V poslednÃch letech se poznánà StvoÅitelova
kalendáÅe a sedmého dne Sabatu vypoÄteného podle tohoto kalendáÅe rozrostlo a
rozÅ¡ÃÅilo. Různé námitky vyvstaly vůÄi této pravdÄ. AvÅ¡ak, když jsou tyto
námitky peÄlivÄ analyzované ve svÄtle záÅÃcÃho z PÃsma a historických
záznamů, fakta dokazujÃ, že pravý Biblický Sabat může být nalezen jen použitÃm
luni-solárnÃho kalendáÅe StvoÅenÃ. VÅ¡echny ostatnà dny bohoslužby, vypoÄÃtané
podle vÅ¡ech jiných kalendáÅů, jsou podvrhy.
NÞe je uvedeno 9 bÄžných námitek
vznesených proti Biblickému LunárnÃmu Sabatu a odpovÄdi na nÄ.
1. NÃMITKA: âLuni-solárnà kalendáŠmůže dobÅe
fungovat v dokonalém klimatu, pokud žijete poblÞ rovnÃku. Ale nefunguje, když
žijete blÃzko SevernÃho nebo JÞnÃho pólu.â
ODPOVÄÄ: Krása StvoÅitelova
kalendáÅe spoÄÃvá v tom, že je stejnÄ tak dokonalý pro Severnà a JÞnà póly,
jako je pro rovnÃk.
Nový rok v luni-solárnÃm kalendáÅi zaÄÃná na
jaÅe, což je uprostÅed mezi vrcholy léta a zimy, dokonce i v arktických
oblastech.
Jakmile jsou pochopeny astronomické
principy Luni-solárnÃho kalendáÅe, může
být vypoÄÃtán kalendáŠna celý rok od Nového MÄsÃce prvnÃho mÄsÃce na jaÅe.
Protože lunárnà mÄsÃce jsou dlouhé 29,5 dnÃ,
ÄlovÄk může poÄÃtat v průmÄru každý druhý mÄsÃc po 30 dnech, se zbylými mÄsÃci
po 29 dnech. To je pravdÄpodobnÄ způsob, jak to dÄlali prvnà kÅesÅ¥ané, když
byli nuceni skrývat se v katakombách nebo byli otroky v dolech bez
možnosti vidÄt oblohu.
Protože Nový MÄsÃc může být vypoÄÃtán
s velkou pÅesnostÃ, bohoslužba podle Luni-solárnÃho kalendáÅe
v arktických oblastech taky nenà problém. ObdobnÄ jako to dÄlajà sobotnÃ
sabatisté podle Gregoriánského kalendáÅe: ÄlovÄk zachovává svatý Äas od rannÃho
vstávánà do okamžiku, než jde veÄer do postele.
Tento kalendáŠStvoÅenà je uživatelsky
nejpÅÃjemnÄjšà kalendáÅ, který existuje, a může být s pÅesnostà použÃván vÅ¡emi,
bez ohledu na to, kde žijÃ.
2. NÃMITKA: âŽidovský Talmud zcela jasnÄ
nepodporuje Lunárnà Sabat. Odkazuje na modlitby, které se majà ÅÃkat, ‚Pokud
Nový MÄsÃc padne na Sabat‘ a má zvláštnà instrukce pro Pesach, ‚Pokud
Å¡estnáctého pÅipadne na Sabat‘. Takové výroky nemohly být uÄinÄny, pokud by
Židé konali bohoslužby v Lunárnà Sabat, protože podle LunárnÃho kalendáÅe nikdy
Nové MÄsÃce ani 16. v mÄsÃci nepÅipadnou na týdennà Sabat.â
ODPOVÄÄ: Talmud byl napsán po zniÄenà Jeruzaléma v roce 70. n.l.
ZatÃmco jisté prvky mohou pÅesnÄ odrážet Biblickou pravdu, takové pÅedpoklady
mohou být ustanoveny jen tehdy, když se porovnajà s
jinými Biblickými důkazy.
BÄhem Spasitelova života na zemi užÃvali
Izraelité stále původnà kalendáÅ. VeleknÄz, který byl vždy z vládnoucÃ
Saducejské tÅÃdy, byl zodpovÄdný za vyhlášenà zaÄátku nového mÄsÃce. Farizeové,
jejichž âlidské tradiceâ Spasitel tak důraznÄ odsuzoval, NEMÄLI kontrolu nad
kalendáÅem.
