Na počátku sedmdesátých let se objevil hudební hit, který začínal těmito slovy: „Pokud obraz namaluje tisíc slov, tak proč nemohu namalovat tebe? Slova tě nikdy neukáží tak, jak jsem tě poznal.“¹

Říká se zde, že obraz „namaluje tisíc slov“, protože obraz, aÅ¥ už namalovaný nebo fotografie, předává informaci, na kterou bychom potřebovali stránky a stránky slov, abychom ji popsali, a přesto bychom pravděpodobně vynechali ještě nějaké detaily. (Obrázek vlevo: Marie Joséphine Charlotte du Val d’Ognes (1786–1868) 1801 – Marie Denise Villers French)

Symboly jsou obrazy Bible, které vystihují tisíc slov. Symbol vyjadřuje množství nuancí, které by jinak byly ztraceny. Ukázkový příklad biblické symboliky je v odkaze Jana Křtitele na Spasitele jako „Beránka Yahova, který snímá hříchy světa“ (Jan 1,29). Aniž by bylo řečeno nějaké jiné slovo, tento odkaz okamžitě přivádí na mysl celý obětní systém zavedený za účelem vykoupení padlého člověka.

Další symbol uvedený v Písmu je symbol Melchisedecha. Žalm 110,4 uvádí: „Yahuwah přísahal a nebude toho litovat: Ty jsi kněz navěky na způsob Melchisedecha.“ Důležitost tohoto záhadného odkazu je ještě zdůrazněna, když autor knihy Židům cituje tento verš slovo za slovem v Židům 7:17: „NeboÅ¥ se o něm svědčí: ‚Ty jsi kněz na věčnost podle řádu Melchisedechova.‘“

Bible se vždy vysvětluje sama, takže pokud chceme porozumět tomuto symbolu, pak musíme jít ke kapitole Genesis 14 a tam zjistit, kdo Melchisedech byl a jako kdo byl znám.

Melchisedech: Muž tajemství

Roky před tím, než se narodil Izák a probudil záblesk v Abrahamových očích a smích na rtech Sáry, byli Lot a jeho rodina zajati ve válce mezi několika kanaanitskými králi. Když se o tom dozvěděl Abram, ihned shromáždil malé vojsko ze služebníků a pronásledoval onu invazní sílu na daleký sever, kde získal zpět všechny unesené lidi, spolu s veškerým zbožím vyloupeným z měst roviny. Když se Abraham a jeho soukromá armáda vrátili na jih, vyšla mu vstříc tajemná postava, aby se s ním setkala. Genesis 14,18 nám říká: „Také Melchisedech, král Sálemu, přinesl chléb a víno. Byl knězem Boha Nejvyššího.“

Melchisedech byl král a uctíval „nejvyššího Boha“, Yahuwaha. Ale ten příběh zde nekončí. Melchisedech vyslovil požehnání nad Abramem, který pak zaplatil desátky Melchisedechovi!

Poté, co přijal tyto desátky od Abrahama, ustupuje tento tajemný muž do mlhy dávné minulosti a už ho nikdo nevidí. Nevíme, odkud přišel, nevíme, kdo byli jeho předci, ani nevíme, jak se stal knězem Yaha. Všechny nadbytečné informace jsou odstraněny a uvedeny pouze nejdůležitější informace. Krátce se objevuje ve svatém záznamu a stejně tak rychle mizí. V této tajemné osobnosti jsou však skryty detaily o službě vzkříšeného Spasitele.

Král spravedlnosti

Význam jména Melchisedech je „král spravedlnosti“. Písmo poskytuje neomylný záznam selhání a slabostí i těch nejodhodlanějších následovníků Yaha, ale u Melchisedecha takový záznam neexistuje. V tom je vhodným předobrazem Yahušui. Žádný jiný člověk neukazoval na Krista více než Melchisedech.

