Kdokoliv si může vytvořit
kalendář. Během věků byli mnozí, kteří tak učinili s různým stupněm přesnosti.
Kalendář je prostě metoda měření času. Protože průběh času je měřen jedině pohybem,
jsou všechny kalendáře založené na vypozorovaných pohybech slunce, měsíce a
hvězd viditelných ze země.

Po více než 1500 let
používali křesťané nevědomky pohanský/papežský solární kalendář. Ve své milosti
poslalo Nebe větší světlo ohledně předmětu kalkulace času, které ukázalo, že
Yahuwah má kalendář, který používá kombinovaný pohyb slunce a měsíce. Když se
lidé upřímného srdce obrací ke své Bibli a další dávné biblické literatuře
hledajíc pravdu, vyvstávají různé teorie o tom, jak pravý Biblický kalendář
funguje. Jeden navrhovaný kalendář – patriarchální/kněžský kalendář – používá
knihy Enoch, Jasher a Jubilees, aby
vytvořil kalendář, který slučuje časový rozdíl mezi solárními a lunárními roky
každý jediný rok, raději než každé dva až tři roky, jak je tomu u
luni-solárního kalendáře Stvoření.

WLC věří, že Yahuwahův
kalendář by měl být raději založen na důkazech obsažených v Bibli, než na
těchto jiných mimobiblických zdrojích. Důvod je prostý: Písma, napsaná ve svých
originálech, jsou dostupná. Naopak texty knih Enoch, Jasher a Jubilees nejsou v originálním glyfu dostupné. Různé
fragmenty nalezené mezi Svitky Mrtvého moře a na jiných místech dokazují jen
existenci těchto knih. Neposkytují kompletní rukopisy, nezničené mnoha lety
opisování a mnohonásobných překladů.

Když Yahuwah zmátl
světový jazyk v Bábel, navrhl velmi speciální jazyk pro ty, kdo budou
depozitáři Jeho zákona. Starodávná hebrejština, na rozdíl od moderních jazyků,
byl jazyk sloves, ne podstatných jmen. Podstatná jména pojmenovávají věci: kůň,
jablko, dítě.

Slovesa na druhou stranu
popisují, co ta podstatná jména dělají (spát, růst, utíkat) nebo jsou (jsem,
je, jsou, byl, byli).

S tím, jak pokračuje
technologie, přibývá po celou dobu i podstatných jmen. Starodávná hebrejština
na druhou stranu používá slovesné fráze k pojmenování věcí. Výsledkem byl
extrémně popisný jazyk – takový, které je virtuálně nemožné zkazit, protože
pohyb/činnost a stav bytí zůstává stejný. „Chodit“ je stále chůze.
„Zpívat“ je nadále zpěv. Avšak jazyky, které jsou založené na
podstatných jménech, zaznamenávají největší korupci s postupem času.

Mnoho lidí tvrdí, že je
nemožné vědět, pokud je vůbec některý z mnoha překladů Bible správný. Dnes
existuje jen v angličtině přes 40 překladů a parafrází. Avšak s pomocí počítačů
a internetu je možné dojít k velmi přesným překladům Starého Zákona. Webové
stránky jako mechon-mamre.org poskytují
texty Písma napsané v originálních glyfech. Za použití počítačů může být slovo,
které je použito 400 krát ve Starém Zákoně, analyzováno v kontextu a přesná
definice ověřena.

Yahuwah uchoval tři
svědky, kteří potvrzují, že kalendář Stvoření byl luni-solární kalendář
sestávající z 12 lunací s 13. lunací přičtenou každé dva až tři roky. Tito
svědkové jsou: 1) dostupnost originálních glyfů; 2) přesnost vědecké
astronomie; a 3) psaný záznam dějin.