Toto je extrémnÄ důležitý bod, protože
kalendáŠužÃvaný dneÅ¡nÃmi Židy pro výpoÄet jejich svátků je zkaženou zmÄnoupůvodnÃho kalendáÅe. Byl vymyÅ¡len
Farizeji a ti tuto zmÄnu ospravedlÅujÃ
svými ústnÃmi tradicemi.
Se zniÄenÃm Chrámu
(70 n.l.) zcela vymizeli Saduceové a pÅenechali regulaci vÅ¡ech židovských
záležitostà v rukou Farizeů. Od té doby byl židovský život regulován Farizeji;
celá historie Judaismu byla pÅetvoÅena podle Farizejského úhlu pohledu a nový
aspekt byl pÅidán k Sanhedrinu minulosti. Nový ÅetÄzec tradice nahradil starou
knÄžskou tradici (Abot 1,1). Farizeismus zformoval charakter Judaismu a život a
myÅ¡lenà Židů pro celou budoucnost. (âPhariseesâ, The
Jewish Encyclopedia, Vol. 9, [1901-1906 ed.], p. 666.)
PoužÃt Talmud k âprokázánÃâ toho, že Luni-solárnÃ
kalendáŠje falešný, nic takového nedokazuje. Všechno to ustanovené jen znamená,
že tradice Farizeů zvÃtÄzily, poté co Izraelité zavrhli svého Mesiáše.
Farizeismus se stal
Talmudismem . . . [ale] duch dávných Farizeů pÅežil nezmÄnÄn. Když Žid . . .
studuje Talmud, ve skuteÄnosti opakuje argumenty použÃvané v Palestinských
akademiÃch. . . . Duch [Farizejské] doktrÃny
zůstal rychlý a podstatný. (Louis Finklestein, The Pharisees: The Sociological Background of their Faith, [Jewish Publication Society of America], Vol. 4, p. 1332.)
DneÅ¡nà židovÅ¡tà uÄenci zakládajà své vÄrouky
na Talmudu, který zase pÅicházà pÅÃmo z doktrÃn Farizeů. Spasitel se snažil
osvobodit božský zákon a Sabat od tÄchto âtradic starÅ¡Ãch.â Založit svou vÄrouku
na Talmudu znamená založit ji na právÄ tÄch tradicÃch, které zavrhly Mesiáše.
3. NÃMITKA: âSlovo ‚týden‘ pocházà ze slova sedm. Je zjevné, že to odkazuje na
opakujÃcà se cyklus sedmi dnů! KromÄ toho
â Sobota je den, když Židé konajà bohoslužbu!â
ODPOVÄÄ: Hebrejské
slovo shabuwa znamená doslovnÄ
âsedmýâ, protože hebrejský týden byl sedm dnà dlouhý. Do angliÄtiny to bylo
pÅeloženo jako âtýdenâ. RozdÃlné kultury v průbÄhu Äasu mÄly týdny odliÅ¡né
délky.
Různé oblasti v Africe mÄly tÅi, ÄtyÅi, pÄti,
Å¡esti i osmidennà týdny, soustÅedÄné okolo dnů trhů. NapÅÃklad v Kongu slovo âtýdenâ
znamená totéž, co slovo âtrhâ.
Mayové z Yucatanu mÄli pÄtidennà týdny.
Muyscaové z JÞnà Ameriky, nazývánà také Bachicaové, mÄli tÅÃdennà týden,
zatÃmco Chibchaové, známà jako Muscaové nebo Moscaové, mÄli ÄtyÅdennà týden.
Etruskové, modernà anglické jméno dané
civilizaci davné Itálie, v oblasti okolo Tuskánska, a ÅÃmané mÄli osmidennÃ
týdny, zatÃmco EgypÅ¥ané a RevolucionáÅská Francie mÄli desetidennà týdny.
