenní svátek trvající do 21. dne měsíce.
Tento svátek má svá zvláštní pravidla. Během této doby se nejí nic
z kvasnic. V širším smyslu než jen Pesach nám připomíná vysvobození
Izraelitů z otroctví a také naše vysvobození z hříchu. Svátek
nekvašených chlebů není dobou, kdy by člověk musel odložit práci stranou, ale
může to být doba zvláštního rodinného společenství, jak zvláštních rodinných
bohoslužeb, tak i plánovaných rodinných aktivit.

Svátek nekvašených chlebů obsahuje tři hlavní
události: (1) První den svátku je Velký Sabat 15. dne měsíce; (2) Druhý den
svátku je oběť mávání snopem, nazvaná také Svátek prvotin (den Yahushuova
vzkříšení 16. dne měsíce); (3) Poslední den Svátku je „svaté shromáždění“, 21.
dne. [Všechna data jsou v prvním
měsíci roku podle Yahuwahova luni-solárního kalendáře.]

„Až vejdete do země,
kterou vám dávám, a sklidíte její žeň, přinesete první snop ze své žně knězi. On zamává snopem před Yahuwahem, abyste došli
zalíbení; druhého dne po Sabatu s ním kněz zamává.“ (Leviticus 23,10-11)

Pavel potvrdil symboliku Yahushuova vzkříšení
na Svátek prvotin, když uvedl:

Avšak Kristus vstal
z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli. . . . Jako v Adamovi všichni umírají,
tak také v Kristu budou všichni obživeni. . . . Každý však ve svém pořadí: jako
prvotina Kristus, potom při jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi. (viz 1.
Korintským 15,20. 22-23)

První
den nekvašených chlebů

Ze všech Sabatů v roce je První den
Svátku nekvašených chlebů tím nejslavnostnějším. Je výročím dne, ve kterém
Kristus spočíval v hrobce. Jak dlouhým se zdá tento den být, když člověk
vzpomíná na to, jak zoufalí byli učedníci v onen den před tak mnoha lety!
Nechápali, že Mesiášovo poslání bylo
zemřít, a tak jejich zoufalství, žal, zlomená srdce a zmalomyslnění neznala při
Jeho smrti hranic.

Jak ubíhají hodiny tohoto výročí, člověk
nemůže nemyslet opět a znovu na tu bezútěšnost, bolest a naprostou beznaděj,
které prožívali první učedníci. Je to památník bídy a utrpení, kterou by
prožíval celý svět, kdyby nebylo Otcovy lásky. Bez Spasitele by byl celý svět ztracen a zcela bez naděje. Je to
velmi truchlivá doba a člověk začíná mít mlhavou představu o nesmírnosti
hříchu.

Yahuwahův zákon je dokonalý. Je to zapsaný opis
pravých myšlenek a citů Věčného. Změnit to by znamenalo připustit, že na Tom,
jehož charakter je popsán, existuje nějaká chyba. Toto bylo důvodem, proč
nemohl být Yahuwahův svatý zákon změněn, aby omluvil hříšníky. Protože je však
svatý zákon zákonem Lásky, Nekonečná Láska našla způsob, jak zachránit
hříšníky: oběť vlastního Syna Lásky, která zaplatí cenu za viníka.

Satan nenáviděl
Krista pro Jeho postavení už v dvorech [Yahuwaha]. Když byl sesazen, jeho
nenávist ještě vzrostla. Nenáviděl Toho, který Sám Sebe obětoval pro záchranu
hříšného lidstva. [Yahuwah] dovolil svému Synu, aby se narodil jako bezbranné
dítě, podřízené slabostem lidství. Dovolil Mu žít životem běžným pro každou
lidskou duši, se všemi jeho úskalími, bojovat boj, který musí vést každý člověk,s rizikem prohry a věčného zahynutí.¹

Byl to skutečný boj, do kterého Kristus
vstoupil a který mohl prohrát. Kdyby Kristus jen jednou podlehl hříchu, dokonce
jen v Jeho mysli, bitva by byla ztracena. Satan by zvítězil a hřích by se
rozšířil po celém vesmíru. Kristus a Otec riskovali v tomto boji Kristovu
vlastní věčnou existenci. Kdyby Kristus zhřešil, sklidil by také odplatu za
hřích: věčnou smrt.

