Yahuwah zná potřeby všech Svých stvoření. Ve Své lásce poskytl vše
potřebné pro každého z nich. Yahuwah věděl, že člověk nemá neustále a bez
přerušení pracovat. Zná naše slabosti a naší potřebu odpočinku, stejně jako
naší potřebu poslušnosti. Proto rozčlenila rozdělil čas. Nejkratší časový interval je DEN, rozdělen denním světlem a
tmou. Dalším časovým intervalem je LUNACE Měsíce. Pak přicházejí čtyři roční
OBDOBÍ, letní a zimní slunovrat a jarní a podzimní rovnodennost, které
rozdělují solární ROK. Tyto časové intervaly jsou mimo dosah člověka, pod
přímou kontrolou Stvořitele a řízené pohyby nebeských těles.

„I řekl [Elohim]: Ať jsou světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den
od noci a byla na znamení, k určování časů, dnů a let… A stalo se tak.“
(Genesis 1,14.15)

Každá lunace byla rozdělena 
čtyřmi Sabaty – šest pracovních dnů a sedmý den bohoslužby.

Pamatuj na den Sabat, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a
dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je Sabat patřící Yahuwahovi, tvému
Eloah…

Protože šest dní Yahuwah dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v
nich, a sedmý den odpočinul. Proto Yahuwah požehnal den Sabat a posvětil ho.
(viz Exodus 20,8-11)

Yahuwah miluje svobodu a přeje svobodu všem Svým dětem. Přikázal, aby
lunace, neboli měsíc, byl rozdělen čtyřmi Sabaty, ale toto rozdělení bylo
vloženo do rukou lidí, aby mohli projevit svou věrnost Elohimovi Nebes skrze
svou poslušnost čtrtého přikázání. I když Sabat následuje fáze měsíce, není to
tak jasné a zřetelné rozdělení času jako je den nebo měsíc. Yahuwah se rozhodl
ponechat to méně definovatelné, aby tím dal člověku příležitost uposlechnout
nebo neuposlechnout podle toho, co je v jeho srdci.

Ti, kteří milují svého Stvořitele a chtějí Ho uctívat, konají
bohoslužbu v sedmý den týdne. Jejich lunace  se skládá ze čtyř sedmidenních týdnů a
„přestupného“ dne v měsících, které mají 30 dní. Ti, kteří chtějí
rebelovat proti jasnému božskému přikázání, mají k tomu svobodu. 30-denní měsíc
může být rozdělen do tří 10-denních týdnů, jak tomu bylo v kalendáři
Francouzské republiky od roku 1793 do 1806, kdy se francouzská vláda
snažila odkřesťanštit Francii tím, že se odklonila od sedmidenního týdne. Měsíc
je možné ale taky rozdělit na šest týdnů po pěti dnech.

Bohoslužba v sedmý den sedmidenního týdne, který je součástí
luni-solárního kalendáře, je znamením oddanosti Stvořiteli. Uznává Ho jako
Dárce života a Zákonodárce, kterého je zapotřebí poslouchat, milovat a být Mu
oddán. Duchovní účel rozčlenění času je poskytnout člověku čas k sebepoznání.
Každý sedmý den Sabat přivádí člověka tváří v tvář čistotě a svatosti Yahuwaha.
Člověk tak může vidět kontrast se svými vlastními chybami a nedostatky.
Pohlížejíc na božskou svatost lítostivý hříšník volá:

„I řekl jsem: Běda mi, jsem zničen, protože jsem člověk nečistých rtů
a bydlím uprostřed lidu nečistých rtů, a mé oči viděly Krále, [Yahuwaha] zástupů!“
(Izaiáš 6,5)