Nic vÅ¡ak v definici slova âshabuwaâ neodkazuje
na cyklus týdnů. V dávných dobách
vÅ¡echny týdennà cykly zaÄÃnaly znovu pÅi Novém MÄsÃci. SkuteÄnost, že dneÅ¡nÃ
týden je souÄástà neustálého cyklovánà týdnů, může být pÅipsána různým
faktorům, ale NE původnÃmu kalendáÅi StvoÅenÃ.
Jeden židovský uÄenec, profesor na Rutgers
University, radostnÄ uvedl:
Neustálý sedmidennÃ
cyklus, který probÃhá dÄjinami a nebere ohled na mÄsÃc a jeho fáze, je výhradnÄ
židovský vynález. NavÃc, odlouÄenà sedmidennÃho týdne od pÅÃrody bylo jednÃm z nejvýznamnÄjÅ¡Ãch
pÅÃspÄvků Judaismu pro civilizaci. . . . to usnadnilo ustanovenà toho, co Jewis
Mumford identifikoval jako âmechanickou pravidelnostâ, a tÃm v podstatÄ zvÄtÅ¡il
propast mezi lidskými bytostmi a pÅÃrodou. Kvazi týdny [týdny, jejichž cykly
zaÄÃnajà vždy s Novým MÄsÃcem] a [neustále cyklujÃcÃ] týdny ve skuteÄnosti
pÅedstavujà dva zásadnÄ odliÅ¡né režimy Äasové organizace lidského života, kde
ten bývalý zahrnoval ÄásteÄné pÅizpůsobenà se pÅÃrodÄ, a ten pozdÄjšà prosazuje
naprosté osvobozenà se od nÃ. Vynález neustále navazujÃcÃch týdnů byl proto jednÃm
z nejvýznamnÄjÅ¡Ãch objevů v pokusu lidà osvobodit se z toho, být vÄzni pÅÃrody,
a vytvoÅit si svůj vlastnà sociálnà svÄt. (Eviatar Zerubavel, The Seven Day
Circle: The History and Meaning of the Week, p. 11)
Tento výrok nenà nic jiného než pÅiznánÃ
odpadlictvÃ. MÄlo by být pochopeno v kontextu židovských pÅiznánÃ, že
modernà Judaismus je duchovnÃm následovnÃkem Farizeů, jejichž âtradiceâ, âúpravyâ
a âpÅekrucovánÃâ Spasitel odsoudil.
4. NÃMITKA: âJe nemožné vypoÄÃtat Letnice podle Luni-solárnÃho kalendáÅe.â
ODPOVÄÄ: Naopak, použità luni-solárnÃho kalendáÅe je v
souÄasnosti jediný způsob, jak
vypoÄÃtat dobu Letnic. JedinÄ za použità Biblického kalendáÅe jsou splnÄny
vÅ¡echny požadavky k výpoÄtu Letnic.
Bible poskytuje tÅi parametry, které se musÃ
naplnit, aby se správnÄ urÄil Äas Letnic. Ty jsou jasnÄ uvedené v Leviticus
23,15 a 16;
âPotom si
odpoÄÃtáte ode dne po Sabatu, kdy jste pÅinesli snopek k obÄti podávánÃ, sedm
Sabatů. Ty musà být úplné. Potom po sedmém Sabatu, napoÄÃtáte 50 dnà . . .â (Leviticus
23,15-16; Fenton)
TÅi požadavky stanovené v PÃsmu jsou tyto:
- ZaÄni poÄÃtat od ObÄtovánà snopku âv den po
velkém Sabatuâ. - Sedm Sabatů musà být úplných.
- NapoÄÃtej padesát dnů.
Sedm úplných Sabatů pÅedstavuje sedm úplných
týdnů, zaÄÃnajÃcÃch od ObÄtovánà snopků.
