Rostoucà svÄtlo v poslednÃch letech odhalilo, že Biblický den – a proto i Sabat – zaÄÃná svÃtánÃm. Chronologie událostà týkajÃcÃch se Yahushuovy smrti a pohÅbenà pÅesvÄdÄivÄ dokazuje, že Židé v dobÄ YahushuovÄ zachovávali Sabat od svÃtánÃ. |
SlyÅ¡eli jste o coup de grâce? Žurnalisté obÄas
reportujà o coup
d’état v jednom Äi druhém politickém hotspotu. Ale coup de grâce je odliÅ¡né. Coup de grâce je rychlý
smrtÃcà úder.
ZaÄalo se to použÃvat v
dobÄ, kdy jeÅ¡tÄ medicÃna moc nezmohla na bojiÅ¡tÃch. StruÄnÄ ÅeÄeno: coup de
grâce bylo milosrdné zabitÃ, jak jen to Å¡lo nejrychleji a bez bolesti. Tato
fráze se pak rozvÃjela až do dneÅ¡nÃho modernÃho použÃvánÃ, kdy znamená
„Äinnost nebo událost, která nakonec ukonÄà nebo zniÄà nÄco, co se stávalo
slabÅ¡Ãm nebo horÅ¡Ãm.“1
Argument, že Sabat je 24 hodinové Äasové obdobÃ, od
západu do západu slunce, slábnul a slábnul s odhalenÃm (mimo jiné důkazy), že
primárnà text, na kterém je tato praxe založena, Leviticus 23,32, byl vytržen z
kontextu a vůbec se netýká sedmého dne Sabatu.
Coup de grâce,
které tak navždy niÄà nauku o Sabatu od západu do západu slunce, se nacházà ve
výÄtu Spasitelovy smrti a pohÅbenÃ. Tato důležitá chronologie událostÃ
ustanovuje s absolutnà jistotou, že hodiny Sabatu zaÄÃnajà ráno a ne pÅi západu
slunce.
CHRONOLOGIE
Yahushuova smrt:
„A
pÅi hodinÄ deváté zvolal JežÃÅ¡ hlasem velikým, Åka: Eli, Eli, lama zabachtani?
To jest: Bože můj, Bože můj, proÄ jsi mne opustil? … Yahushua pak opÄt volaje
hlasem velikým, vypustil duÅ¡i.“ (MatouÅ¡ 27,46 a 50)
PÅed vynálezem mechanických hodin byly hodiny
dennÃho svÄtla rovnomÄrnÄ rozdÄleny na 12 dÃlů. Když se Yahushua zeptal: „Což
nemá den dvanáct hodin?“ (Jan 11,9), nikdo se s nÃm nehádal. Každý dokázal
ÄÃst sluneÄnà hodiny a vÄdÄl, že den zaÄal s pÅÃchodem svÄtla. V důsledku toho
byly zimnà „hodiny“ kratšà než hodiny v letnÃm obdobÃ.
Yahushua zemÅel „okolo deváté hodiny“ v
den Pesachu, 14. Abib. To se rovná zhruba tÅetà hodinÄ odpoledne. Pro toto
obdobà roku, krátce po jarnà rovnodennosti, to bylo ve skuteÄnosti nÄco po tÅetà hodinÄ odpoledne. Ti, kteÅÃ
trvajà na tom, že Sabat zaÄÃná západem slunce, vÄÅÃ, že Yahushua byl sÅat z
kÅÞe a pohÅben v dobÄ, kdy slunce zapadalo za obzor. V JeruzalémÄ v tomto
obdobà roku slunce zapadá mezi 18:59 a 19:19. PeÄlivé studium odhaluje, že bylo
nemožné, aby se vše, co je zaznamenáno v Bibli, odehrálo v rozmezà zhruba 4
hodin, které uplynuly od Yahushuovy smrti do západu slunce.
Yahushua zemÅel krátce po 15. hodinÄ
Žádost o Yahushuovo
tÄlo
„Když
nastal veÄer, pÅiÅ¡el zámožný ÄlovÄk z Arimatie, jménem Josef, který také patÅil
k Yahushuovým uÄednÃkům. Ten pÅiÅ¡el k Pilátovi a požádal o Yahushuovo tÄlo.
