Nekonečná
milost a bezmezná Yahuwahova láska vymyslela plán, pomocí kterého může být
hříšný, padlý člověk obnoven k boží přízni. Tento plán zahrnoval daleko více
než jen právní akt vykoupení lidstva zpod nadvlády Satana. Vyzýval také k
obnově božího charakteru uvnitř lidské duše. Je to právě tato naděj – úplné
obnovení k obrazu božímu – o které Pavel píše. A právě do tohoto díla je nyní
Yahushua zapojen.

Aby
pomohl lidem pochopit spletitost plánu spasení, přikázal Yahuwah Mojžíši postavit svatostánek, jehož
služby a samotná konstrukce vyučovaly lid pravdám spasení. „I udělajíť mi
svatyni, abych bydlil uprostřed nich.“ (Exodus 25,8) Vyvrcholením těchto svatých
služeb byl každoroční obřad zachovávaný v Den smíření.

To
byl nejzávažnější den celého roku. Byl to den bázně a roztřesení . . . stejně
jako obrovského duchovního požehnání. Předcházelo mu hluboké zkoumání vlastního
srdce, modlitba a lítost za hřích. Bylo to právě v Den smíření, kdy byly tyto
hříchy vymazány – jak z knih Nebes, tak z charakteru jednotlivce.

Tento
úžasný dar přijatý skrze víru dovoloval lidem, aby začali každý rok s čistým
štítem. Ti, kteří přenesli své hříchy do svatyně včas, skrze vyznání a pokání,
mohli žádat skrze víru o obnovené srdce. To je to dílo, ta zvláštní práce
očištění, vykonaná v Den smíření, která je nyní přístupná pro všechny, kteří
se, tak jako dávný Izrael, zapojí do díla sebezpytování srdce a pokání.

Během
denním služeb ve svatostánku byly hříchy kajícího hříšníka legálně přenášeny do
svatyně skrze krev zvířat: beránků, kozlů a býčků. Krev byla přenášena do
přední části svatyně a kající hříšník byl považován za člověka, kterému bylo
odpuštěno, ačkoliv záznam o jeho hříchu zůstal. V Den smíření vešel Velekněz do
druhé části, Nejsvětějšího místa svatostánku. Vcházel tam jen jednou ročně, ale
právě toto byla služba, která představovala, že je možné vymazání hříchů.

Od té doby, kdy bylo všecko tak zařízeno, vcházeli
stále do přední části stánku [Svatyně] kněží a konali tam bohoslužbu.

Do druhé části stánku [Nejsvětější svatyně] vcházel
jen jednou za rok sám velekněz, a to nikdy bez krve, kterou obětoval za sebe i
za přestoupení lidu. Tím Duch svatý naznačuje, že ještě nebyla otevřena cesta
do nejsvětější svatyně, pokud stála přední část stánku. (Židům 9,6-8)

Pozemský
svatostánek byl dán k tomu, aby učil o právních transakcích vykonaných v
Nebeské svatyni pro záchranu hříšnika. Služby v pozemské svatyni se vykonávaly
s krví beránků. Služby v Nebeské svatyni jsou vykonávány s krví samotného
Yahushui, „Yahova Beránka, který snímá hříchy světa.“ (viz Jan 1,29)
Pozemská svatyně byla symbolem toho, co se mělo konat v Nebeské svatyni po
smrti Yahushui.

To [pozemská svatyně] bylo podobenstvím pro nynější
čas, neboť dary a oběti, které se tam přinášely, nemohly dokonale očistit
svědomí toho, kdo je obětuje; jde jen o pokrmy, nápoje a různá omývání, tedy o
vnější předpisy, platné jen do nového uspořádání. (Židům 9, 9. 10)

Krev
zvířat nemohla ve skutečnosti nikoho očistit od hříchu. Neměla tuto moc. Byla
pouze symbolem poukazujícím na nejvyšší oběť za hřích: Yahushuu.

V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho
skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášené každoročně znovu a znovu,
nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí. Kdyby ti, kdo je
přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno
by byly tyto oběti přestaly. Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně
připomínají, neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit. (Židům 10,1-4)

Jedině
krev Yahushui může očistit od hříchu. Ti, kteří přicházeli k pozemské svatyni,
věřili, že když přijde Spasitel, nastane konečné odpuštění, očištění a
obnovení.

Ale když přišel [Yahushua], Velekněz, který nám
přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama, to jest patřícím k
tomuto světu, nýbrž stánkem větším a dokonalejším. A nevešel do svatyně s krví
kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné
vykoupení.

Jestliže již pokropení krví kozlů a býků a popel z
jalovice posvěcuje poskvrněné a zevně je očišťuje, čím více krev [Yahushuova] očistí
naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému [El]! Vždyť on přinesl sebe sama
jako neposkvrněnou oběť [Yahuwahovi] mocí Ducha, který nepomíjí.