Dnem po sedmém Sabatu se zaÄÃná poÄÃtánà 50
dnů. Podle toho, kolik dnà obsahuje TÅetà mÄsÃc (lunace), pÅivede tÄ poÄÃtánÃ
50 dnů k 28. nebo 29. Ätvrtého mÄsÃce. (viz obrázek nÞe) Celý souÄet od
ObÄtovánà snopků dÄlá pÅibližnÄ 100 dnů. Svátek týdnů se odehrává v dobÄ
prvotin letnà žnÄ pÅ¡enice a protože pÅ¡enice potÅebuje 100 až 120 dnů ke
zralosti, celý proces sestává z nÄco okolo ÄtyÅ mÄsÃců. (viz Leviticus
23,17-20)
âVelký prvek oslavy
[Svátku týdnů] byl pÅedloženà dvou bochnÃků vyrobených z prvotin žnÄ pÅ¡enice.â
(Pentecost. Smith’s Bible Dictionary)
Yahushua poukazoval na tuto pravdu, když
uÄinil tento výrok krátce po Pesachu:
âNeÅÃkáte snad:
JeÅ¡tÄ ÄtyÅi mÄsÃce a budou žnÄ?â (Jan 4,35)
Historici a bibliÄtà uÄenci se vÅ¡ichni
shodujÃ, že Svátek týdnů je memoriálem vydánà Zákona na hoÅe Sinaj.
âDen Letnic byl
zachováván Židy také jako slavnost k pÅipomÃnce vydánà Zákona na hoÅe
Sinaj.â (Barnes’ Notes on the New Testament)
âSvátek týdnů byl
zachováván jako pÅipomÃnka vydánà Zákona…â (Matthew Henry Concise)
âSvátek Letnic,
nebo týdnů . . . kdy prvotiny (obzvláštÄ pÅ¡enice) byly pÅedkládány, pÅipominajÃcÃ
vydánà Zákona na hoÅe Sinaj.â (History Of The Jewish Nation)
Kdyby ÄlovÄk poÄÃtal 50 dnà od ObÄtovánÃ
snopků bÄhem NekvaÅ¡ených chlebů, pak by se Letnice slavily dÅÃve, než Izraelité
doÅ¡li k Sinaji. AvÅ¡ak použitÃm Luni-solárnÃho kalendáÅe vidÃme Äasovou linii
pÅedloženou v PÃsmu dokazujÃcà Biblický a historický popis Letnic jako skuteÄný památnÃk pro
vydánà Zákona.
PoÄÃtánÃm Sedmi úplných [lunárnÃch] Sabatů
dojdeme vždy k 8. dni TÅetÃho mÄsÃce. Exodus 19,1 uvádÃ, že âdÄti Izraele
dorazily ve stejný den mÄsÃce, kdy opustily Egypt.â â ten patnáctý. Zde máme
prvnÃch sedm dnů v naÅ¡em poÄÃtánà k padesáti. Exodus 19,10-16 uvádÃ, že âYahuwah
Åekl MojžÃÅ¡i, aby posvÄtil lid. O tÅi dny pozdÄji sestoupil Yahuwah na horu
Sinaj.â Takto máme dalšà tÅi dny pÅidány k naÅ¡emu výpoÄtu, což nám dává
dohromady 10 dnÃ. V Exodus 24 žádá Yahuwah MojžÃÅ¡e, aby vystoupil na horu
spoleÄnÄ se starÅ¡Ãmi. MojžÃÅ¡, Ãron, Nadab, Abihu a staršà pak pÅistoupili k
hoÅe Sinaj. Yahuwah pak volá MojžÃÅ¡e, aby vystoupil na horu. Po 40 dnech MojžÃÅ¡
sestupuje s původnÃmi Deskami z kamene popsanými Yahuwahovým prstem. To
pÅidává dalÅ¡Ãch 40 dnÃ, celkem máme tedy 50 dnÃ!
Dalšà důkaz nám poukazuje na 49. den našeho
poÄÃtánÃ. Exodus 32 nám ÅÃká, že Ãron prohlaÅ¡uje:
âZÃtra je Svátek
Yahuwahův.â (viz Exodus 32,5)
Ãron byl veleknÄz ustanovený samým Yahuwahem a
vidÄl Yahuwahovu pÅÃtomnost na âprůzraÄném safÃruâ v Exodus 24. Nebyl to jen
tak nÄjaký náhodný svátek, i když dÄti Izraele znesvÄtili tento svatý den svým
modláÅským chovánÃm. Byl to Svátek týdnů nacházejÃcà se pÅesnÄ 50 dnů po sedmi
úplných Sabatech podle Luni-solárnÃho kalendáÅe. Jen odpoÄÃtánÃm sedmi úplných
Sabatů na Luni-solárnÃm kalendáÅi a pak pÅidánÃm dalÅ¡Ãch 50 dnů docházà ÄlovÄk
k pravému Svátku týdnů (LetnicÃm). Nedocházà tedy k popÅenà lunárnÃho Sabatu,
ale naopak, biblický výpoÄet ke Svátku týdnů je jednÃm z nejpozoruhodnÄjÅ¡Ãch důkazů
ve prospÄch lunárnÃho Sabatu!