Pilát pÅikázal, aby mu je dali.“ (MatouÅ¡ 27,57-58)
V Bibli se nacházejà dvÄ mÃsta, která výluÄnÄ
odhalujÃ, že den zaÄÃná za úsvitu. JednÃm z nich je událost ukÅižovánÃ. NicménÄ
kvůli tradici a Å¡patnému pÅekladu jsou tato mÃsta glosována tÄmi, kteÅà trvajÃ
na tom, že Sabat zaÄÃná západem slunce.
Tradice: Lidé se podle
tradice domnÃvali o Genesis 1, že vyuÄuje poÄátek dne od západu slunce, protože
se Äasto opakovala fráze: „I byl veÄer a bylo jitro, den [prvnÃ,
druhý, atd.].“ Tato fráze je vÅ¡ak vyÅata z kontextu. V prvnà kapitole
Genesis Yahuwah jasnÄ prohlásil, z Äeho se skládá den: ze SvÄtla! „I Åekl Elohim:
BuÄ svÄtlo! I bylo svÄtlo. A vidÄl Elohim svÄtlo, že bylo dobré; i oddÄlil Elohim
svÄtlo od tmy. A nazval Elohim svÄtlo dnem, a tmu nazval nocÃ.“ (Genesis
1,3-5)
Z neproniknutelné tmy pÅed StvoÅenÃm zaÄal prvnà den
StvoÅenà tehdy, když Yahuwah prohlásil: „BuÄ svÄtlo“. Jeho dalÅ¡Ãm
dÃlem bylo oddÄlit svÄtlo od tmy. Pak pojmenoval tyto dvÄ vÄci, které oddÄlil.
Yahuwah „nazval svÄtlo dnem a tmu nazval nocÃ.“ Trvat tedy na tom, že
„den“ zaÄÃná temnotou, znamená spojit dohromady to, co Yahuwah
oddÄlil.
Fráze „I byl veÄer a bylo jitro, den
prvnÓ musà být chápána v kontextu toho, že svÄtlo je „den“ a je
spojeno se svÄtlem, a „noc“
je perioda temnoty.
Slovo pÅekládané jako „veÄer“ a nesprávnÄ
považováno za noÄnà hodiny pocházà z hebrejského slova ereb.
Toto slovo pÅedstavuje Äas
dne, bezprostÅednÄ pÅedcházejÃcà a následujÃcà východ slunce. … Fráze
„na veÄer“ [doslovnÄ
„mezi veÄery“] znamená periodu mezi západem slunce a tmou:
„soumrak“.2
Slovo zde pÅekládané do angliÄtiny (ÄeÅ¡tiny) nemůže
odkazovat na periodu temna, kterou StvoÅitel nazval Noc, protože to zaÄÃná už
pÅed západem! SvÄtlo vládne dnu, temnota vládne noci. Je-li tedy stále jeÅ¡tÄ
trochu svÄtla na obloze, jedná se jeÅ¡tÄ o den.
Mylný pÅeklad: Podruhé, kdy PÃsmo
vyjasÅuje, že západ slunce nenà poÄátkem dne, jak se tvrdÃ, je situace okolo
Yahushuova pohÅbu. ObzvláštÄ doba, kdy
Josef z Arimatie Å¡el a požádal Piláta o Yahushuovo tÄlo. Protože angliÄtina
nemá pÅÃmý pÅeklad pro dané Åecké slovo, pÅekladatelé použili slovo
„veÄer“. Protože to znà jako slovo „veÄer“ použité v
Genesis 1, výsledkem je zmatek a pÅetrvávajÃcà vÃra v to, že den zaÄÃná západem
slunce.
To však nepodporuje Bible. Tato krátká pasáž v
MatouÅ¡i poskytuje nejjasnÄjšà potvrzenà toho, že Sabat nezaÄÃná západem slunce.
