StvoÅitelův kalendáŠje založen na MÄsÃci a
Slunci, jak uvádà PÃsmo. S tÃm jak narůstajà důkazy pro pravý kalendáÅ,
narůstajà i poÅ¡etilé argumenty proti nÄmu. Kdy byl MÄsÃc skuteÄnÄ stvoÅen a jak
to ovlivÅuje jeho schopnost být pÅesným Älánkem Nebeské ÄasomÃry? Můžeme
upÅÃmnÄ důvÄÅovat moudrosti a vzoru stanovenému v Genesis? PojÄme to
prozkoumat.
Za
deÅ¡tivého dne bylo potÅeba zabavit dÄti mimo domov. Alex a Sofie nasedli do
svého starého kombÃku a jeli se svými rodiÄi do velké automobilky, aby
pozorovali montážnà linku a jak se vyrábÄjà auta. Rodina proÅ¡la okolo velkých
skladů, kde byly uskladnÄny prefabrikáty a kola. Když vstoupili do gigantické a
dost technické továrny na auta, s úžasem koukali na to, jak velcà roboti a
peÄlivà pracovnÃci zaÄÃnali s nÄkolika zvláštnÄ sformovanými dÃly a pomalu, ale
systematicky skládali každou Äást, než to zÃskalo tvar auta. S každou novou
pÅidanou Äástà narůstala Alexova úzkost. Jeho oblÃbenou Äástà na vÅ¡ech jeho
autÃÄkách a náklaÄácÃch byla gumová kola, se kterými uhánÄl po kuchyÅské
podlaze. Alex se zeptal svého táty: „Ale kde jsou kola? Jak budou moci
vůbec jezdit?“ „Jen buÄ trpÄlivý“ – odpovÄdÄl mu otec.
„Projektanti majà plán a stanovené naÄasovánà pro vÅ¡echny Äásti auta. Jsem
si jist, že kola k autu pÅidajÃ, až bude ten pravý Äas.“ Alex si stále
nebyl jistý. Kola byla v jeho oÄÃch tÃm nejdůležitÄjÅ¡Ãm. HorlivÄ popohánÄl
celou rodinu, aby šli na konec výrobnà linky. Sofie i Alex poprosili, aby je
zvedli nahoru a oni mohli lépe vidÄt pÅes ochranné zábradlà na konci. A tam
byly! Krásné, záÅivé nové automobily, které vyjÞdÄly z montážnà linky… i s
koly! „Kola!“ vykÅikl Alex. HroznÄ se mu ulevilo, když je koneÄnÄ
spatÅil. „A vÃÅ¡ ty co?“ usmÃvali se na nÄj rodiÄe. „PrávÄ toto auto
je naÅ¡e!“ Alex a Sofie zapiÅ¡tÄli radostÃ! Je vzruÅ¡ujÃcà vidÄt, jak bylo
jejich nové auto skuteÄnÄ vyrobeno! Nikdy na tento den nezapomenou!
Na
tomto pÅÃbÄhu vidÃme, jak málo Alex důvÄÅoval návrháÅům. Pro nÄho bylo
nejdůležitÄjÅ¡Ã, aby kola pÅiÅ¡la jako prvnà na Åadu. KonstruktéÅi mÄli ale jasný
plán a Åád pro stvoÅenà auta. Jestliže pozemÅ¡tà inženýÅi dokážou úspÄÅ¡nÄ
navrhnout a postavit auto, o kolik vÃce můžeme důvÄÅovat Plánu naÅ¡eho Nebeského
Otce a základům položeným ve StvoÅitelském týdnu?
Existuje
oblÃbená námitka proti StvoÅitelovÄ Luni-solárnÃmu kalendáÅi, která tvrdÃ, že
jelikož MÄsÃc nebyl stvoÅen nebo pÅinejmenÅ¡Ãm ustanoven1 až do Ätvrtého dne StvoÅenÃ, nemůže hrát
základnà úlohu v kalendáÅi StvoÅitele, obzvláštÄ pokud se jedná o týdennÃ
cyklus. ZatÃmco skeptici se rychle chytajà této domnÄnky jako
„důkazu“ proti Luni-solárnÃmu kalendáÅi, hlubšà průzkum ukazuje klam
takovéto úvahy.
Náš
Nebeský Otec je StvoÅitel Åádu, úÄelu i ÅÃdÃcÃch zákonů naÅ¡eho úžasného
vesmÃru. VidÃme moudrost v Jeho vzorcÃch stanovených v týdnu StvoÅenà uvedených
v Genesis. ZaÄal s niÄÃm a stvoÅil vÅ¡echno v pravém Äase a v pravé
posloupnosti. NestvoÅil by Adama a Evu v prvnà den, protože mÄli za úkol:
„PloÄtež se a rozmnožujte se, a naplÅte zemi, a podmaÅte ji, a panujte nad
rybami moÅskými, a nad ptactvem nebeským, i nad vÅ¡elikým živoÄichem hýbajÃcÃm
se na zemi.“ (Genesis 1,28) Prvnà den nebylo nic, nad ÄÃm by panovali.
