Yahuwah je nejštědřejší Otec. Většinu Jeho
darů si Jeho pozemské děti neuvědomují nebo nepovšimnou a berou je jako
samozřejmost. Ale všichni by si měli pamatovat, že „každý dobrý dar a každé
dokonalé obdarování je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není
proměny ani střídání světla a stínu.“ (Jakuba 1,17)

Jeden dar, který je přehlížen nejspíš více než
ostatní, je dar času. Bez Yahushuovy
oběti by neexistoval žádný čas – pro nikoho. Všichni by byli odsouzeni vinnými
za přestoupení božského zákona a trestem za to je věčná smrt. Protože samotný
čas je dar, Yahuwahovi lidé rozpoznají zodpovědnost používat jej moudře a
způsobem, který Ho oslavuje.

„Každý ať slouží
druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti
[Eloahovy] v její rozmanitosti.“ (1. Petra 4,10)

Svou vlastní povahou je čas iluzivní. Je
přirozené domnívat se, že máš „všechen čas světa“, abys dosáhl toho, co si
v životě přeješ. Smrt, nečekaná nehoda nebo dlouhá, vleklá nemoc, to je
něco, co se stává druhým, ale ne mi. Kvůli této iluzi prochází mnoho lidí
životem a nikdy nevykoná dobro, které by vykonali nebo co by bylo jejich
výsadou, kdyby spolupracovali s Nebem.

Písmo napomíná: „Všechno, cokoli mluvíte nebo
děláte, čiňte ve jménu Pána Yahushui a skrze Něho děkujte Yahuwahu Otci.“ (viz
Kolosským 3,17)

Dělat něco ve jménu Yahushui znamená dělat to
jako Jeho zástupce. Jako křesťan jsi Yahuwahovým zástupcem, Jeho velvyslancem
ve světě zkaženém hříchem. Co děláš nebo neděláš poukazuje na Něj. Když se
nazýváš „křesťan“, veřejně oznamuješ, že patříš do rodiny Nebes.

Odrážejí
tvé činy a slova tvé vysoké povolání?

Satan stále usiluje o zmaření Yahuwahových darů
a tím i o odklonění Nebeských požehnání. Vymyslel nespočetné způsoby, jak
přitáhnout pozornost a zaujmout představivost. Těmito způsoby svádí mnoho
křesťanů, kteří by ani ve snu otevřeně nezneuctili svého Stvořitele, aby
promrhali vzácný dar, který jim byl dán: jejich čas.

Satan vymyslel zábavu pro každý typ osobnosti
a pro touhu každého jednotlivce. Tyto zábavy pro chvíle osobního volna odvádějí
pozornost a zatemňují mysl. Důsledkem je pak, že činnosti, které mají věčnou
hodnotu, se jeví jako obtížné a únavné, otravné a nudné. Toto je jeden ze
Satanových nejdůvtipnějších klamů.

Mnozí, kteří o hazardní hraní nemají žádný
zájem, si čas od času zahrají s přáteli karty – jen tak pro relaxaci.
Avšak dovednost získaná hraním karet vzbuzuje touhu využít to k osobnímu
zisku. Zpočátku se hraje o malé částky, možná o desetníky, pak však částky
narůstají a přichází závislost na hraní a hráčská vášeň a vzrušení začíná
ovládat člověka.

Další zábavy se nemusí jevit až tak spojené
s neřestí a hříšným požitkářstvím, ale mysl, která je roztržitá těmito
aktivitami, je stejně tak otrokem Satana a snaha o svatost je pro ni nudná a
odporná, stejně jako pro člověka, který je zapleten do zjevnějších hříchů. Nikdo
to není tak vidět, jako u počítačových her.

Pod zástěrkou „hraní“ si velké množství lidí
osvojilo dovednosti kriminálníků a podílí se na krvavých masakrech – vše to
legálně, protože se jedná jen o počítačovou hru. Není možné však přehlížet vliv
na podvědomí a charakter člověka. Jeden takový případ byl široce publikován,
když se Paxton Galvanek stal svědkem, jak se SUV auto převalilo přes hlavní
cestu a sjelo z ní dolů. Galvanek řekl, že hraní videohry pod názvem “America’s
Army” ho naučilo určitým zdravotnickým schopnostem a proto se mu povedlo
zastavit krvácení cestujícího, jehož prsty byly při této autonehodě roztříštěny.