HlubÅ¡Ã
studium ohlednÄ správného výpoÄtu ke Svátku týdnů se nacházà zde: Pentecost
| Calculation Restoration.
5. NÃMITKA: âExistuje tak hodnÄ rozporných pÅedstav o lunárnÃm Sabatu. Bůh nenÃ
autorem zmatku. Kdyby to bylo pravda, lunárnà Sabatisté by mÄli urÄitou jednotu
ve svých naukách. Je to tak, že jsou velmi nejednotnÃ, nÄkteÅà zachovávajà Nový
MÄsÃc pÅi konjunkci, jinà za poslednÃho viditelného srpku MÄsÃce, nÄkteÅà pÅi
prvnÃm viditelném srpku, dalšà pÅi rohatém srpku a jeÅ¡tÄ jinà pÅi úplÅku!
VÅ¡echno to je zmatek a proto je to zjevnÄ omyl.â
ODPOVÄÄ: Toto je nesmyslný
argument. Mohl by být použit proti kÅesÅ¥anstvà samotnému, které má stovky
různých denominacà nejednotných ohlednÄ dne bohoslužby, pÅirozenosti Krista, co
se stane po smrti a celá Åada jiných doktrÃn by mohla být jmenována!
PÃsmo prohlaÅ¡uje, že to byl Yahuwah, kdo
způsobil zapomnÄnà pravého Sabatu.
Yahuwah byl jako
nepÅÃtel, pohltil Izraele . . . NásilnÄ strhl své zahradÄ oplocenÃ, Své mÃsto
shromáždÄnà zniÄil. Yahuwah pÅivedl na Siónu v zapomnÄnà svátky a Sabaty. (Viz
PlÃ¡Ä 2,5.6)
V Ozeáši 2, verÅ¡ 13, Yahuwah uvádÃ:
âVÅ¡emu jejÃmu
veselà uÄinÃm pÅÃtrž, jejÃm svátkům, jejÃm Novým MÄsÃcům, jejÃm Sabatům, vÅ¡em
jejÃm ustanoveným svátkům.â
Tyto ustanovené Äasy pro uctÃvánà jsou vÅ¡echny
poÄÃtány podle Luni-solárnÃho kalendáÅe StvoÅenÃ.
NicménÄ je dáno i ujiÅ¡tÄnÃ, že v tÄchto
poslednÃch dnech bude veÅ¡kerá pravda obnovena:
Yahuwah tÄ povede
neustále . . . Co bylo od vÄků v troskách, vybudujà ti, kdo z tebe vzejdou,
opÄt postavÃÅ¡, co založila minulá pokolenÃ. Nazvou tÄ tÃm, jenž zazdÃvá trhliny
a obnovuje stezky k sÃdlům. Jestliže v Sabat upustÃÅ¡ od svých pochůzek, od
prosazovánà svých zálib v Můj svatý den, nazveÅ¡-li den odpoÄinku rozkoÅ¡ným . .
. . (viz Izaiáš 58,11-13)
Proces obnovenà dlouho pohÅbených pravd zaÄal
bÄhem protestantské reformace a pokraÄuje v obnovenà Biblického kalendáÅe a
jeho Sabatu. Vykopávat dlouho zapomenuté pravdy je tÄžké, zabÃrá Äas a pracné
úsilÃ.
NicménÄ různé názory mezi tÄmi, kteÅà se snažÃ
obnovit ztracenou pravdu, nejsou argumentem proti této pravdÄ. ObzvláštÄ, když
bylo prorokováno, že se to stane. Všichni
by mÄli mÃt svobodu myÅ¡lenà a náboženskou svobodu studovat a sami se
pÅesvÄdÄit o pravdÄ.
