Během 80.
let minulého století byl populární na tričkách a nálepkách na auta tento slogan:
„Kdo zemře s nejvíce hračkami, ten zvítězí!“ Reakcí na tento ryze
konzumní styl života byl v 90. letech tento slogan: „Kdo zemře s nejvíce
hračkami, i tak zemře.“ V konečném součtu je podstatná jen jedna věc. Není
to tvá práce, tvá škola, tvé sportovní dovednosti, tvůj dům nebo auto nebo„hračky“ – dokonce ani ne tvá reputace. Jedinou podstatnou věcí je
charakter, myšlenky a pocity, které sis vypěstoval během svého života na zemi.

Tvůj
charakter je to jediné, co si vezmeš do Nebes. Každému člověku na zemi byla
milostivě darována zkušební doba, aby si mohl vypěstovat charakter, který je v
souladu s božským zákonem. Ti, kteří podřídili svou vůli Yahuwahovi a dovolili
Mu zformovat jejich myšlenky a pocity, budou mít charakter, který bude vítán v
Nebi. Ti budou v Nebi doma, protože mají Nebe vytvořené ve svých srdcích.

Na druhou
stranu ti, kteří se vzpurně drželi sobeckých myšlenek a pocitů hořkosti nebo
nadřazenosti, najdou svůj úděl se Satanem v ohnivém jezeře. Tím, že odmítli
podřídit své myšlenky a pocity Yahuwahově kontrole, zvolili si zároveň, aby
Satan utvářel jejich charakter.

Satan ví,
že skutečná bitva se odehrává v mysli, duši každého jednotlivce na zemi. Satan
útočí na fyzická těla davů lidí skrze alkohol, nikotin, nezdravou stravu a
bezpočet závislostí s tím, aby tyto závislosti zatemnily jejich mysl a oslabily
vůli. Mnozí, kteří se přiznávají ke křesťanství, se dívají s opovržením na
opilce nebo narkomany, aniž si
uvědomují, že mohou být stejně tak hračkou Satana v méně zjevných oblastech.

Satan si
ponechává nejdůvtipnější pokušení pro ty, kteří se vyhýbají provozování zjevných
hříchů. Jedna oblast, kterou Satan velmi úspěšně používá, aby chytil mnohé
nevědomky do své pasti, je sport. Většina lidí rozhořčeně popírá, že by sport
mohl být nástrahou ďábla. Být dobrým v nějakém sportu přece znamená odhodlání, odříkání
a zdravý životní styl – všechny dobré a
žádoucí věci. Rodiče často zapojují své děti do sportů, aby se naučily
„dobrému sportovnímu chování“ nebo jinými slovy, aby se naučili, jak
být dobrým poraženým a laskavým vítězem.

Skutečnost,
že sporty vyžadují, aby se člověk naučil „dobrému sportovnímu
chování“, odhaluje háček ukrytý pod lákavou návnadou. Sport vede nutně k
tomu, že tam, kde je vítěz, je také poražený. Rodiče a trenéři někdy říkají
dětem, že nezáleží na tom, jestli vyhrají nebo prohrají: hlavně, že je to baví.
Ale protože může být jen jediný vítěz, je zřejmé, že v každém soutěživém sportu
existuje boj o nadřazenost. A je jedno, jak krásně a obratně se to popisuje.

Zápas o to,
být nejlepším, být prvním, být vítězem, je duch soutěživosti a tento duch je
duchem války. Soutěživost je definovaná jako:

Vyhledávání nebo snaha o zisk toho, o co usiluje někdo další ve stejné
době; soupeřivost; vzájemný spor o stejnou věc; také souboj o převahu . . . .
(Noah Webster, American Dictionary of the
English Language,1828.)