Galvanek neměl žádný zdravotnický výcvik. Spoléhal
však na lekce, které se naučil hraním America’s Army, videohry vytvořené
armádou USA v roce 2002 jako PR a nástroj k náboru novým vojáků.
Hráči přijímají virtuální trénink, kdy postupují hrou a provádějí mise jako
vojáci USA. Nejpopulárnějším prvkem této hry je to, že se hraje online a
v multi-player módu, kde se každý tým vidí jako tým vojáků USA nebo
spojenců, zatímco jiný tým se jeví jako nepřítel. Rozhraní hry je proslulé svým
realistickým vyobrazením zbraní a boje. . . . Je to jedna z mnoha
válečných her současně dostupných, včetně Full Spectrum Warrior, další hry
financované armádou USA. Celkem přijala armáda USA 23 různých videoher pro
různé účely. (viz Public Broadcasting Service, http://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/digitalnation/waging-war/a-new-generation/playing-americas-army.html)

Hans Jørgen Olsen, 12letý chlapec
z Norska, zachránil podobným způsobem svou sestru před útokem losa
amerického, když použil dovednosti získané hraním hry World of Warcraft. I když
je záchrana životů bezpochybně dobrou věcí, o kolik více lidí se naučilo
zabíjet skrze hraní těchto stejných her? Faktem je, že skuteční vojáci trénují na
velmi podobných simulacích.

Podle webu Public Broadcasting Service:

• Videohra America’s
  Army má 9,7 miliónů registrovaných uživatelů –
  což je číslo 15x větší než celkový počet armády USA.

• Hra byla stažena více než 42,6
  milionkrát, více než jakákoliv jiná válečná hra.

• K srpnu 2008 strávili registrovaní
  uživatelé ze 60 zemí hraním hry America’s Army 230 miliónů hodin.

A přesto,
tato „hra“ je tak realistická, že i vojáci protestují proti účinkům, jaké má
tato hra na ty, kteří ji hrají: „America’s Army“ vzbudila protesty
některých skupin, včetně Iraq Veterans Against the War, kteří říkají, že hra
idealizuje válku a zaměřuje se na rekrutování dětí již od 13 let.“ (PBS.org)

Dnešní
„civilizovaní“ lidé se děsí nad barbarskou brutalitou, které byli svědky Římané
ve svých arénách, kde gladiátoři, kriminálníci a křesťané podobným způsobem
prolévali svou krev pro zábavu těch, kteří to sledovali. Moderní hry to však posunuly
o krok dál. Dovolují každému, kdo o to má zájem, podílet se na zabíjení
druhých. Takovéto dovednosti nepřipravují člověka pro Nebe. Mysl těch, kdo
hrají tyto hry, se zatvrzuje v brutalitě a extrémním násilí pod zástěrkou
„zábavy“.

Ti, kdo
chtějí žít věčně, nemají potřebu učit se zabíjet nebo dokonce utrácet dar času
v aktivitách, které nejenže nedělají nic, čím by pomohly druhým nebo je
přiblížily k Yahuwahovi, ale otupují chuť po svatých námětech a zatvrzují
duši. Lidé, kteří utrácejí svůj volný čas hraním her nebo jinou lehkovážnou
zábavou, ztratí brzy smysl pro realitu nebo i chuť dělat něco užitečného a
povznášejícího.

Jednoduché
hry jako jsou dáma, šachy nebo Monopoly se jeví dostatečně nevinně, ale určitě
mohou vést k touze po zábavě a soupeření. Raději než odsuzovat nějakou
konkrétní aktivitu, zkoumejme všichni s modlitbou vlastní životní styl. Pod
vedením Ducha Svatého zacházejme moudře se svým časem a vyvarujme se zábav,
které nejsou k našemu dobru.