Zamysli se opÄt nad tÃmto textem: „A když byl veÄer, pÅiÅ¡el jeden ÄlovÄk
bohatý jménem Jozef, Å¡el k Pilátovi a prosil za tÄlo Yahushuovo.“ (MatouÅ¡
27,57-58)
Toto slovo „veÄer“ pocházà z Åeckého slovaopsios a i když je podobné, jeho význam nenà totožný s významem
hebrejského slova použitého v Genesis 1. Toto slovo znamená: „PÅÃchod
noci… Toto slovo skuteÄnÄ popisuje pozdnà veÄer, pozdÄjšà z tÄch dvou veÄerů
použÃvaných Židy, ten prvnà je od 3. hodiny odpoledne do západu, ten pozdÄjÅ¡Ã
druhý po západu slunce, takový je bÄžný význam. NicménÄ se použÃvá na
obojÃ.“3
Dokonce bez jakéhokoliv dalÅ¡Ãho chronologického
důkazu by toto samo mÄlo navždy staÄit k tomu, abychom vÄdÄli, že Sabat
nezaÄÃná pÅi západu slunce, protože bÄžné použità tohoto slova zjevuje, že
Josef neÅ¡el k Pilátovi pro povolenà vzÃt si to tÄlo dÅÃve než po západu slunce!
CÃlem tohoto studia
ale nenà dokázat, že Josef z Arimatie Å¡el k Pilátovi po západu slunce. CÃlem je
demonstrovat nemožnost dokonÄit pohÅbenà Yahushui pÅed západem slunce. BÄžné použÃvánÃ
slova opsios odkazuje na dobu po západu slunce. Ale protože bylo
pÅÃležitostnÄ použito na dobu od poloviny odpoledne po západ slunce, vezmeme v
úvahu tuto ÄasnÄjšà periodu. OpÄt podotýkáme, že to nenà bÄžné použità tohoto
slova, ale protože bylo párkrát použito k popisu pozdnÃho odpoledne pÅed
západem slunce, bude to poÄáteÄnà bod naÅ¡eho studia.
Abychom reagovali na argumenty, zvolili jsme v tomto
studiu vždy ty nejkratšà možné Äasy.
Evangelia jsou peÄlivá v urÄenÃ, kteÅà ze
Spasitelových uÄednÃků byli pÅÃtomni v dobÄ Jeho smrti. Josef z Arimatie ani
Nikodém nejsou v žádném evangeliu uvedeni, že by tam byli. PÅÃtomnost tak
vysoce postavených následovnÃků by byla jistÄ zmÃnÄna, kdyby tam byli.
Vzhledem k délce hodin v dané dobÄ roku zemÅel
Yahushua pravdÄpodobnÄ okolo 15:10 odpoledne. NÄjaký Äas to muselo trvat, než
se Josef z Arimatie dozvÄdÄl o Jeho smrti. NÄkteÅà Židé, kteÅà se pÅiÅ¡li
Å¡kodolibÄ radovat ze Spasitelovy smrti, se poté vrátili do Jeruzaléma,
vystraÅ¡eni temnotou a zemÄtÅesenÃm. „A ti, kdo se v celých zástupech seÅ¡li
na tu podÃvanou, když vidÄli, co se stalo, odcházeli bijÃce se do prsou.“
(Lukáš 23,48) Zabralo by to nÄjaký Äas, než se to dostalo k Josefovi.
Je rozumné domnÃvat se, že to zabralo 45 minut až
hodinu nebo vÃce, než se Josef dozvÄdÄl, že Yahushua zemÅel. Zajisté mu nÄjaký
Äas zabralo, než se dostal z toho Å¡oku a zarmoucenà a rozhodl se, co dále
podnikne. Je možné, že se v té dobÄ dokonce poradil s Nikodémem. BavÃme se o
skuteÄných lidech s lidskými emocemi a reakcemi. I kdyby se Josef dozvÄdÄl o
SpasitelovÄ smrti velice brzy, nenà reálné se domnÃvat, že ve stejnou minutu,
kdy se to dozvÄdÄl, vyÅ¡el, aby požádal o to tÄlo. UrÄitÄ strávil nÄjaký krátký
Äas v zármutku. Pak by mu urÄitÄ zabralo nÄkolik minut k domu, kde pÅebýval
Pilát. Nedostal by se tam dÅÃve než v 16:30 odpoledne.
Josef mohl být vysoce postaveným Židem, ale Pilát
byl výše postavený než on. Zabralo by to nÄkolik minut, než stráže donesly
Josefovu žádost k Pilátovi a vrátili se s odpovÄdÃ, která mu dovolila audienci
u Piláta.