Mimobiblické knihy Enoch, Jasher a Jubilees obsahují mnoho
informací, které jsou zajímavé, prospěšné a poučné. Nicméně jim chybí tito tři
svědkové, kteří ustanovují kalendář Stvoření. Člověk musí být na pozoru, když
čte jakýkoliv mimobiblický zdroj. Bible je jediný standard dán mezi lidi,
pomocí kterého je třeba soudit všechny ostatní spisy. „Všeliké zajisté
Písmo od Yahuwaha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k
napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti, aby byl dokonalý člověk Yahuwahův,
ke všelikému skutku dobrému hotový.“ (viz 2. Timoteovi 3,16-17)

Když se čte Enoch, Jasher a Jubilees, hledač pravdy
musí vzít, co je dobré, a zanechat to ostatní. Zajisté nemohou být použity jako
definitivní autority ohledně výpočtu kalendáře. K vytvoření
„patriarchálního/kněžského“ kalendáře z těchto mimobiblických zdrojů
musí být vytvořeny jisté vylepšující domněnky. Níže jsou některé z mnoha:

První domněnka

Jedna stránka, která
propaguje kalendář údajně založený na knihách Enoch, Jasher a Jubilees, tvrdí, že měsíc byl „nemocný“
od dnů Ezechiáše a od té doby nefunguje precizně. Neexistuje absolutně žádný
důkaz, který by podporoval toto tvrzení. Je to a může jen být nějaká domněnka.
Naprosto to nesouhlasí se zjeveným Yahuwahovým charakterem, který by vyžadoval
bohoslužbu v konkrétní čas, aby pak zničil Svou vlastní metodu časomíry nebo ji
změnil do té míry, že by se na ni nedalo spolehnout.

Písmo vyvrací domněnky,
že měsíc je „nemocný“ a neschopen značit čas. Zhruba 3000 let po
Stvoření napsal David ve svém žalmu o Yahuwahovi jako Stvořiteli: „Učinil
měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.“ (Žalm 104,19) Slovo
„učinil“ pochází z âsâh (#6213) a znamená „udělat
nebo učinit, v širším smyslu a aplikaci.“¹ Fráze „jistým časům“ pochází z
hebrejského mô’êd (#4150). Což znamená:

– Schůzka, to jest pevně
stanovená doba nebo sezóna; konkrétně festival . . . podle implikace,
shromáždění (svoláno za určitým účelem); technicky shromážděná; rozšířeně,
místo setkávání . . . ²

Toto slovo je úzce
spojeno se všemi shromážděními k uctívání Yahuwaha. Leviticus 23, kde je seznam
ročních svátků Yahuwaha, odkazuje na ně stejným slovem. Žalm 104,19 jasně
uvádí, že Yahuwah stvořil měsíc za jasným, konkrétním účelem: pro dílo značení
časů určených k bohoslužbě.

Tato myšlenka je
zopakovaná v Žalmu 89, což je píseň velebící Yahuwahovu věrnost. Žalm
začíná božsky inspirovanými slovy: „Navěky budu zpívat o Hospodinově
milosrdenství, z pokolení do pokolení budu svými ústy oznamovat tvou věrnost. Řekl
jsem totiž: Navěky je zbudováno milosrdenství v nebesích, v nich jsi upevnil svou věrnost.“ (Žalm 89,1-2)

Měsíc není „nemocný“!
Naopak, jeho předvídatelné pohyby jsou použity skrze inspiraci jako příklad,
jak spolehlivé a věrné je slovo Všemohoucího!

Ale
své milosrdenství vůči němu nezruším a nezradím svou věrnost.
Neznesvětím svou smlouvu, nezměním, co vyšlo z mých rtů.
Jednou jsem přísahal při své svatosti.
Což bych lhal Davidovi?
Jeho potomstvo tu bude navěky
a jeho trůn bude přede mnou jako slunce.
Jako měsíc utvrzeno bude na věky,
a jako svědkové na obloze hodnověrní.“ (Žalm 89,34-38)

Tato vznešená pasáž
přirovnává bezchybnou věrnost Yahuwahových zaslíbení bezpečnému a
předvídatelnému pohybu měsíce a jde tak daleko, že nazývá měsíc Yahovým „věrným
svědkem na obloze.“ Spolehlivé Yahuwahovo slovo neponechává žádný prostor pro
to, že by se měsíc stal „nemocný“ a nespolehlivý naplnit svou funkci regulovat
čas a shromáždění k bohoslužbě.