ZemÄ byla nesliÄná a pustá. A proto byli stvoÅeni až tehdy, když bylo stvoÅeno jejich
mÃsto pobytu a také rostliny a živoÄichové, kteÅà mÄli také růst a množit se.
PojÄme se podÃvat na Åád, podle kterého Yahuwah tvoÅil ve dnech 1, 2 a 3 – a
podÃvejme se, jak to souvisà se dny 4, 5 a 6.
JasnÄ
je demonstrováno, že Yahuwah vytvoÅil a pÅizpůsobil Zemské bydliÅ¡tÄ a pak ho
obydlil. Yahuwah…
Den 1: VytvoÅil svÄtlo – oddÄlil tmu. Prvnà den a noc.
Den 2: OddÄlil vody, které pokrývaly Zemi (vytvoÅil oblohu)
Den 3: Shromáždil vody na Zemi na jedno mÃsto, vytvoÅil
suchou zemi; zaplnil zemi trávou a rostlinami a stromy nesoucÃmi ovoce.
V
této fázi StvoÅenà se zdá, že ZemÄ byla pÅipravena udržet život zvÃÅat. Ve Své
moudrosti Yahuwah pokraÄoval v úpravÄ našà úžasné ZemÄ.
Den 4: DvÄ velká svÄtla – Slunce a MÄsÃc – byla ustanovena a
hvÄzdy umÃstÄny na svá pÅesná mÃsta. Jejich úÄel mÄÅit Äas a stanovit Äasy
bohoslužby
byl vysvÄtlen:
„… a byla na znamenà a rozmÄÅenà Äasů [H4150],
dnů a let.“
(Genesis 1,14)
H4150: „Mo’ed je použÃván v Å¡irÅ¡Ãm smyslu
pro vÅ¡echna náboženská shromáždÄnÃ. Bylo to úzce spojeno se samotným svatostánkem.
. . . [Yahuwah] se tam setkával s Izraelem ve stanovených Äasech za úÄelem
odhalenà Jeho vůle. Je to bÄžný název pro bohoslužebné shromáždÄnà . . . [Yahuwahova]
lidu.“ („Lexical Aids to the Old Testament,“ Hebrew-Greek Key
Word Study Bible, p. 1626.)
PrávÄ zde StvoÅitel nastavil ustanovenou ÄasomÃru na
nebi. PovÅ¡imni si, co k takto ustanoveným Äasům bohoslužby poznamenává MojžÃÅ¡
jako úkol nebeských tÄles:
A aby správu držela nade dnem a nocÃ, a oddÄlovala svÄtlo od tmy. (Genesis
1,18)
To je jasné znovupotvrzenà a upÅesnÄnà toho, co bylo
původnÄ uÄinÄno v Den 1 – oddÄlenà svÄtla a tmy. To je velká vÄc. PrávÄ zde je
to, kdy pÅidal „kola na auto“ Svého kalendáÅe, pokud se to dá takto
ÅÃci. Je evidentnÃ, že Slunce a MÄsÃc už byly ve skuteÄnosti stvoÅené a
sloužily vůli Pána k oddÄlenà svÄtla od tmy, dne od noci (což znamenalo tÅi
doslovné 24 hodinové dny pÅed dnem 4); jejich Yahuwahem stanovené úlohy byly
dále definovány a upÅesnÄny spoleÄnÄ s hvÄzdami v Den 4. To je jeÅ¡tÄ vÃce
patrné, když zvážÃÅ¡ hebrejská slova a fráze použitá MojžÃÅ¡em, když zapisoval
tyto pasáže. (H6213). (VÃce o tomto velmi důležitém bodu pozdÄji.)
Den 5: Yahuwah obdaÅil vody moÅské
bohatým životem a oblohu každým okÅidleným ptákem. VÅ¡imni si, jak v Den 5
zaplnil to, co rozdÄlil v Den 2 StvoÅenÃ.
Den 6: V poslednà den StvoÅenÃ
naplnil Yahuwah suchou zemi živými stvoÅenÃmi a potom stvoÅil muže a ženu. MÄli
se plodit a množit a starat o Jeho StvoÅenÃ. VÅ¡imni si, jak v Den 6 zaplnil
základ, který položil v Den 3.
ShrnutÃ:
- V Dny 1, 2 a 3 položil StvoÅitel Své základy.