Další den bohoslužby byl dán člověku každý lunární měsíc, aby mohl
prozkoumat, kde v předchozím měsíci neuspěl a učinit rozhodnutí pro následující
lunární měsíc. Tímto svátečním dnem je Novměsíc – Den Nového Měsíce – první den
každého měsíce, a předchází pracovní týden, který tak začíná druhého dne
měsíce. Den Nového Měsíce je časem meditace a zamyšlení nad vlastním duchovním
stavem. Jak probíhal poslední měsíc? Co
chci udělat jinak, abych přivedl svou vůli a vlastní život do souladu s vůli
mého Stvořitele? Je to čas hledání odpuštění za chyby minulosti a pomoci
pro nadcházející měsíc. Modlitební deník je velmi užitečný, když se doplňuje
každý Nový Měsíc. Lidé dělají novoroční rozhodnutí, ale málokdy je dodrží déle
než jeden nebo dva měsíce. Yahuwah zná tuto lidskou vlastnost a dal nám
příležitost přečistit a budovat naše předsevzetí každý nový měsíc.

Moderní Gregoriánský kalendář, stejně jako předcházející Juliánský kalendář, má měsíce naprosto
nezávislé na měsíčních cyklech. A proto ani Dny Nového Měsíce neexistují v této
alternativní metodě měření času. To však nikoho neomlouvá, aby se nenavrátil k uctívání
Yahuwaha v Dny Nového Měsíce.

„Nový Měsíc stále je a Sabat původně byl závislý na měsíčním cyklu…
Původně byl Nový Měsíc oslavován stejným způsobem jako Sabat; postupně se
stával stále méně důležitým, zatímco Sabat se stal více a více dnem náboženství
a lidskosti, náboženské meditace a instrukcí, pokoje a potěšení duše.“ (Universal
Jewish Encyclopedia, „Holidays,“ p. 410.)

Nové Měsíce jsou samostatnou skupinou dnů bohoslužby. Jsou to dny
díkuvzdání a radosti z Nebeské štědrosti. Původně to byly také dny hodování.
Zákazy vaření o Sabatech se nevztahovaly na Nové Měsíce a zbožní Izraelité,
kteří se postili v jiné dny, se nikdy nepostili v Den Nového Měsíce. Práce pro
Yahuwaha může být vykonávána v Dny Nového Měsíce. Když byl staven Svatostánek
na poušti, Mojžíš sloučil všechny různorodé části Svatostánku právě na Nový
Měsíc:

„I stalo se, že prvního měsíce ve druhém roce, prvního dne toho měsíce
byl příbytek postaven. Mojžíš postavil příbytek, položil jeho podstavce,
umístil jeho desky, vložil jeho závory a postavil jeho sloupy.

Rozprostřel na příbytek stan a položil na něj nahoru přikrývku stanu,
jak [Yahuwah] přikázal Mojžíšovi.“ (Exodus 40,17-19)

Den Nového Měsíce: Nebyl však vykonáván žádný výdělečný obchod.

Nebyl však vykonáván žádný výdělečný obchod. Vzdorné srdce člověka
nikdy nedoceňuje příležitosti, které Nebe poskytuje, abychom mohli strávit čas
se Stvořitelem. O staletí později naříkal vzpurný Izrael nad
„ztracenými“ příležitostmi, když nastaly Sabaty a Nové Měsíce.

„Říkáte: Kdy přejde novoluní, abychom prodávali obilí, Sabat, abychom
otevřeli obilnice, umenšovali míru a zvyšovali cenu a podváděli falešnými
váhami, abychom chudé kupovali za stříbro, nuzného za pár sandálů a prodávali
obilný odpad?“ (Ámos 8,5.6)

Takovýto postoj je velezradou vůči vládě Nebes. Dny Nového Měsíce,
podobně jako sedmé dny Sabaty, jsou dobou svatého shromáždění a zavržení těchto
svatých dnů bylo přímo zodpovědné za Asyrské svržení Izraele. Následující verše
uvádějí:

„[Yahuwah] přísahal při Jákobově pýše: Nikdy nezapomenu na žádné
jejich skutky. Cožpak se nad tím nebude třást země, nebudou truchlit všichni,
kdo v ní bydlí?“ (Ámos 8,7.8)

I když Yahuwah laskavě „přimhouří oko“ v dobách nevědomosti,
vědomá neposlušnost je považována za vzpouru, jakou skutečně je.