Druhá domněnka

Existuje domněnka, že
Písmo neobsahuje žádný záznam o 13. přechodném měsíci, který vyrovnává kratší
lunární rok s delším solárním rokem každé dva až tři roky. Tato domněnka
však není správná. Třináctý přechodný měsíc je k nalezení v knize
Ezechiel, kde měl prorok sehrát podobenství o obléhání Jeruzaléma. Bylo mu
řečeno, aby ležel 390 dnů na levém boku a pak dalších 40 dnů na pravém, celkem
tedy 430 dnů. Protože jsou známa data, kdy obdržel své instrukce a kdy skončil,
je jasné, že následoval Yahuwahovy instrukce během embolismického roku, jinak
by nemohl být zpátky ve svém domově, jak je zaznamenáno v Ezechieli 8,1.
(Pro další informace, viz článek 13.
měsíc? Božská preciznost Luni-solárního kalendáře .)

Třetí domněnka

Existuje domněnka, že čas
bude „uzdraven“ ve věčnosti, protože Zjevení 21 uvádí, že slunce a měsíc už
nebude potřeba. Tato domněnka dochází k mylným závěrům ze záznamů Zjevení.
Zjevení 21,23 a 24 uvádí: „A to město nepotřebuje slunce ani měsíce, aby
svítili v něm; nebo sláva Yahuwahova je osvěcuje, a svíce jeho jest Beránek. A
národové, kteříž by k spasení přišli, v světle jeho procházeti se budou, a králové
zemští přenesou slávu a čest svou do něho.“

Písmo uvádí, že země bude
učiněna nová, sláva Yahuwahova zaplaví zemi paprsky neutuchající slávy, čímž
způsobí, že slunce a měsíc nebudou nezbytné jako zdroj světla. To však neznamená, že přestanou existovat ve svých Nebem
stanovených rolích jako strážci času. Izaiáš 66,22 a 23 předpovídá: „Nebo jakož
ta nebesa nová, a země ta nová, kterouž já učiním, stane přede mnou, praví Yahuwah,
tak stane símě vaše a jméno vaše. I stane se, že od novměsíce do novměsíce, od
Sabatu do Sabatu přicházeti bude všeliké tělo, aby se klanělo přede mnou, praví
Yahuwah.“

Čtvrtá domněnka

Aby byl „prokázán“
patriarchální/kněžský kalendář, je učiněno tvrzení, že Yahushua zachovával
odlišný kalendář od toho, který zachovávalo běžné kněžstvo v Jeho době.
Tato domněnka je snadno vyvrácena skutečností, že když se Yahushua zeptal „Kdo
z vás Mne usvědčuje z hříchu?“ (Jan 8,46), nedokázali odpovědět.
Dokonce i Pilát při Yahushuově výslechu prohlásil: „Nenacházím na tomto muži
žádnou vinu.“ (Lukáš 23,4)

Oblíbeným nařčením ze
strany Židů bylo přestoupení Sabatu. Kdyby Yahushua zachovával Sabat
v odlišný den než oni, kněží a Levité by se zajisté snažili zabít Yahushuu
kvůli tomu.

Pátá domněnka

Tato domněnka tvrdí, že
Yahushua zachovával Pesach o den dříve v souladu s Essenským
kalendářem. To je omyl. Všechny texty Bible vztahující se k poslední
večeři odhalují, že tato večeře nemohla být Pesach, protože Yahushua
a učedníci pojídali kvašený chléb a ne nekvašený.

Kdo je ochoten přijmout
patriarchální/kněžský kalendář založen na knihách Enoch, Jasher a Jubilees, musí odložit stranou jasné důkazy Bible.
Navíc musí také ignorovat historické záznamy.

Bible je jediný
spolehlivý standard pro ustanovení nauky. Kalendář, podle kterého se
vypočítávají svaté
dny, nesmí být založen na domněnkách a mylných závěrech. WLC pokračuje
v propagaci luni-solárního kalendáře Stvoření jako jediné nebem ustanovené
metody měření času.