Každý otec na zemi
miluje svého syna. Dívá se do jeho tváře a chvěje se při pomyšlení na
nebezpečí, jaká ho v životě mohou potkat. Chtěl by ho ochránit před
Satanovou mocí, před pokušením a bojem. Yahuwah – k údivu nebe i země –
poslal svého jediného Syna vybojovat ten nejtěžší a nejnebezpečnější boj, aby
naše děti mohly s jistotou jít po cestě života. „V tom je láska“ (1.
Jana 4,10) Divte se nebesa, žasni země!²

Otec riskoval všechno, aby nás zachránil. Nevidíme ohavnost hříchu. Jsme
s ním v pohodě. Tento Sabat je výročím pro naše rozpoznání toho, co
to stálo našeho Eloaha a Jeho Syna pro naší záchranu. Kristus neviděl skrze
portál hrobky. Pocit viny z celkové váhy hříchů světa byl tak velký, že
cítil, že nikdy nebude přijat zpět do přítomnosti Svého Otce. „Bylo to vědomí
hříchu, vkládající Otcův hněv na Něj jako zástupce člověka, které činilo pohár,
který pil, tak hořkým, a zlomilo srdce Syna [Yahuwahova].“³

Láska Všemohoucího, Svatého a Věčného Otce
byla taková, že byl ochoten riskovat všechno,
aby zachránil hříšníky oklamané a svedené k hříchu. Láska Kristova byla
taková, že byl ochoten riskovat Svou vlastní věčnou existenci a spolupracovat
se Svým Otcem v tomto velikém, drahém a riskantním podniku. Klid a
beznaděj dne, ve kterém Kristus spočíval v hrobce, je mdlým vylíčením
toho, co by celý svět cítil bez svého Spasitele.

Taková láska, tak veliká a čistá, taví kamenné
hříšné srdce. Když si člověk uvědomí hloubku a šířku sebeobětavé, božské Lásky,
uvědomí si také, že je bezpečné plně
se podřídit pod kontrolu Lásky, že by raději přestal existovat, než existoval
bez něj.

Zde je Láska

Zde je
láska – obrovská jako oceán,
Milující laskavost jako potopa!
Když princ života,
Naše výkupné, za nás prolil
Svou drahocennou krev!

Kdo
nevzpomene na Jeho lásku?
Kdo dokáže přestat zpívat Jemu chválu?
On zapomenut být nemůže
Po všechny věčné nebeské dny.

Na hoře
ukřižování
Fontány se otevřely doširoka.
Skrze brány potopy
Yahuwahova milost vylila
ohromný a laskavý příliv.

Milost
a láska jak mocné řeky
proudily neustále shora!
A pokoj nebes
A dokonalá spravedlnost
Políbila obviněný svět láskou.

Here is Love: (audio)

Doporučení:

Svátek nekvašených chlebů může být velmi
zvláštním časem rodinné pospolitosti. Rodinné bohoslužby se mohou zaměřit na
lásku Otce vyjádřenou v životě Yahushuově. Zvláštní chvíle pro rodinné
aktivity učiní tento týden zvláštním v životech dětí a přitáhne jejich
srdce blíže k jejich rodičům pouty lásky. I když nejsou všechny dny tohoto
svátku Sabaty, poslední z nich jím je, i když připadá na Den příprav.
Takto poskytuje závěr Svátku nekvašených chlebů jeden z pouhých dvou případů za
celý rok, kdy jsou dva Sabaty hned po sobě.

—————————————————————–

¹ Ellen G. White, Desire of Ages, p. 49.

² Ibid.

³ Ibid., p. 753.

Mávání snopem je nejradostnější doba ze všech
jarních výročí! Je to den, ve který náš Spasitel vstal z hrobky! Byl vzkříšen,
protože byl dokonalou, bezhříšnou obětí a díky Jeho oběti můžeme žít navždy
s Ním. Ze všech dní, kdy naše láska a vděčnost má proudit k našemu
Spasiteli a nebeskému Otci, má být tento den časem radosti, díkuvzdání a
naděje. „On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky Ho vydal. Jak by nám
spolu s Ním nedaroval všechno?“ (Římanům 8,32)¹

Pohanství, které prostupuje novodobé
Velikonoční slavnosti, vedlo mnohé k tomu, že ignorují den Kristova
vzkříšení. Vážnost Pesachu je zachovávána tak, jak by měla být. Ale i Kristovo
vzkříšení by mělo být připomínáno. Bez Kristovy smrti bychom byli bez pomoci a
naděje. S Jeho vzkříšením, ujištěném Jeho dokonalým životem, je nám celé
nebe otevřeno: pomoc, povzbuzení a pokrm zde, stejně jako nesmrtelné dědictví
po celou věčnost. Takové slavné vítězství by mělo být vždy připomínáno. Yahuwah
zvítězil! Jeho svatý zákon byl ospravedlněn a On byl schopen učinit, po čem
toužil: zachránit hříšníky, oklamané a svedené k hříchu.