6. NÃMITKA: âTato teorie lunárnÃho Sabatu je jen obnova pradávného kultu mÄsÃce
pÅevleÄeného do nového Å¡atu. Nenà to nic vÃce než uctÃvánà mÄsÃce.â
ODPOVÄÄ: VÅ ECHEN
Äas je vypoÄÃtáván skrze pohyb. Kdyby nebylo pohybu nebeských tÄles ve vztahu k
postavenà zemÄ, nebylo by jak mÄÅit Äas.
Existujà ÄtyÅi základnà kalendáÅe:
HvÄzdný kalendáŠpoužÃvá zdánlivý pohyb hvÄzd
v porovnánà se zemÃ.
SluneÄnà kalendáÅe použÃvajà rotaci zemÄ okolo
slunce pro stanovenà roku a vÄÅÃ, že mÄsÃce jsou nezávislé na Äemkoliv v
pÅÃrodÄ.
Lunárnà kalendáÅe jsou založeny pÅÃsnÄ na
cyklech mÄsÃce. Protože lunárnà rok je kratšà než rok solárnÃ, lunace âplujÃâ
skrze solárnà rok, jako je to v islámském kalendáÅi.
Luni-solárnà kalendáÅe použÃvajà Slunce pro
mÄÅenà délky roku a cykly MÄsÃce pro urÄovánà mÄsÃců neboli lunacÃ.
Dnešnà Gregoriánský
kalendáŠje solárnà kalendáÅ. Biblický kalendáŠje Luni-solárnÃ
kalendáÅ. To neznamená, že ÄlovÄk uctÃvá mÄsÃc. Znamená to prostÄ, že mÄsÃc i
slunce jsou obojà použÃvány pro stanovenà Äasu. Taková byla úloha jim
urÄená v Genesis 1.
I Åekl Elohim: âBuÄte
svÄtla na nebeské klenbÄ, aby oddÄlovala den od noci! Budou na znamenà sezón,
dnů a let. . . .â (viz Genesis 1,14)
PoužÃvánà slunce a mÄsÃce pro mÄÅenà Äasu
nedÄlá z ÄlovÄka modloslužebnÃka MÄsÃce!
7. NÃMITKA: âÅÃmský senátor a historik Cornelius Tacitus jasnÄ uvedl, že Židé
zachovávali Sabat v Saturday (sobotu). SkuteÄnost, že pohan sdružil zachovávánÃ
Sabatu se Saturnem, dokazuje, že ÅÃmský âden Saturnaâ byl stejný den jako Biblický
den Sabat!â
ODPOVÄÄ: Bible
sama odkazuje na to, že Izraelité uctÃvali Saturna. Saturn byl planetárnà bůh.
Modlitba k planetám
v jejich pÅÃsluÅ¡né dny byla souÄástà uctÃvánà nebeských tÄles. (Robert L.
Odom, Sunday in Roman Paganism, p.
158.)
Saturday (sobota) je âSaturnův denâ a je
pravdÄpodobné, že když Izraelité uctÃvali tohoto planetárnÃho boha, že to
dÄlali v jeho den: Saturday (sobotu). NicménÄ k takovému uctÃvánà docházelo
vždy, když byl Izrael ve velkém odpadnutà a vzpouÅe proti Nebi.
Prvnà zmÃnka o odpadlictvà Izraelitů a
Saturnovi se nacházà v Exodus 32, odpadnutà u Sinaje se zlatým teletem. Když
bylo tele vyrobeno, Åekli:
âTo je tvůj bůh,
Izraeli, který tÄ vyvedl z egyptské zemÄ.â (Exodus 32,4)
Toto zlaté tele bylo symbolem Saturna:
BÄžný způsob, jakým
bylo oblÃbené egyptské božstvo Osiris mysticky prezentováno, byla forma mladého
býÄka nebo telete â telete Apis â z Äehož si Izraelité vypůjÄili to zlaté tele.
Existoval důvod, proÄ toto tele nemÄlo obvykle zjevovat vhodné symboly boha, kterého
pÅedstavovalo, protože toto tele pÅedstavovalo božstvo v charakteru Saturna,
âToho SKRYTÃHOâ, âApisâ bylo jen dalšà jméno pro Saturna. (Alexander Hislop,The Two Babylons, p. 45)
O staletà pozdÄji, když bylo královstvÃ
Izraele rozdÄleno mezi 10 severnÃch kmenů a dva jÞnà kmeny, prvnà král
severnÃho královstvà Izraele, Jeroboam, obnovil uctÃvánà Saturna.