Autor epištoly Židům vysvětluje:

Hleďte, jak veliký je ten, jemuž i patriarcha Abraham dal desátek z kořisti. A vskutku ti ze synů Léviho, kteří přijímají kněžský úřad, mají příkaz brát podle Zákona desátek od lidu, to jest od svých bratrů, ačkoliv i oni vyšli z beder Abrahamových. Avšak ten, který nepochází z jejich rodokmenu, obdržel desátek od Abrahama a požehnal tomu, který měl zaslíbení. Není sporu, že nižší přijímá požehnání od vyššího. A zde přijímají desátek smrtelní lidé, tam však někdo, o němž se svědčí, že žije. Lze také říci, že skrze Abrahama dal desátek i Lévi, který přijímá desátky. VždyÅ¥ byl ještě v bedrech otcových, když mu Melchisedech vyšel vstříc. (Židům 7,4-10)

Skutečnost, že Melchisedech prohlásil požehnání nad Abrahamem, praotcem Árona a jeho kněžské linie, potvrzuje, že Melchisedechovo kněžství bylo nadřazené pozdějšímu Levitskému kněžství.

Král pokoje

Melchisedech byl více než jen „Král spravedlnosti“. Jako král Sálemu byl také „Král pokoje“, protože Salem znamená pokoj. Opět další krásný symbol pro Yahušuu, jenž je „Princ pokoje“.

Trinitariáni dlouho spekulovali o tom, jestli je Melchisedech Duch svatý nebo předinkarnovaný Kristus. Někteří se dokonce domnívali, že Melchisedech byl nebeský Otec v lidské podobě. Nicméně takovéto spekulace nejsou nic více než blud vycházející z pohanské nauky o svaté trojici. Melchisedech byl plně člověkem. Absolutně nic v Písmu nenaznačuje něco jiného. Takto byl dokonalým předobrazem Krista, který, jak Písmo odhaluje, byl zcela člověkem.

Aby mohla být vykoupena lidská rasa, kde Adam padl, musel být Yahušua plně člověkem. „Jestliže proviněním jednoho člověka mnozí zemřeli, mnohem více se na mnohé rozhojnila Boží milost a dar spravedlnosti v milosti toho jednoho člověka, Ježíše Krista.“ (Římanům 5,15)

Jedině zcela lidský typ (symbol) mohl poukázat na zcela lidský anti-typ (realitu), Yahušuu.

Naděj křesťana

Skutečnost, že Melchisedech byl obojí – kněz i král – zatímco byl zcela člověkem, nás učí velmi důležitou lekci o Yahušuovi, který je taktéž obojí – král i kněz, zatímco je zcela člověkem. Yahušua, podobně jako Melchisedech před ním, byl ustanoven do tohoto vysokého, svatého úřadu samotným Yahuwahem. Takto je Yahušuovo kněžství nadřazené levitským kněžím, kteří ho jednoduše zdědili na základě svého rodičovství.

A tím více, že se on [Yahušua] nestal knězem bez přísahy — neboÅ¥ oni vskutku jsou kněžími bez přísahy, kdežto on s přísahou od toho, který mu řekl:

„Přísahal Yahuwah
a nebude toho litovat:
Ty jsi kněz na věčnost
podle řádu Melchisedechova.“
tím spíše se stal Yahušua také ručitelem lepší smlouvy. (Židům 7,20-22)

Levitské kněžství došlo svého konce na kříži, ale Yahušuovo kněžství pokračuje navždy. Toto je ta křesÅ¥anská naděj:

A jich se mnoho stalo [levitskými] kněžími, protože smrt bránila, aby jimi zůstávali. Protože však on sám [Yahušua] zůstává na věčnost, má nezměnitelné kněžství. Proto také může dokonale zachránit ty, kteří skrze něho přistupují k Yahuwahovi, neboÅ¥ je stále živ, aby se za ně přimlouval.

Takový velekněz byl pro nás vhodný: svatý, bezelstný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, ten, který se stal vyšším nad nebesa a který nemusí jako tamti velekněží denně přinášet oběti napřed za vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboÅ¥ to učinil jednou provždy, když obětoval sebe sama. NeboÅ¥ Zákon ustanovuje za velekněze lidi mající slabosti, ale slovo přísežného ujištění, které bylo dáno po Zákonu, ustanovuje Syna, který se stal dokonalým veleknězem na věčnost. (Židům 7,23-28)

Yahušua, podobně jako Melchisedech, byl přímo Yahuwahem zvolen do zvláštního úřadu. A díky jeho vlastní prolité krvi stojí před Yahem všichni, kdo přijmou jeho smrt, vzkříšení a službu, jako by nikdy nezhřešili.

 

---

¹ “If,” David Gates.