Tajemství vysvětleno

Po
téměř 2000 let řídí západní svět svůj čas pomocí stejného sedmidenního
týdenního cyklu. To vytvořilo mezi křesťany iluzi, že novodobý týden od neděle
do soboty cykluje nepřetržitě a stále od doby Stvoření. Není to však pravda.
Poslední zemí, která oficiálně přijala dnešní Gregoriánský kalendář, bylo Řecko
v roce 1923,

avÅ¡ak teprve v roce 1949 se celý svět sjednotil
v jeho používání. Poznání času a způsobu, jak se vypočítá, dovoluje
člověku pochopit význam Novměsíců a Přechodných dnů, které se objevují
v biblické metodě časomíry.

Čas
se dá měřit jedině skrze pohyb.

Lidé vnímají a měří čas s ohledem
na pohyb. Hodinové ručičky se otáčejí a udávají hodiny, minuty a sekundy. Rok
je popisován podle rotace Země okolo Slunce. Měsíc je určován rotací Měsíce
okolo Země. Den je určen rotací Země kolem své osy.¹ [WLC
v Å¾Ã¡dném případě nepodporuje podvodný heliocentrický model nebo mylnou
domněnku, že je země kulatá]

Rozdíly ve výpočtu
času: Zmatek okolo týdnů

Bez
pohybu není možné změřit čas. Současný kalendář je solární kalendář, který
určuje své dny a roky výhradně podle Slunce. 
Na tomto novodobém kalendáři nejsou týdny ani měsíce vázány
k ničemu v přírodě. Jsou určeny zcela svévolně. Tím se
liší od luni-solárního kalendáře ustanoveného Yahuwahem při stvoření světa.

Kalendář
stvoření je založen zcela na přírodě. Roky i měsíce, týdny i dny, to vše je
založeno na pohybu. Slovo „month“ (měsíc) bylo původně „moonth“ a pochází od slova
moon (Měsíc). V dávných dobách byly měsíce vždy určovány podle pohybu
Měsíce. Týdny byly části měsíce neboli lunace. „Hebrejský Sabbathon … byl
slaven v intervalech sedmi dnů, v souladu se změnami u fází Měsíce…“²
Skutečnost, že měsíce a týdny Biblického kalendáře jsou také založeny na pohybu
v přírodě, činí největší rozdíl mezi Yahuwahovým luni-solárním kalendářem
a papežským/pohanským solárním kalendářem, který se dnes používá. To také
způsobuje největší zmatek.

Oba
kalendáře zaznamenávají, kolik je potřeba času, než se slunce ocitne opět ve
stejném místě (jeden rok). Oba rozdělují tento rok do menších, snadněji
ovladatelných částí. A tím jejich podobnost končí. Současný kalendář má měsíce
o délce od 28 do 31 dnů. Tyto měsíce nejsou spojeny s ničím
v přírodě. A proto týden cykluje stále a nepřetržitě od jednoho měsíce
k dalšímu; od jednoho roku k druhému.

Stvořitelův kalendář je odlišný, každý měsíc je založen
na pohybu Měsíce. Každý měsíc začíná s Novměsícem.  Týden, jakožto součást měsíce, restartuje
svůj cyklus s každým Novměsícem. „Hebrejský měsíc je lunární měsíc a čtvrtina
této periody – fáze Měsíce – se jeví jako určující týden o sedmi dnech.“³
Toto je na počátku studia kalendáře Stvoření nejtěžší k pochopení:
Současný solární kalendář má nepřetržitý týdenní cyklus. Kalendář Stvoření ne.

Novměsíce
jsou významné komponenty Biblické metody měření času, protože jsou právě tím
bodem v Äase, kdy týdenní cyklus pro daný měsíc začíná. Biblická fráze
„Novměsíc“ pochází z hebrejského slova Chodesh.
New Strong’s Expanded Dictionary of Bible Words definuje chodesh jako „nový
měsíc, implikací měsíc“. The New Strong’s Expanded Dictionary of
Bible Words navazuje a vysvětluje: „Chodesh může odkazovat na měsíc nebo
periodu od jednoho novměsíce k druhému. . .. V příbuzné nuanci slovo
odkazuje ani ne tak k míře času jako k periodě času, nebo kalendářním
měsíci.“⁴

Proto
může „Novměsíc“ v Bibli odkazovat na:

1. První den nového měsíce.
2. Periodu času mezi jedním Novměsícem
   a tím příštím.
3. Kalendářní měsíc.

Bible
obsahuje vícenásobné reference⁵ na Novměsíce jako dny, kdy začal
nový měsíc. Extrémně úzká korelace měsíce, co by periody času, a lunace měsíce
je viditelná na skutečnosti, že existuje dokonce více odkazů⁶, které
používají slovo chodesh, kde se jedná
o kalendářní měsíc, než odkazů, kde se jedná o první den měsíce. Slovo chodesh je použito v Bibli 20krát,
kde odkazuje na první den nové lunace. A je použito 251krát, když označuje kalendářní
měsíc, čili lunaci.