Mávání snopem je výročí, které se zároveň dívávpřed do budoucí věčnosti, kdy bude
učiněna nová země a hřích a hříšníci už nebudou. Po Svém díle spásy a
vysvobození spočinul Yahushua v hrobce přes Sabat. Po šest tisíc let
pracovali lidé pod tíhou Satana a hříchu. Když už nebude hříchu, vykoupení se
budou těšit ze sabatní doby v nebeských dvorech. Mávání snopem se provádí
první den týdne, protože se jedná o obnovení, čas znovu začít. Vzkříšení na
Svátek Mávání snopem, první den nového týdne, je příslibem nekonečných cyklů
času po celou věčnost, kdy vykoupení budou chválit Otce a Syna za Jejich
jedinečný dar nekonečné lásky.

Mávání snopem je slavnost díkuvzdání. Nesmíme
zanedbávat vyjádřit vděčnost Kristu za nový život, který je náš skrze Jeho smrt
za nás. Měli bychom Mu děkovat za naše dočasné životy a požehnání, stejně jako
za nový duchovní život, který vytváří v našich srdcích. Zázrak vzrůstu
z mrtvého semínka je podobenství o novém životě v nás, kteří jsme
byli mrtví v přestoupeních a hříších. Jak říká apoštol Pavel: „S Kristem
jsem ukřižován: nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v
těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za
mne.“ (Galatským 2,19-20)

Mávání snopem je oslava nekonečné síly božské
lásky.

Chovej
mne jak pečetidlo u srdce,
měj mě jako pečetítko při ruce.
Vždyť láska je silná jako smrt,
žárlivost jako záhrobí tvrdá,
žár její žárem ohně zhrdá.
Tu lásku neuhasí velká voda,
odplavit ji nedokáže dravý proud.
Byť by kdo za lásku dával vše, co má,
vypadal by jak prostoduchý bloud.

(Píseň
písní 8,6-7)

Obklopeni takovou
láskou jsme připraveni postupovat v boji proti nepříteli a s radostí nést
poselství o Kristově lásce a brzkém návratu k padlému světu.

Kdo nás odloučí od Kristovy lásky? Soužení nebo
úzkost, pronásledování nebo hlad, nahota, nebezpečí nebo meč? . . . Ale v tomto
všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. Jsem přesvědčen, že
ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani
moci ani výšina ani hlubina, ani žádné jiné stvoření nás nebude moci odloučit
od Boží lásky, která je v Pomazanému Yahushuovi, našem Pánu. (Římanům
8,35-39)

Doporučené aktivity:

Tradičně  byly
snopy obilí svázány, aby byly předloženy Stvořiteli jako oběť mávání snopem.
Pro mnohé, kteří žijí ve městech nebo v nevlídném klimatu, to není možné.
Alternativním způsobem, jak uznat zázrak nového růstu, je vyklíčit nějaká
semena. Pár dní před Máváním snopem nechejte vyklíčit nějaká zrna vložením do
vlhkého prostředí a na slunce. Čočka potřebuje k vyklíčení jen tři dny.
Při bohoslužbě v den Mávání snopem je můžete pozvednout při modlitbě jako
symbol nového života, který nám byl dán, a smrti hříchu. Velké fazole, jako
jsou pintos, jsou zábavnou a zajímavou poučnou zkušeností pro mladé děti.
Namočte papírový ubrousek a vložte jej do čisté sklenice. Ujistěte se, že se
papírový ubrousek dotýká stran sklenice. Zasuňte fazole mezi papírový ubrousek
a sklo a postavte na okenní parapet, kde svítí slunce. Udržujte vlhkost
ubrousku. Když pak fazole klíčí, děti mohou pozorovat živé podobenství toho,
jak semeno umírá, aby vznikl nový život.

—————————————————————–

¹ Svatá jména Otce a Syna byla
nahrazena.