KonzervativnÄ zváženo, že Josef odeÅ¡el k Pilátovi
okolo 16:30 odpoledne, tak by se k Pilátovi dostal nejdÅÃve – když ten Äas
urychlÃme – v 16:45.
Josef mohl mÃt audienci u Piláta nejdÅÃve v 16:45, pravdÄpodobnÄ pozdÄji.
Pilát je Å¡okován a nevÄÅÃcÃ
Smrt ukÅižovánÃm byla pomalá a muÄivá smrt. Od slova
„crucify“ (ukÅižovat) vzniklo slovo „excruciating“, což
naznaÄuje extrémnÄ intenzivnà utrpenÃ. BÄžnÄ to zabralo nÄkolik dnů, než svaly
nakonec zkolabovaly a obÄÅ¥ zemÅela uduÅ¡enÃm. Yahushua vÅ¡ak nezemÅel uduÅ¡enÃm.
ZemÅel puknutÃm srdce.
Pilát to nevÄdÄl. Když tedy Josef požádal Piláta o
povolenà vzÃt si tÄlo, „Pilát se podivil, že Yahushua už zemÅel.“
(Marek 15,44) Na rovinu: Pilát nevÄÅil, že by nÄkdo mohl zemÅÃt tak rychle
ukÅižovánÃm. „Zavolal setnÃka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev. A
když mu to setnÃk potvrdil, daroval mrtvé tÄlo Josefovi.“ (Marek 15,44-45)
To zabralo nÄjaký Äas. Pilát nežil v Jeruzalému.
Bydlel v Caesarea. Záznamy napovÃdajÃ, že do Jeruzaléma pÅicházel jen v dobÄ
národnÃch svátků, kdy se vÄdÄlo, že Židé budou pravdÄpodobnÄ dÄlat výtržnosti.
Nedávné archeologické objevy odmÃtajà pÅedcházejÃcà domnÄnky, že by Pilát
bydlel v pevnosti Antonia, a napovÃdajà tomu, že Pilát byl nejspÃÅ¡ hostem
Heroda Antipy v paláci postaveném Herodem Velikým.
![]() |
Model Herodova paláce, kde se má za to, že Pilát pÅebýval jako host Heroda Antipy.
|
ZÃskat pÅÃstup do paláce a audienci u Piláta zabralo
pravdÄpodobnÄ vÃce než 15 minut, které jsme pÅiÄetli v tomto studiu. Ve chvÃli,
kdy byl Josef uveden k Pilátovi, vymÄnil si s nÃm pozdravy dle orientálnÃch
zvyklostÃ, vyslovil svou žádost, naslouchal udivujÃcÃm otázkám Piláta, pak opÄt
poslouchal, jak Pilát dává pÅÃkaz poslovi, aby poslal pro setnÃka zodpovÄdného
za Golgotu – to zabralo urÄitÄ vÃce Äasu. To vÅ¡e se mohlo odehrát do 17:00,
pravdÄpodobnÄji vÅ¡ak do 17:15 nebo i pozdÄji, podle toho, kdy Josef dorazil a
usiloval o audienci u Piláta.
Abychom se vÅ¡ak vyhnuli nÄjakým argumentacÃm, budeme
poÄÃtat konzervativnà Äas 17:00.
MÃsto ukÅižovánà bylo vzdáleno okolo 1 km od
Herodova paláce.4 Zdravý voják mohl urazit tuto vzdálenost za
nÄkolik minut, obzvláštÄ pokud byl na koni. MusÃme vÅ¡ak vzÃt v úvahu, že jeho
cestu zpomalovaly zástupy poutnÃků, kteÅà pÅiÅ¡li do Jeruzaléma na Pesach a
Svátek nekvaÅ¡ených chlebů. Než (1) byl posel povolán, pÅijal poselstvà a byl
odeslán, (2) proÅ¡el masami lidÃ, (3) vyÅÃdil pÅÃkaz, (4) setnÃk dal pÅÃkazy
urÄujÃcà jiného vojáka, který by v jeho nepÅÃtomnosti velel, (5) a pak se
setnÃk vydal pÅes zástupy lidà do paláce, bylo urÄitÄ nejménÄ 17:15.
V dobÄ, kdy setnÃk pÅiÅ¡el, aby odpovÄdÄl na Pilátovy
otázky, mohlo být minimálnÄ 17:15.