Další
hebrejské slovo, které spojuje kalendářní měsíc s Měsícem je yerach (#3391). Toto slovo pro „měsíc“
neodkazuje na Novměsíc, ale spojuje kalendářní měsíc s lunací: „lunace,
tzn. měsíc: — měsíc, Měsíc.“⁷ Obě slova spojují měsíc na kalendáři
s lunací Měsíce:

Chodesh: novměsíc; měsíc; lunace.
Yerach:
měsíc; lunace, Měsíc.

Novměsíce
nemají korespondující dny na Gregoriánském kalendáři, jehož měsíce jsou
odloučené od čehokoliv v přírodě. Proto je mnoho lidí zmateno tím, že neví,
co mají dělat, když nastane Novměsíc, nebo jak ho zachovávat. Bible odhaluje
několik věcí o zachovávání Novměsíce:

1. Novměsíce byly neobchodní dny.
2. Novměsíce byly dny díkuvzdání.
3. Novměsíce byly dny bohoslužby.

Novměsíce
jsou neobchodní dny

Židé
byli vždy známí tím, že to „umí“ s penězi: uměli využít každé
příležitosti, jak vydělat peníze a jak vytáhnout velké úroky z pohanů. Židé
Bible nebyli jiní. Když byli v odpadlictví, odmítali Židé zavírat své
obchody o Sabatech a Novměsících. Bible zaznamenává nářek těchto chamtivých
obchodníků:

„Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce,
abychom prodávali obilé, a Sabat, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali
efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými,

Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za
pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali?

Přisáhl Yahuwah skrze důstojnost
Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.“ (Ámos 8,5-7)

Práce
na svatostánku však byla povolena.

Potom mluvil Yahuwah k Mojžíšovi, řka:
V den měsíce prvního, prvního dne téhož měsíce vyzdvihneš příbytek, stánek
úmluvy.

I učinil Mojžíš tak. Všecko, jakž mu
rozkázal Yahuwah, tak učinil.

I stalo se měsíce prvního léta
druhého, prvního dne měsíce, že vyzdvižen jest příbytek. (Exodus 40,1-2. 16-17)

Je
možné, ale není známo, že by jiné formy „práce“ byly povolené v době
Novměsíce. Nicméně žádná práce, která přinášela zisk, žádné obchodování nesmělo
být prováděno v den Nového Měsíce, ani žádná jiná běžná práce, která se
mohla vykonat v jiné dny.

Novměsíce byly
dny díkuvzdání

Novměsíc
byl čas k tomu, aby se rodiny scházely, sdílely své pokrmy a radovaly se
z požehnání minulého měsíce, oddávajíc sami sebe Yahuwahovi pro měsíc
nový. Jak Bible, tak i extra-Biblické zdroje prezentují Novměsíc jako den
věnovaný rodině a přátelům a společnému jídlu. Některé zdroje uvádějí, že to
byl den, kdy obzvláště ženy byly osvobozené od mnoha břemen domácí práce. Jiná
místa v Bibli odhalují, že Novměsíce, podobně jako Sabaty, byly časem, kdy
lidé chodili za proroky se zvláštními žádostmi.

Novměsíce
byly původně dny bohoslužby

Tam,
kde Bible mlčí, může pomoci historie. Rané vydání Universal Jewish Encyclopedia uvádí, že Novměsíce byly původně dny
bohoslužby:

Sabat a Novměsíc (Rosh Hodesh), obojí se pravidelně vracelo během roku. Novměsíc stále je, a Sabat původně byl,
závislý na lunárním cyklu. Obojí se datuje do kočovné doby Izraele. Původně byl Novměsíc slaven podobným
způsobem jako Sabat; postupně se však stal méně významným, zatímco Sabat se
stal více a více dnem náboženství a lidství, náboženské meditace a výuky,
pokoje a potěšení duÅ¡e.⁸

Přechodné
dny

Přechodné
dny, podobně jako Novměsíce, nemají žádnou přímou obdobu v současném
solárním kalendáři. Je však nutné pochopit, čím jsou, abychom měli jasnou
představu o Yahuwahově kalendáři.