Pak si Jarobeám v
srdci Åekl: âNynà by se mohlo královstvà navrátit k Davidovu domu. Kdyby tento
lid chodil slavit obÄtnà hody do Yahuwahova domu v JeruzalémÄ, obrátilo by se
srdce tohoto lidu k jejich pánu, judskému králi Rechabeámovi. Mne by zabili a
vrátili by se k judskému králi Rechabeámovi.â
Král se poradil a
dal udÄlat dva zlaté býÄky a Åekl lidu: âUž jste se dost nachodili do
Jeruzaléma. Zde jsou tvoji bohové, Izraeli, kteÅà tÄ vyvedli z egyptské zemÄ!â Jednoho
býÄka postavil v Bét-elu a druhého dal do Danu. To svádÄlo lid k hÅÃchu. Lid
chodÃval za jednÃm z nich až do Danu. (viz 1. Královská 12,26-30)
Ve svém milosrdenstvà poslal Yahuwah proroka
Ãmose, aby probudil Izraelity vůÄi nebezpeÄà tohoto odpadnutÃ. PoselstvÃ
Yahuwahovo poslané skrze Ãmose se ptalo:
Zdali jste mnÄ
obÄti a dary obÄtovali na pouÅ¡ti za ÄtyÅidceti let, dome Izraelský? Nýbrž
nosili jste stánek Melecha vaÅ¡eho a Kijuna, obrazy vaÅ¡e, hvÄzdu boha vaÅ¡eho, kteréžto
vÄci sami jste sobÄ zdÄlali. (Ãmos 5,25.26)
Podle konkordance The New Strong’s Exhaustive Concordance of the Bible, slovo ‚Chiun‘
(Kijun) je:
âJiné jméno pro
boha Saturna.â (The New Strong’s
Exhaustive Concordance of the Bible, p. 194)
Podrobnosti mnoha odpadnutà Izraele, jak jsou
popsány v Bibli, odhalujÃ, že uctÃvánà Saturna bylo dominantnÃm prvkem v jejich
náboženských vzpourách.
Den, ve kterém ÄlovÄk koná bohoslužbu, uctÃvá
boha tohoto dne! Saturn je bůh Saturday (soboty).
Yahuwah, StvoÅitel, musà být uctÃván v Jeho
svatý den Sabat, vypoÄÃtaný skrze Jeho Luni-solárnà kalendáÅ. Bohoslužba v
kterýkoliv jiný den, vypoÄÃtaný podle jiného kalendáÅe, vzdává úctu bohu, který
je jiný než StvoÅitel.
8. NÃMITKA: âRůznà dávnà historikové, od Cassia Dia, po Frontinuse a jiné, jasnÄ
uvádÄjÃ, že Židé odmÃtali bojovat v ‚den Saturna‘. Dokonce i zkáza Jeruzaléma v
roce 70 n.l. nastala v ‚den Saturna‘. Je tedy zÅejmé, že toto byl sedmý den
Sabat dokonce už tehdy.â
ODPOVÄÄ: Tato námitka je
založena na domnÄnce, že týden v dobÄ tÄchto ÅÃmských historiků byl shodný s
dneÅ¡nÃm týdnem. To nenà pravda!
Juliánský kalendáŠmÄl původnÄ osmidennÃ
týden. Až když Mitraismus zÃskal popularitu v pohanském ÅÃmÄ, zaÄal být
populárnà i planetárnà týden o sedmi dnech.