Pilát dává Josefovi
povolenÃ, aby si mohl vzÃt to tÄlo
„A
když mu to setnÃk potvrdil, daroval mrtvé tÄlo Josefovi.“ (Marek 15,44)
Je nemožné vÄdÄt, zdali dal Pilát setnÃkovi ústnÃ
pÅÃkaz k vydánà Yahushuova tÄla Josefovi z Arimatie, nebo jestli napsal pÅÃkaz
na pergamen. Bez ohledu na to, kdy bylo setnÃkovi dovoleno vstoupit, kdy
odpovÄdÄl na Pilátovy otázky, ujistil ho o SpasitelovÄ smrti, kdy Pilát vydal
povolenà a Josef mohl odejÃt, uteklo nejménÄ dalÅ¡Ãch 15 minut, což nás dostává
k Äasu 17:30. Pokud Pilát poslal pro pÃsaÅe, který napsal pÅÃkaz, zapeÄetil ho
s jeho peÄetÃcÃm prstenem, protáhl by se Josefův Äas pÅinejmenÅ¡Ãm o dalÅ¡Ãch 15
minut.
Josef by neopustil Piláta pÅed 17:30.
Golgota byla asi 1 km od Herodova paláce. Každý
pÅekonávajÃcà tuto vzdálenost byl zpomalen tlaÄenicà návÅ¡tÄvnÃků shromáždÄných
na Pesach a Svátek nekvašených chlebů.
Josefova pÅÃprava na
pohÅbenÃ
„A
když mu to setnÃk potvrdil, daroval mrtvé tÄlo Josefovi. Ten koupil plátno,
…“ (Marek 15,45-46)
Josef nepospÃchal ihned ke GolgotÄ. NevÄdÄl, zdali
dostane povolenà vzÃt si tÄlo odsouzeného zloÄince. Jakmile zÃskal povolenÃ,
udÄlal následujÃcÃ:
1) Vrátil se domů a dal
pÅÃkazy svým služebnÃkům, aby pÅipravili nástroje a vÅ¡e potÅebné k sundánà tÄla
z kÅÞe, k jeho dopravenà na mÃsto pohÅbenà a tam k oÄiÅ¡tÄnà a pÅipravenà na
pohÅbenÃ.
2) PravdÄpodobnÄ poslal zprávu Nikodémovi, protože Nikodém pak pÅiÅ¡el a pÅinesl
vonné vÄci pro pohÅbenÃ.
3) Å el (nebo poslal služebnÃka) a koupil pohÅebnà plátno. (Marek 15,46)
I když se nÄkteÅà mohou divit, jak mohl Josef
nakoupit pohÅebnà plátno tak pozdÄ odpoledne na Pesach, existujà tÅi důležité
body, na které bychom nemÄli zapomenout. Ty platà stejnÄ tak pro scénáŠpÅi
bÄžném použità slova opsios, který
indikuje, že Josef šel k Pilátovi po západu slunce.
1) Pesach byl pracovnà den
2) BuÄ byly obchody jeÅ¡tÄ otevÅené, nebo
3) byl Josef schopen jÃt za majiteli, kteÅà se nezdráhali prodat mu nÄco,
dokonce i v noci, kvůli tvrdým pohÅebnÃm požadavkům Židů, které vyžadovaly
nezbytnÄ brzký pohÅeb.
Je pÅedstavitelné, že Josef mohl koupit pohÅebnÃ
plátno po západu slunce. Židé jsou stále známà svou neúprosnou honbou ze penÄzi,
takže mohli mÃt obchody klidnÄ otevÅené i po západu slunce. V Ãmos 8 nejsou
Židé odsuzováni za noÄnà prodej. Jsou odsuzováni za to, že si pÅáli urychlenÃ
svatých hodin Sabatu.
SlyÅ¡tež to vy, kteÅÞ
sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z zemÄ, ÅÃkajÃce: Skoro-liž pomine
novmÄsÃce, abychom prodávali obilé, a Sabat, abychom otevÅeli obilnice, abychom
ujÃmali efi, a pÅivÄtÅ¡ovali váhy, a faleÅ¡ provodili vážkami faleÅ¡nými? (Ãmos
8,4-5)
VÅ¡imni si, že kdyby se vÅ¡echny obchody bÄžnÄ
zavÃraly se západem slunce, pak by nebylo žádného výslovného pÅánÃ, aby už
uplynuly svaté hodiny, protože by vÅ¡ichni vÄdÄli, že nemohou otevÅÃt obchod
dÅÃve než pÅÃÅ¡tà ráno.