„Translation
day“ (Přechodný den) je astronomický termín, který se nenachází v Písmu.
Nicméně skutečnost, že Biblické měsíce byly založeny na cyklech Měsíce, je
dostatečným důkazem toho, že existují v Biblickém kalendáři. Podle United
States Naval Observatory trvá jedna lunace 29,5 dne. Obecně to znamená, že
každý druhý měsíc má 29 dnů a měsíce mezi nimi mají 30 dnů. Lunace nemá nikdy
méně než 29 dnů nebo více než 30 dnů. To
je demonstrovatelný astronomický fakt.

Astronomové
používají termín „translation day“ (přechodný den) k označení 30. dne
lunace. Připadá na konec lunárního cyklu na „černý Měsíc“, kdy Měsíc není možné
vidět.

Protože
čas sám plyne nepřetržitě, mnozí věřili, že systém,
podle kterého je čas počítán, musí být taktéž nepřetržitý. To je bludná
domněnka. Původně byly vÅ¡echny dávné kalendáře luni-solární s týdenním
cyklem (různé délky) opětovně začínajícím s každým Novměsícem.
Chronologové řadí první kalendář s nepřetržitým týdenním cyklem
k Babylonu okolo 600 př.n.l. Před tímto časem neexistoval žádný kalendář,
který by měl týdenní cyklus bez přerušení. Týdenní cyklus restartoval buď na
počátku měsíce/lunace nebo na začátku roku po pěti mezikalendářních dnech,
které uzavíraly předchozí rok, ale nebyly součástí nějakého týdenního cyklu.⁹

VÅ¡echen
čas se musí počítat. Proto Přechodné dny (translation days) nejsou „žádné dny“,
jak se mnozí domnívají. Mají své datum: Je to 30. každého měsíce, který má
třicet dní. 30. (třicátý) měsíce, podobně jako 1. (první) měsíce, nebyl
součástí sedmidenního týdenního cyklu. Přesto byl počítán a má své datum.

Zmatek
ohledně Přechodných dnů vedl některé lidi k tomu, že zavrhli Biblický
luni-solární kalendář. Čtvrté přikázání jasně říká: „Šest dní pracovati budeš,
a dělati všeliké dílo své; ale dne sedmého Sabat jest Yahuwaha tvého Eloaha.“
(viz Exodus 20,9-10) Nepochopení Přechodných dnů vedlo k faleÅ¡né domněnce,
že v třicetidenním měsíci se nachází celkem devět dnů mezi sedmým dnem
Sabatem 29. jednoho měsíce a příštím sedmým dnem Sabatem, který je 8. nového
měsíce. To se jeví jako problém, protože doba mezi těmito Sabaty je větší než
šest pracovních dnů předepsaných ve čtvrtém přikázání. Ale protože Novměsíce
jsou typem svatého dne, není nikdy více než šest pracovních dnů mezi dny
uctívání. (Lunární měsíc nemá nikdy více než 30 dnů a nikdy není kratší než 29
dnů. Proto den, který následuje po tom 30., je Novměsíc a vždy začíná nový
měsíc. Příležitostně se stane, že po sobě následují dva měsíce po 29 nebo 30
dnech, což je regulováno Měsícem.)

Domněnka,
že mezi Sabaty bude příliÅ¡ mnoho pracovních dnů, pochází z nepochopení, že
Novměsíc sám je den bohoslužby, který restartuje nový cyklus čtyř týdnů: šesti
pracovních dnů, následovaných sedmým dnem Sabatem. Jelikož Novměsíc začíná nový
týdenní cyklus pro nový měsíc, Přechodné dny (translation days) nejsou součástí
daného týdenního cyklu, přestože jsou dnem a mají své datum. Přechodné dny,
které jsou vždy jen toho 30. v lunárním měsíci, nemohou být nikdy
převedeny do příštího měsíce nebo počítány jako datum v novém měsíci,
protože následující měsíc začíná vždy dnem Nového Měsíce (Novměsícem), který je
následujícím dnem po Přechodném dnu. S Novměsícem začíná nový cyklus čtyř
týdnů. Je zajímavé, že zmatek vždy nastává mezi lidmi západního světa, kteří
znají jedině kalendář s nepřetržitým týdenním cyklem. Pro země, které
používají lunární kalendaci pro své náboženské kalendáře, je pochopení daleko
snazší.