Zdá se, jako by
nÄjaký duchovnà génius ovládal pohanský svÄt a ustanovil vÄci tak, že pohanský
planetárnà týden mÄl být zaveden právÄ ve správnou dobu pro [Mitraismus],
nejpopulárnÄjšà sluneÄnà kult vÅ¡ech dob, spoleÄnÄ s vyvýšenÃm dne Slunce jako
dne nad a posvátnÄjšà než vÅ¡echny ostatnà dny. Zcela urÄitÄ to nebylo náhodné. (Robert
L. Odom, Sunday in Roman Paganism, p.
157)
Historické záznamy tvrdÃcÃ, že Izraelité
konali bohoslužby v âden Saturnaâ nedokazujÃ, že dneÅ¡nà Saturday (sobota) je
Sabat Bible. SpÃÅ¡e dokazujà jeden ze dvou faktů:
- Izraelité byli v
odpadlictvÃ, a proto Yahuwah dovolil aby byli poraženi. - Cyklus týdnů mezi Izraelským kalendáÅem a ÅÃmským kalendáÅem byl odliÅ¡ný.
Mezi roky 79 a 81 n.l. vystavÄl cÃsaÅ Titus
veÅejné láznÄ pÅi úpatà Esquiline Hill v ÅÃmÄ. Tyto láznÄ, známé jako âTitovy
láznÄâ, mÄly hodnÄ nástÄnných maleb od umÄlce Famulluse. Na jedné stÄnÄ tÄchto
láznà byl hůlkový kalendáÅ. Je to jedno z nejrannÄjÅ¡Ãch ÅÃmských zobrazenÃ
sedmidennÃho planetárnÃho týdne. Tento kalendáŠodhaluje, že pohanský
planetárnà týden původnÄ zaÄÃnal dnem Saturna. Saturday (sobota) v ranném
Juliánském kalendáÅi nebyla sedmý den, ale prvnà den, po nÄmž následovaly
Sunday (nedÄle), pak Monday (pondÄlÃ) a nakonec dies Veneris (den VenuÅ¡e) neboli dneÅ¡nà Friday (pátek).
Teprve na koncilu v Nicea ve Ätvrtém stoletà byl
sedmidennà planetárnà týden koneÄnÄ normalizován do Juliánského kalendáÅe tak, aby
zaÄÃnal v Sunday (nedÄli) a konÄil v Saturday (sobotu).
9. NÃMITKA: âJe
to prostÄ pÅÃliÅ¡ tÄžké! Celý svÄt použÃvá jiný kalendáÅ. SvÄtit podle tohoto kalendáÅe
by mohlo znamenat pÅijÃt o práci. Nenà možné žÃt v dneÅ¡nÃm modernÃm svÄtÄ a svÄtit
podle tohoto kalendáÅe.â
ODPOVÄÄ: Jeden
argument proti pravdÄ, který jejà milovnÃci a zastánci nebyli schopni nikdy vyvrátit,
je ten, že posluÅ¡nost pravdy pÅinášà kÅÞ: kÅÞ posluÅ¡nosti.
DneÅ¡nà život je ÅÃzen podle Gregoriánského
kalendáÅe: pracovnà dny, Å¡kolnà dny, vÃkendy, dovolené, vÅ¡echny jsou vypoÄÃtané
použitÃm nekonÄÃcÃho týdennÃho cyklu. Je-li svÄtlo o pravém Sabatu pÅijato, nastane odlouÄenÃ. To je nevyhnutné.
ZamÄstnánà byla ztracena, manželstvà zniÄena,
když jeden ÄlovÄk pÅijal pravdu a ten druhý ne. To vÅ¡ak neodradà skuteÄné
následovnÃky Yahushui. Ti, kdo si cenà pravdy nade vÅ¡e ostatnÃ, neÄekajÃ, až se
pravda stane oblÃbená nebo snadná k uposlechnutÃ. Když jsou usvÄdÄeni z pravdy,
vÄdomÄ pÅijÃmajà kÅÞ, souhlasÃc s apoÅ¡tolem Pavlem, že âtoto nynÄjšà lehouÄké
souženà naÅ¡e pÅevelmi veliké vÄÄné slávy bÅÃmÄ nám působà . . . .â (2.
Korintským 4,17)
SvÄtlo pravdy postupuje vpÅed. Nauky dlouho
pohÅbené pod vrstvou domnÄnek a tradic JSOU obnovovány.
Rozhodneš se následovat?
OcenÃÅ¡ pravdu natolik, že ji uposlechneÅ¡,
nehledÄ na to, co to bude stát?
VÄÄnost Å¡tÄstà oÄekává vÅ¡echny ty, kdo uÄinÃ
tuto volbu.
Klikni zde a shlédni video!