- V Dny 4, 5 a 6 zaplnil tyto základy ve stejném
sledu, ve kterém je ustanovil.
Den 1 |
Den 4 |
Den 2 |
Den 5 |
Den 3 |
Den 6 |

NenÃ
to zajÃmavé, že jedinou vÄcà stvoÅenou v Den 4 byl Äas? V Den 4 – podle Genesis
1,14 – byla ustanovena nebeská tÄlesa za úÄelem Äasu a kalendáÅe. PÅitom si
vÅ¡imni, že nic živého (správnÄ pochopeno) nebylo stvoÅeno, dokud nebyly
principy kalendáÅe ustanoveny. MojžÃÅ¡ nezaznamenal týden mÄsÃce v Genesis 1,
ale můžeme se domnÃvat, že to bylo takto:
- Den Nového MÄsÃce ve vztahuje k Genesis 1,1-2
- Pracovnà Den 1 se vztahuje k Genesis 1,3-5
- Pracovnà Den 2 se vztahuje k Genesis 1,6-8
- Pracovnà Den 3 se vztahuje k Genesis 1,9-13
- Pracovnà Den 4 se vztahuje k Genesis 1,14-19
- Pracovnà Den 5 se vztahuje k Genesis 1,20-23
- Pracovnà Den 6 se vztahuje k Genesis 1,24-31
- Den Sabat se vztahuje k Genesis 2,1-3
Když se hloubÄji podÃváme na vzor
stanovený v týdnu StvoÅenà zmÃnÄném výše, pak byly Slunce, MÄsÃc a hvÄzdy (vÅ¡e
na nebi) ve skuteÄnosti stvoÅeny v Genesis 1,1. Tato domnÄnka byla dále podpoÅena
studiem dÃla StvoÅenÃ. Zde je to, o Äem si WLC myslÃ, že Bible sdÄluje:
„Na poÄátku stvoÅil Bůh
nebe a zemi.“ (Genesis 1,1) (vÄetnÄ Slunce, MÄsÃce a hvÄzd, které
pÅebývajà na nebi).
Slovo „stvoÅil“ pocházà z
hebrejského bara (H1254). Jeho použità v Genesis 1 se jevà jako
oznaÄenà nÄÄeho v absolutnÃm smyslu, takže z
niÄeho. Toto slovo je použito jen pÄtkrát v Genesis 1: (1) „…stvoÅil
nebe a zemi.“ (2) „… stvoÅil velryby veliké…“ (3)
„… stvoÅil ÄlovÄka ke Svému obrazu…“ (4) „…k Svému
obrazu stvoÅil jej, muže a ženu (5) stvoÅil je.“
Jiné slovo pÅekládané v Genesis jako
„uÄinil“ je slovo asah
(H6213). Toto slovo znamená „udÄlat nebo vyrobit, v Å¡irÅ¡Ãm smyslu a
aplikaci: – dosáhnout, pokroÄit,…“2 Toto slovo v prvnÃ
kapitole Genesis poukazuje na pokraÄovánà nebo urÄenà nÄÄeho už vytvoÅeného.
NapÅÃklad: Yahuwah „uÄinil“ (H6213) oblohu oddÄlenÃm vod, které už
existovaly; On „uÄinil“ (H6213) dvÄ velká svÄtla.“ Žalm 104
použÃvá naprosto stejné slovo použité MojžÃÅ¡em v Genesis 1,16, když opÄtovnÄ
pojednává o chronologickém výÄtu StvoÅitelského týdne:
„UÄinil (H6213) mÄsÃc k
jistým Äasům [mo’ed]…“ (Žalm 104,19)
Toto porozumÄnà vrhá vÃce svÄtla na
Genesis 1,1 a prvnà den StvoÅenÃ. „BuÄ svÄtlo“ v „Den 1“ poukazuje
na svÄtlo Slunce, což vyjasÅuje, jak mohly existovat skuteÄné dny (cykly
svÄtla/tmy) pÅed „Dnem 4“. Slunce zaÄalo svÃtit v „Den 1“,
což vysvÄtluje, jak mohl existovat den (H3117-yom: „být horký;
den“) a noc pÅed „Dnem 4“. Slunci, MÄsÃci a hvÄzdám byly
prostÄ „stanoveny“ jejich božà kalendáÅnà úlohy v „Den 4“.
NicménÄ byly „stvoÅené“ (bara -H1254) na poÄátku, když je
uvedeno, že „Elohim stvoÅil nebe…“ (Genesis 1,1).