![]() |
Golgotha, kopec ve tvaru lebky, se nacházel asi 1 km od |
I kdyby byly obchody zavÅené, Josef mohl jÃt za
tÄmi, kteÅà prodávali pohÅebnà plátna ve svých domovech. V mnoha zemÃch dodnes
žijà majitelé nad nebo za svými obchůdky. Nebylo by pro nÄj tÄžké koupit tyto
pohÅebnà látky pozdÄ odpoledne nebo veÄer. To by vÅ¡ak zabralo jeÅ¡tÄ vÃce Äasu,
protože obchodnÃci by už slavili (nebo se pÅipravovali slavit) Pesach se svými
vzdálenými rodinami a pÅáteli. DomnÃvejme se tedy, že Josef vÄdÄl ihned, kam má
jÃt a neuÄinil žádné zbyteÄné pochůzky. Ale i to by ho stálo nÄjaký Äas.
Jeruzalém nebyl dneÅ¡nà mÄsto, propojené Å¡irokými a rovnými bulváry. Jeho cesty
byly úzké, kroucené a pÅeplnÄné stánky a poutnÃky.
Golgota byla jen nÄkolik set metrů za mÄstskou bránou. Od Herodova domu to vÅ¡ak
byl už kilometr. Když se k tomuto kilometru pÅidajà vzdálenosti, které Josef
uÅ¡el, když se vracel domů, Å¡el sehnat a koupit pohÅebnà látky, vrátil se domů
pro ostatnà potÅebné vÄci a Å¡el k mÄstské bránÄ – vÅ¡echno to nahromadà průbÄžný
Äas.
Od chvÃle, kdy Josef opustil Piláta, do doby, kdy
odeÅ¡el ke GolgotÄ, ubÄhly pÅinejmenÅ¡Ãm dvÄ hodiny, nejspÃÅ¡ jeÅ¡tÄ vÃce. Dá se
pÅedpokládat, že se Josef a Nikodém setkali u mÄstské brány a pokraÄovali ke
kÅÞi spolu. Když pÅidáme vÅ¡echny ostatnà aktivity, které se odehrály od doby,
kdy Josef vyrazil k Pilátovi, pak se dostáváme k dobÄ okolo 19:30, kdy nejspÃÅ¡
vyrazil smÄrem ke GolgotÄ se svými služebnÃky a pravdÄpodobnÄ oslem nebo dvÄma,
kteÅà nesli vÅ¡e nezbytné.
Když peÄlivÄ zvážÃme nutný reálný Äas v tomto
procesu, rychle zjistÃme, že zdánlivé pohÅbenà do západu slunce (18:59 â 19:19)
je nemožné. Jestliže zvážÃme nejkratšà pravdÄpodobné Äasy, zjistÃme, že slunce
již zapadlo do chvÃle, kdy Josef opustil mÄsto.

Josef se služebnÃky a vÅ¡Ãm potÅebným by odeÅ¡li ke
GolgotÄ po západu slunce.
Sundánà tÄla
„…
a složiv ho z kÅÞe …“ (Marek 15,46)
Josefovi, Nikodémovi a služebnÃkům netrvalo dlouho,
než se dostali ke GolgotÄ. ÃÄelnÄ se to nacházelo poblÞ hlavnà cesty do
Jeruzaléma. Když tam dorazili s Pilátovým svolenÃm vzÃt si tÄlo, bylo tam
rušno.
NÄjaký Äas poté, co Yahushua zemÅel, Židé pozorujÃcÃ
celou událost rozhodli, že žádné z tÄl nezůstane na kÅÞÃch, protože pÅÃÅ¡tà den
je Sabat a prvnà den Svátku nekvašených chlebů.
Židé pak, aby nezůstala na
kÅÞi tÄla na Sabat, ponÄvadž byl den pÅipravovánÃ, (byl zajisté veliký ten den
Sabat), prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich a aby byli složeni.