Samotné slovo „zabavit“ (angl. amuse) odhaluje
satanský původ těchto zábav, se kterými okouzluje lidskou mysl. Anglické slovo
„amuse“:

z konce 15. století znamená: “odvést pozornost, oklamat“, pochází ze starofrancouzského amuser
„oklamat, způsobit přemítání“… Ve smyslu odvést od vážné záležitosti, dráždit
fantazii je zaznamenán od let 1630, ale po dobu [18. století] byl
hlavní význam slova „oklamat, podvést“ skrze získání první pozornosti.
(Etymology Dictionary, http://www.etymonline.com, emphasis supplied.)

Od doby, kdy Lucifer poprvé okouzlil Evu lžemi
v Edenu, je Satanovým studiem a snahou odvést pozornost mysli člověka od závažnějších záležitostí
spasení k těm, které ničí lásku k svatosti nebo zájem o svatost.
Křesťané mají používat svůj čas moudře a výhodně. Pavel radil Timoteovi:

Bezbožné a dětinské
báje odmítej. Cvič se ve zbožnosti. Cvičení těla je užitečné pro málo věcí,
avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i
budoucí. Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu. (1. Timoteovi
4,7-9)

Někteří lidé argumentují, že hraní karet,
počítačové hry, atd. jsou jen způsoby relaxace, občerstvení ducha, aby se
člověk mohl opět vrátit do práce a zvládat stres a tlak. Většina lidí věří, že
na trávení času těmito aktivitami není nic špatného. Avšak:

V takových
zábavách není pro duši nebo tělo nic přínosného. Není tam nic, co by posilovalo intelekt, nic,
co by poskytovalo cenné ideje pro budoucí použití. Konverzace se týká banálních
a zahanbujících témat. Je tam slyšet neslušné žertování, nízké a odporné
rozhovory, které snižují a ničí pravou důstojnost člověka. Tyto hry jsou
nejnesmyslnější, nejzbytečnější, nejneprospěšnější a nejnebezpečnější činností,
které mohou mladí mít. (E. G. White, Counsels on Health, p. 172.)

Poslechni radu, přijmi i trest, abys byl
napříště moudrý. Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek [Yahuwahův] obstojí.
(Přísloví 19,20-21)

Pošetilé, čas plýtvající zábavy nemají konce. Každý
krok tímto směrem, je krok na stezce, po které Yahushua nekráčel. „Na stezce
spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.“ (Přísloví 12,28)

Čas sám je dar od Stvořitele. Měl by být vždy
stráven moudře, protože každý člověk má jen jeden život, jednu zkušební dobu.
To zajisté neznamená, že by lidé museli pořád tvrdě pracovat bez času na
odpočinek. Moudré používání Nebeských požehnání poskytuje čas pro práci i
odpočinek. Práce je daleko produktivnější, když má člověk dostatek času na
zotavení a relaxaci.

Kazatel 7,25 odkazuje na pošetilost a hloupost
zlého člověka. Všichni, kdo se připravují pro Nebe, budou vyhledávat způsoby
relaxace, které nesou Yahuwahovo požehnání. Trávení času v přírodě,
studium Bible o samotě a s druhými, vyhledávání způsobů, jak být
požehnáním a pomocí pro sousedy a známé, to jsou všechno způsoby, ve kterých
mohou křesťané bezpečně relaxovat, aniž by vstupovali na zakázanou půdu.

Když byl Spasitel na zemi, často odcházel do
přírody, aby se modlil a meditoval. Ti, kdo chtějí rozvíjet charakter podobný
Jemu, budou konat podobně.

Na stezce
spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti. (Přísloví 12,28)

Zkušební
doba milosti byla milosrdně darována všem, aby si mohli připravit charakter pro
Nebe. Tento vzácný dar času by neměl být promarněn a promrhán v aktivitách
a zábavách, které odvracejí srdce od Spasitele. Naopak, zbývající čas by měl
být použit moudře, pečlivě a pod vlivem inspirace Ducha Svatého.

Odevzdej se Yahuwahovi. Polož vše na obětní
oltář – dokonce i tvůj volný čas. Věčná blaženost očekává všechny, kteří
přivedou své myšlenky, své pocity, i své radosti a nechutě do souladu
s božským obrazem.