Proto je Kristus Prostředníkem nové smlouvy, aby ti,
kdo jsou od [Yahuwaha] povoláni, přijali věčné dědictví, které jim bylo
zaslíbeno – neboť Jeho smrt přinesla vykoupení z hříchů, spáchaných za první
smlouvy. (Židům 9,11-15)

Jestliže
byla přijata krev zvířat k očištění lidí od jejich hříchů skrze víru, o kolik
více je přijata krev Yahova vlastního Syna k odpuštění a očištění lidí?

„Podle
zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění.“
(Židům 9,22) Protože byla prolita Yahushuova krev, neexistuje žádné odsouzení
těch, kteří skrze víru v Něj litovali svých hříchů a přijali Jeho odpuštění a
očištění.

A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou
v Yahushuovi Pomazaném, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha. (viz
Římanům 8,1)

Poté,
co Yahushua – Beránek Yahův – zemřel za hříchy tohoto světa, navrátil se k
Nebeské svatyni. Tam vstoupil do Nebeské svatyně, aby učinil usmíření za tebe a
za všechny hříšníky, kteří Ho hledají. To, co bylo konáno pro věřící ve víře v
přicházejícího Spasitele, se nyní mohlo konat skutečně.

To, co je jen náznakem nebeských věcí, bylo nutno
očišťovat takovým způsobem; nebeské věci samy však vyžadují vzácnějších obětí. Vždyť
[Yahushua] nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení
té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před [El]. Není
třeba, aby sám sebe obětoval vždy znovu, jako když Velekněz rok co rok s cizí
krví vchází do svatyně; jinak by musel trpět mnohokrát od založení světa. On se
však zjevil jen jednou na konci věků, aby Svou obětí sňal hřích. (viz Židům
9,23-26)

Yahushuova
smrt na kříži byla jednorázovou smrtí. Už nikdy nebude muset opět zemřít. On –
dokonalý Beránek – byl obětován jednou za přestoupení mnohých. Nyní je
odpuštění, úplné a zdarma nabízeno všem, kteří k Němu přijdou a skrze víru
přijmou dar, zaplacený tak vysokou cenou, přesto zdarma a s takovou milostí
nabízen. „Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že
nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“ (1. Janova 1,9)

Tak jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude
soud, tak i Yahushua byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých;
podruhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají. (viz
Židům 9,27-28)

Písmo
prezentuje Yahushuu jako stojícího v přítomnosti Yahuwaha, dokonce nyní
nabízejícího Svou krev jako usmíření za tvé hříchy. On čeká s toužícím srdcem,
aby mohl očistit a obnovit všechny, kteří přicházejí k Němu ve víře. Pozemská
svatyně poukazovala tehdy na to, co je NYNÍ dostupné a čeká jen na to, kdy to
přijmeš skrze víru.

Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a
znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy. Tento
Muž však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží a hledí
vstříc tomu, `až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu´. Tak jedinou
obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.

Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká: `Toto je
smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Yahuwah; dám Mé zákony do
jejich srdce a vepíšu jim je do mysli; na jejich hříchy a nepravosti už nikdy
nevzpomenu.´Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.
(viz Židům 10,11-18)

Když
Yahushua přijde na oblacích Nebes, soud skončí. Bude už rozhodnuto, kterým bylo
odpuštěno a kteří zůstali navždy provinilci. Jeden z posledních výroků Yahushui
v Bibli to jasně říká: „Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím
každému podle toho, jak jednal.“ (Zjevení 22,12)

Aby
mohl Spasitel s Sebou přinést Svou odplatu, musí být už předem rozhodnuto, kdo
obdrží jakou odplatu: komu je darován věčný život a kdo bude stráven v ohnivém
jezeře s ďáblem a jeho anděli.

Nyní,
kdy milost ještě setrvává, je čas postarat se o tvé povolání a vyvolení.
Zkoumej své srdce, vyznej své zlé činy a lituj jich. Zápas s Yahuwahem na
modlitbě: „Ó, [El], zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj
neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!“
(Žalm 139,23. 24)

Poslední
generace se skládá z těch, kteří jsou vyzváni, aby vyšli z Babylonu. Jsou
vyzváni, aby vyšli z padlých církví; aby opustili tradice, bludy, hřích a
odpadlictví. A když odpoví na výzvu opustit Babylon a navrátí se k poslušnosti
vůči svému Stvořiteli, úžasná proměna je vykonána: je jim darováno očištění –
úplné a kompletní. Je jim dáno nové srdce a nový duch. Jsou obnoveni k obrazu
božímu.

Vezmu vás z pronárodů, shromáždím vás ze všech zemí a
přivedu vás do vaší země.

Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni; očistím
vás ode všech vašich nečistot a ode všech vašich hnusných model.

A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového
ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa.

Vložím vám do nitra Svého Ducha; učiním, že se budete
řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich . . . budete
mým lidem a já budu vaším  [Elohim]. Zachráním vás ze všech vašich
nečistot.“ (Ezechiel 36,24-29)

To
je to, co chce tvůj Spasitel pro tebe udělat. On ti chce dát čisté srdce a
správného ducha. On chce v tobě obnovit božský obraz Yahuwaha.

Přijmi
dnes toto milující pozvání. Čin pokání. Buď očištěn. A budeš přijat mezi
Milované.