(viz Jan 19,31-33)
Tato pasáž poskytuje dalšà důkaz, že Sabat nemohl
zaÄÃt západem slunce. Zvaž následujÃcà fakta:
1. Pilát byl Å¡okován tÃm, že by mohl nÄkdo zemÅÃt tak
rychle ukÅižovánÃm, proto poslal pro setnÃka zodpovÄdného za exekuci, aby se ho
zeptal.
2. SetnÃk potvrdil Yahushuovu smrt.
3. Kdyby šli Židé k Pilátovi pro povolenà zlámat nohy
odsouzeným dÅÃve, než za nÃm Å¡el Josef, nemusel by guvernér posÃlat pro
setnÃka, aby si ovÄÅil Yahushuovu smrt. VÄdÄl by už, že zemÅel zaduÅ¡enÃm,
protože by mu byly zlámány Jeho nohy.
âA âProtož |
Je tedy
zÅejmé, že Židé Å¡li k Pilátovi pro povolenà urychlit smrt dalÅ¡Ãch dvou
odsouzenců poté5, co Josef
obdržel povolenà vzÃt si Yahushuovo tÄlo. PÅedložili svou žádost Pilátovi
nejspÃÅ¡ v dobÄ, kdy Josef a Nikodém pÅipravovali vÅ¡e k pohÅbenà Yahushui.
SejmutÃ
Spasitelova tÄla z kÅÞe muselo být ÄasovÄ nároÄným a pracným úkolem. PÃsmo
zaznamenává, že žádná z Yahushuových kostà nebyla v souladu s proroctvÃm
zlámána. Josef, Nikodém a jejich služebnÃci byli urÄitÄ extrémnÄ opatrnÃ, když
oddÄlávali tÄlo z kÅÞe, ale i tak to nebyl lehký úkol odstranit veliké hÅeby
zaražené hluboko do dÅeva. Archeologové odhalili kosti v kostnici (skÅÃÅka
kostÃ), které stále obsahujà hÅeby. Ten, kdo pohÅbÃval
takové tÄlo, nebyl schopen odstranit hÅeby, nebo to nepovažoval za hodno té
námahy.
Josef a Nikodém by urÄitÄ strávili jakýkoliv Äas na
to, aby velmi opatrnÄ a uctivÄ sejmuli tÄlo z kÅÞe. UrÄitÄ nepospÃchali, aby
Å¡li jÃst jÃdlo Pesachu. Byli zapojeni do nejdůležitÄjšà události jejich životů.
Pak jejich služebnÃci odnesli tÄlo do Zahradnà hrobky, která byla nedaleko. To celé mohlo snadno trvat
hodinu, ÄÃmž se dostáváme k Äasu 20:30.
Sejmout tÄlo bez dalÅ¡Ãho poÅ¡kozenà byl složitý úkol.
Mohlo by být nejménÄ 20:30, když s tÃm byli hotovi.
OÄiÅ¡tÄnà tÄla pro pohÅbenÃ
„A
složiv je s kÅÞe, obvinul v kment a pochoval je v hrobÄ vytesaném v skále, v
kterémž jeÅ¡tÄ nebyl žádný pochován.“ (Lukáš 23,53)
PÅÃprava tÄla pro pohÅbenà je vždy ÄasovÄ nároÄná.
Kruté týránà tÄla, které Spasitel prožil pÅed smrtÃ, a rituály Židovského
pohÅebnÃho procesu mohly znamenat jeÅ¡tÄ vÃce potÅebného Äasu. Josef, coby velmi
bohatý muž, mÄl ÄerstvÄ vytesanou hrobku pro svou ženu a pro sebe v klidné
zahradÄ. V této lokalitÄ byla extrémnÄ velká nádrž na sbÄr dešťové vody. MÄli k
dispozici dostatek vody, ale pÅesto to muselo být velmi zdlouhavá a obtÞná
práce oÄistit tÄlo tak rozdrásané a zohavené. Mnohokrát musel být džber na vodu
ponoÅen a vyzdvižen. Vlasy a co zbylo z vousů, umyty. Rituál oÄiÅ¡tÄnà jde
mnohem dále než jen rychlé obmytÃ. StupeÅ oÄiÅ¡tÄnà si vyžadoval zajisté nejménÄ
dvÄ hodiny. TÃm bychom se dostali k 22:30 v noci.