Myslet si, že Yahuwah mÄl ustanovit
Slunce a MÄsÃc v prvnà den, jinak nemohou být použity pro Jeho kalendáÅ, je
naprosto bezdůvodné. On jasnÄ uvádÃ, že Slunce a MÄsÃc jsou dány „na
znamenà a rozmÄÅenà Äasů [moâedim], dnů a let“ (Genesis 1,14), a jeÅ¡tÄ
silnÄjšà důkaz pro MÄsÃc se nacházà v Žalmu 104,19: „UÄinil mÄsÃc k jistým
Äasům [moâed], a slunce zná západ svůj.“ Den Nového MÄsÃce je jasnÄ dnem
bohoslužby v celé Bibli. Viz Numeri 29,6, 2; Královská 4,23; Žalm 81,3; Izaiáš
66,23; Ezechiel 46,1-6 a Ãmos 8,5.3
IroniÃ
je, že lidé nemajà problém použÃvat sluneÄnà kalendáÅ, i když Slunce nebylo
ustanoveno dÅÃve než Ätvtého dne stvoÅenÃ. ProÄ by mÄl být MÄsÃc ménÄ funkÄnÃ
jako prvek kalendáÅe, obzvláštÄ ve svÄtle textu z Žalmu 104,19?
UÄinil mÄsÃc k jistým Äasům a
slunce zná západ svůj.
Tento
argument nenà nic vÃce než pokrytectvÃ. Celý spor ztrácà jeÅ¡tÄ vÃce na
důvÄryhodnosti, je-li stanoveno z PÃsma, že obojÃ, Slunce i MÄsÃc, bylo
stvoÅeno v Genesis 1,1.
Na
prvnà pohled se může zdát, že MÄsÃc nemůže být použit pro Jeho kalendáÅ,
protože nebyl ustanoven prvnÃho dne. AvÅ¡ak PÃsmo ilustruje nÄco zcela
odliÅ¡ného. MÄsÃc byl a stále je jasným prvkem pro Jeho svatá shromáždÄnÃ, Äasy
bohoslužeb a proto souÄástà Jeho kalendáÅe. MÄsÃc pÅedstavuje neodstranitelný
kalendáŠna obloze. Chvála Yahuwahovi, nynà a navÄky, za Jeho dokonalý plán,
Jeho moudrost, Jeho prozÅetelnost a pro Jeho krásný, vÄÄný kalendáŠna obloze!
1 PÅidáváme
námitku „nebo ustanoven“, protože v hebrejském textu je prostor pro
obojÃ, kontextovÄ i gramaticky postulovat, že Slunce a MÄsÃc byly zahrnuty pÅi
povolánà SvÄtla k existenci v 1. den StvoÅenà a spÃÅ¡e ustanovené na své
konkrétnà mÃsto a úÄel ve 4. den StvoÅenÃ.
2 Strongâs Dictionary
3 Numeri 29,6
Mimo zápalnou obÄÅ¥ novomÄsÃÄnou s obÄtà jejà suchou, a mimo obÄt zápalnou
ustaviÄnou s obÄtà jejà suchou, a s obÄtmi jejich mokrými vedlé poÅádku jejich,
u vůni pÅÃjemnou, v obÄt ohnivou Yahuwahovi.
2
Královská 4,23 Kterýž
Åekl: ProÄ chceÅ¡ jÃti k nÄmu? Dnes nenà novmÄsÃce, ani Sabat. OdpovÄdÄla ona:
MÄj o to pokoj.
Žalm
81,3 Trubte trubou na
novmÄsÃce, v uložený Äas, v den slavnosti naÅ¡Ã.
Izaiáš
66,23 I stane se, že od
novmÄsÃce do novmÄsÃce, od Sabatu do Sabatu pÅicházeti bude vÅ¡eliké tÄlo, aby
se klanÄlo pÅede mnou, pravà Yahuwah.
Ezechiel
46,1 Takto pravÃ
PanovnÃk Yahuwah: Brána sÃnÄ vnitÅnÃ, kteráž patÅà k východu, bude zavÅená po
Å¡est dnà vÅ¡ednÃch, v den pak Sabat otevÅÃna bude; též v den novmÄsÃce otvÃrána
bude.
Ezechiel
46,6 Ke dni pak
novmÄsÃce aÅ¥ jest volek mladý bez poÅ¡kvrny, a Å¡est beránků i skopec bez
poškvrny.
Ozeáš
5,7 Zachovali se vůÄi
Hospodinu vÄrolomnÄ, zplodili cizà syny. Nynà je i s jejich podÃly pohltÃ
novolunÃ.
Ãmos 8,5 ÅÃkajÃce: Skoro-liž pomine novmÄsÃce, abychom
prodávali obilé, a Sabat, abychom otevÅeli obilnice, abychom ujÃmali efi, a
pÅivÄtÅ¡ovali váhy, a faleÅ¡ provodili vážkami faleÅ¡nými.