Soupeřivost
vznikla v srdci samotného Lucifera, když zatoužil po Yahushuově postavení v
nebeských dvorech. Písmo zaznamenává Luciferovy soutěživé aspirace ve varování,
které předpovídá jeho konečný pád:

„Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen
jsi až na zem, ještos zemdlíval národy. Však jsi ty říkával v srdci svém:
Vstoupím do nebe, nad hvězdy (EL) silného vyvýším stolici svou, a posadím se na
hoře shromáždění k straně půlnoční. Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný
Nejvyššímu.“ (Izaiáš 14,12-14)

Srdce zaměřené na nadvládu se nestará o to, že naděje a sny někoho druhého jsou zmařeny, protože jen on může být vítěz.

Srdce
zaměřené na nadřazenost se nestará o zmařené naděje a sny toho druhého, když
jen on sám může být vítězem.

Taková
chamtivost po nadřazenosti je ve své podstatě sobectví. Nestará se o to, že
naděje a sny toho druhého jsou zničeny, pokud jen on sám může být vítězem. V
tomto je duch soupeřivosti, prvně pěstovaný v srdci Lucifera, duchem války.

V dobách
války, jako i při nesčetných sportovních utkáních, modlitby stoupají z nesčíslných
úst „Daruj nám vítězství, ó Pane!“ Taková modlitba je hudbou v uších pána
Lucifera, avšak groteskou v očích Všemohoucího, Všemilujícího. Hlavní myšlenkou
takovéto krátké modlitby je žádost o vítězný výsledek. Taková modlitba naléhavě
prosí:

„Ó Pane, náš Otče, naši mladí patrioti, idoly našich srdcí, vyrážejí do
boje – buď jim nablízku! S nimi – v duchu – i my vyrážíme ze sladkého pokoje u naších
domácích krbů, abychom udeřili na nepřítele. Ó Pane, náš Bože, pomož nám
rozervat jejich vojáky na krvavé cáry našimi granáty; pomož nám překrýt jejich
usměvavé oddíly bledostí jejich mrtvých
vlastenců; pomož nám utopit hřmění pušek v řevu jejich raněných, svíjejících se v
bolesti; pomož nám tím, že jejich skromné domy zůstanou opuštěné v hurikánu
ohně; pomož nám zlomit srdce jejich nebojujících vdov neutěšitelným žalem;
pomož nám zničit je tak, aby jejich malé děti byly bez střechy nad hlavou,
toulaly se bez přátel v pustinách jejich zpustošené země v hadrech, hladu a
žízni, za žáru slunce v létě a ledových větrů v zimě, zlomené v duchu, obtížené
dřinou, prosící Tě o útulek v hrobě a ten je odepřen – pro nás, kteří Tě
uctíváme, Pane, odstřel jejich naděje, znič jejich životy, prodluž jejich hořké
putování, učiň jejich kroky těžkými, zavlaž jejich cestu jejich slzami, pošpiň
bílý sníh krví jejich rozdrásaných nohou! O to prosíme, v duchu lásky, od Toho,
který je Pramenem Lásky, a který je vždy věrným útočištěm a přítelem všech, kdo
jsou obklopeni bolestí a hledají Jeho pomoc s pokorným a kajícím srdcem.“ (Mark
Twain, Válečná modlitba)

Čin zabíjení ve válce, boj o nadvládu v ekonomice, vládnutí jedince nebo
vlády nad druhými, se projevuje i na nespočetných sportovních hříštích, hracích
dvorech a zimních stadionech. I když se člověk nepodílí na „modlitbě“
za vítězství, účast nebo i jen sledování jakékoliv aktivity, která vyzdvihuje
ducha soutěživosti, je vážným útokem na mysl všech, kteří chtějí získat věčný
život. Soutěživost bortí a pokřivuje charakter člověka tak, že potom touží
ovládat druhé. Emoce narůstají do horečnatých stavů a jediným cílem je potom
jen vyhrát, vyhrát, VYHRÁT! Bez ohledu na to, co to bude stát toho druhého.

Písmo připomíná: „Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.“ (Přísloví
16,18.19) Člověk by se měl vyhýbat soutěžení v kterékoli podobě, protože to
vzbuzuje emoce, které snižují hodnotu druhých v jeho mysli. Vzrušení z
převahy a vítězství se může stát návykové jako nikotin pro kuřáka nebo alkohol
pro opilce.