Yahuwah
vždy jasně specifikoval jménem nebo datem, které dny mají být zachovávané jako
svaté. Proto všechny dny, které nejsou konkrétně určené jako svaté dny, jsou dny pracovní. Nikdy
není více než šest pracovních dnů mezi odpočinky, jelikož Novměsíce jsou dny
odpočinutí.

Kategorie
dnů

Gregoriánský
solární kalendář má odlišné kategorie dnů: Pracovní/školní dny,
víkendy (kdy většina lidí nepracuje) a národní svátky. Biblický kalendář má tři
kategorie dnů uctívání:

1. Týdenní
   (sedmý den Sabat)
2. Měsíční
   (Novměsíce)
3. Roční
   (každoroční svátky)

Význam Novměsíce je možné vidět na skutečnosti, že oběti předepsané pro Novměsíce byly zjevně větší než oběti předepsané pro týdenní sedmý den Sabat!

Mnoho
lidí, jejichž svědomí bylo usvědčeno, aby světili podle Biblického kalendáře,
zachovává týdenní a roční svátky, ale měsíční
svátek Novměsíc je často přehlížen. Důležitost Novměsíce však můžeme vidět na
skutečnosti, že obětí předepsaných pro Novměsíce bylo podstatně více než obětí předepsaných pro týdenní
sedmý den Sabat! Oběti požadované pro sedmý den Sabat byly jen dva beránci na
každý den plus dva další beránci a trochu oběti z jídla a pití. Oběti pro
Novměsíc však zahrnovaly dva mladé býčky, berana a sedm jehňat plus rozsáhlejší
obětování z pokrmu a pití – kromě dvou beránků, kteří byli vždy obětováni každý
den.

Pod
systémem obětování staré smlouvy pálili kněží ranní a večerní oběť každý jediný
den. Yahuwah konkrétně určil, které oběti mají být obětovány v které dny.
Běžná denní oběť byla beránek. Větší a dražší oběti byly obětovány při
každoročních svátcích. Kdybychom dny seřadili podle typu ustanovených obětí pro
daný den, bylo by pořadí, od nejméně po nejvíce významné, následující:

4. Každé pracovní dny
3. Týdenní sedmé dny Sabaty
2. Novměsíce
1. Každoroční svátky

Kalendář:
Připomínka Stvoření

Veškeré Stvoření bylo
určeno k tomu, aby zjevovalo pravdy o Stvořiteli a přitahovalo srdce a
mysl člověka k jeho Stvořiteli a probudilo vděčnost. Kalendář vymyÅ¡lený
Yahuwahem je právě proto ustanoven. Sedmý den Sabat musí být oddělený pro
uctívání Stvořitele. Slovo „Sabat“ pochází ze slova shabath (#7673) a znamená „odpočívat,
zdržet se od námahy.“¹⁰ Nebyly to vÅ¡ak jen týdenní Sabaty, které
měly být oddělené. Původně měsíční Novměsíce a samozřejmě každoroční svátky
byly všechno časy, kdy si člověk měl připomínat dobrotu Stvořitele.

Čtyři fáze Měsíce
jsou zjevným rozdělením měsíce… je nanejvýš významné, že ve starších částech
hebrejských písem je Novměsíc a Sabat zmíněn téměř vždy společně. [Lunární]
měsíc je bez pochyb staré, svaté rozdělení času, běžné pro všechny semity,
dokonce i Arabové, kteří přijali týden v daleko pozdější době od Syřanů,
vítali Novměsíc s náboženským provoláváním. … Nedokážeme říci [přesně],
kdy se Sabat odloučil od měsíce.¹¹

Yahuwahova svatá
shromáždění, včetně Novměsíců, jsou časem pro obnovení oddanosti Stvořiteli; je
to čas zastavit se, uvědomit si Otcovy dary ve formě rodiny, přátel a jiných
požehnání. Novměsíce přinášejí požehnání všem, kdo oddělí tento čas
k tomu, aby uznali požehnání Yahuwaha. Budou zachovávány po celou věčnost
jako spásná radost v nekonečných požehnáních milujícího Stvořitele.

„I stane se, že od novměsíce do novměsíce, od sabatu do sabatu přicházeti bude všeliké tělo, aby se klanělo přede mnou, praví Yahuwah.“ (Izaiáš 66,23)