Yahuwah odmítl bohoslužbu Izraele těmito slovy:

„Nenávidím a zavrhuji vaše svátky, nemohu snést vaše slavnostní
shromáždění. I když mi přinášíte své zápalné a přídavné oběti, neoblíbím si je,
nepohledím na pokojnou oběť z vašeho krmného dobytka.

Odstraň ode mě hluk svých písní, zvuk tvých harf nechci slyšet.“ (Ámos
5,21-23)

Zatímco se Izrael domníval, že uctívá Yahuwaha, ve skutečnosti
uctívali Saturna, tak jako jejich předci na poušti u zlatého telete. Yahuwah
vyřkl soud:

„Přinášeli jste mi v pustině čtyřicet let obětní hody a přídavné
oběti, dome izraelský? Pozvednete Sikúta, svého krále, a Kijúna, svého boha
hvězd, své modly, které jste si udělali, a odvedu vás za Damašek, praví
[Yahuwah]; [Yahuwah] zástupů je Jeho jméno.“ (Ámos 5,25-27)

Kijún – „Jiné
jméno pro boha Saturna“ (The New Strong’s Exhaustive Concordance of the Bible.)

Je smutné, že mnoho lidí křesťanů dnes zavrhuje rostoucí světlo o Yahuwahově svatém kalendáři.

Dávný Izrael, tak jako novodobý duchovní Izrael,
zavrhl Yahuwahovy Dny Nových Měsíců a obrátil se k uctívání dne Saturna, neboli
Saturday (angl. sobota).

„Modlitba k planetám v
jejich příslušné dny byla součástí uctívání nebeských těles.” (R. L.
Odom, Sunday in Roman Paganism, p.
158)

Takovou bohoslužbu Yahuwah nepřijímá. V knize Ámos,
ihned po odsouzení za to, že uctívají Saturna, Yahuwah prohlašuje:

„Běda bezstarostným na
Sijónu, sebejistým na samařské hoře… Oddalujete zlý den a nastolujete vládu
násilí?… Proto nyní budou jako první odvedeni do exilu a skončí hlučné oslavy
povalečů. Přísahal Panovník [Yahuwah] 
při sobě samém, je výrok [Yahuwaha] , Boha zástupů: Hnusí se mi Jákobova
pýcha, nenávidím jeho paláce. Vydám město i všechno, co je v něm.” (Ámos
6,1.3.7-8)

Stejný osud očekává všechny, kteří tíhnou k bohoslužbě
v sobotu moderního padělaného kalendáře a ignorují závazek zachovávání Sabatů a
Nových Měsíců Biblického luni-solárního kalendáře.

Bohoslužba ve VŠECHNY Sabaty nebo odpočinky Yahuwahovy je rozlišovacím
znamením, které Jeho lid odděluje.

„Dal jsem jim také své
Sabaty, aby se staly znamením mezi mnou a jimi, aby poznali, že já [Yahuwah] je
posvěcuji.” (Ezechiel 20,12)

Návrat k pravému uctívání Stvořitele v Sabaty a Nové Měsíce bude
vskutku jednou z radostí Vykoupených na nové Zemi po celou věčnost.

„Neboť tak jako přede mnou zůstávají nová nebesa a nová země, které
dělám, je [Yahuwahův] výrok, tak bude zůstávat vaše potomstvo a vaše jméno. A
novoluní co novoluní, Sabat co Sabat bude přicházet veškeré tělo, aby se
sklánělo přede mnou, praví [Yahuwah].“ (Izaiáš 66,22-23)

Rozhodni se nyní uctívat
Yahuwaha po všechny Jeho svaté odpočinky, Sabaty, Nové Měsíce a roční
svátky. Nevyslovitelné radosti čekají ty, kteří hledají společenství s Ním, v
Němž spočívá veškerá plnost Života.

Klikni zde a podívej
se na video!