Nejvážnější dopad na charakter, myšlenky a pocity člověka má vývoj
sobeckého pohrdání vůči emocím, nadějím a touhám druhého člověka. Pokud je
vlastní já na prvním místě, není zde prostor pro starost o zklamání druhých.
Konec konců se jedná jen o dobrou zábavu, jen o hraní hry, ne?

To neznamená, že by se člověk nemohl těšit z plavání, lyžování, bruslení,
jízdy na koni nebo čehokoliv jiného, co poskytuje pohyb a povzbuzuje
zdokonalování schopností. Cvičení je nezbytné pro zdraví. O dobré zdraví by
měli usilovat všichni, kdo chtějí mít čistou mysl a slyšet hlas Ducha. A tak
tedy jediná soutěživost, která je přijatelná, je soutěživost vůči vlastním
rekordům nebo časům, nikdy vůči druhým lidem. Účast nebo sledování soutěžení
druhých nemá místo v životech těch, kdo chtějí učinit Nebe svým věčným domovem.

Hrdinové profesionálních sportů, to je další oblast, kde Satan rozptyluje
mysl a povzbuzuje sobectví. „Hvězdy“ těchto sportovních klání jsou
skutečnými modlami velkého množství fanoušků, kteří je zbožňují ve svých
svatyních. „Bohoslužba“ není nic více než uctívání.
„Modlou“ může být každý, kdo není Stvořitel. Proto je čas, peníze a
myšlenky strávené sledováním krátké kariéry sportovních hvězd uctíváním jiného
boha. Ve světě, kde je chudoba a hlad realitou pro milióny lidí, se zdá
být odporným a nemorálním použít doslova
miliardy dolarů pro sportovní události a platy sportovců. Touha po dominanci a
vítězství je velmi drahá záležitost, jak si vybudovat myšlení a pocity podobné
Satanovým.

Olympijští sportovci jsou považováni za nejlepší z nejlepších. Sportovci z
mnoha různých států se setkávají, aby soutěžili v „přátelských“
hrách. Ve skutečnosti však Olympijské hry nejsou nic jiného než organizované
sporty popularizující čisté pohanství. Mnoho sportovců zasvětí celý svůj život,
veškerý svůj čas a energii tomu, aby se stali nejlepší ve svém sportu a
soutěžili každé čtyři roky. Protože mají novodobé Olympijské hry svůj původ v
řeckém pohanství, jsou zaplavené okultním symbolizmem, od pyramid, vševidoucího
oka, až k numerologii a daleko více. Jediným „bohem“ uctívaným při
takových událostech, je bůh síly: Satan.

Omluv pro účast v soutěživých sportech a sledování profesionálních sportovních
klání je stejně tak hodně, jako sportů samotných. Skutečností však zůstává, že
taková účast podporuje a rozvíjí ducha, který se nehodí do společenství mezi
anděly světla.

Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá
duše své ten, kdož ostříhá cesty své. (Přísloví 16,17)

Cílem života musí být rozvoj charakteru, myšlenek a pocitů, jaké měl
Yahushua. Pokud vidíš, že ti chybí láska a úcta k druhým, pokud chceš dokázat,
že jsi lepší než druzí, modli se o to, aby ti bylo darováno smýšlení
Yahushuovo. Je milostivým zaslíbením, že On odstraní naše kamenné srdce nevíry
a sobectví a napíše Svůj zákon lásky do naší mysli.

A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do
vnitřností vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce masité.
Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním, abyste v ustanoveních
mých chodili, a soudů mých ostříhali a činili je. (Ezechiel 36,26.27)

Je nemožné vydat ze sebe samých dostatek lásky, dostatek spravedlnosti,
abychom si nějak zasloužili Nebe. Věčný život a čistota mysli jsou
nezaslouženým a neodpracovaným darem.

Neboť tak [Yah] miloval svět, že Syna svého
jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
Neboť jest neposlal [Yah] Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen
byl svět skrze něho. (Jan 3,16.17)

Přijmi tento dar a nech se přetvořit dnes k Yahuwahově obrazu.