OÄiÅ¡tÄnà tÄla by bylo zdlouhavé, trvalo by asi do 22:30.
Zabalenà tÄla pro pohÅbenÃ
„PÅiÅ¡el
pak i Nikodém, (kterýž byl prve pÅiÅ¡el k Yahushuovi v noci,) nesa smÃÅ¡enà mirry
a aloes okolo sta liber. Tedy vzali tÄlo Yahushuovo, a obvinuli je prostÄradly
s vonnými vÄcmi, jakž obyÄej jest Židům se pochovávati.“ (Jan 19,39-40)
![]() |
Zahradnà hrobka.
|
Jakmile bylo tÄlo důkladnÄ oÄiÅ¡tÄno, stále jeÅ¡tÄ
bylo tÅeba peÄlivÄ tÄlo zabalit do obvazujÃcÃho plátna s balzámem. Na rozdÃl od
tÄl umÃstÄných do rakvà v západnÃm svÄtÄ, žádná Äást tÄla se nesmÄla dotýkat
nÄjaké jiné Äásti. Paže i ruce, vÅ¡echny musely být obaleny plátnem, aby byly od
sebe oddÄleny. Ruce a nohy byly typicky balené oddÄlenÄ, stejnÄ jako tváÅ. Že
to byla bÄžná praxe, se můžeme domnÃvat z popisu daném v PÃsmu o Lazarovi po
jeho vzkÅÃÅ¡enÃ: „I vyÅ¡el, kterýž byl umÅel, maje svázané ruce i nohy
rouchami, a tváŠjeho Å¡atem byla obvinuta. Åekl jim Yahushua: RozvÄžtež jej, a
nechte, aÅ¥ odejde.“ (Jan 11,44)
Pro mysl Žida byl pohÅebnà proces nesmÃrnÄ důležitý.
Když nebylo tÄlo správnÄ pohÅbeno, jedinec byl pokládán za Yahuwahem prokletý.
Proto byl proces pohÅbenà tÄla, obzvláštÄ milovaného ÄlovÄka, důkladný a
úzkostlivÄ peÄlivý proces.
Ne každý byl pohÅbÃván zabalen s vonnými vÄcmi.
JedinÄ králové a velmi bohatà lidé si mohli dovolit být pomazáni balzámy. Král
Ezechiáš si ukládal balzámy ve svém domÄ pokladů. Ty byly považovány za souÄást
jeho bohatstvÃ. „Vonné vÄci zmÃnÄné jako použité Nikodémem pÅi pÅÃpravÄ
Pánova tÄla (Jan 19,39-40) jsou myrha a aloe, pÅiÄemž musÃme rozumÄt, že se
nejednalo o lékaÅské aloe, ale o velmi vonÃcà dÅevinu z Aquilaria agallochum.“6
NÄkteÅà badatelé se domnÃvajÃ, že cena vonných vÄcÃ, které Nikodém použil, byla
okolo 200.000 dolarů dle dneÅ¡nÃho trhu.7
„SmÄs mirry a aloes okolo sta liber“ je
nesmÃrné množstvà extrémnÄ drahých balzámů! Myrha byla tekutinou. Aloe v
prášku. Rituál zabalenà tÄla s vonnými vÄcmi byl daleko vÃce než jen rychlé
zabalenà tÄla s hrstkou vonÃcÃch vÄcÃ. Každá Äást tÄla musela být zabalena
individuálnÄ v nÄkolika vrstvách. SmÄs vonÃcà tekutiny a prášku byla aplikovaná
na každou vrstvu s péÄà a úctou. Zabralo to velmi hodnÄ Äasu.
Toto pedantské balenà tÄla s vonnými vÄcmi mohlo
hravÄ zabrat dvÄ hodiny (pokud ne vÃce). Takto se dostáváme do doby krátce po
půlnoci.
Balenà tÄla s balzámy byl ÄasovÄ velmi zdlouhavý
proces.
Mohli by skonÄit pÅinejmenÅ¡Ãm tak okolo půl jedné po půlnoci.
PohÅeb
„A
složiv je s kÅÞe, obvinul v kment a pochoval je v hrobÄ vytesaném v skále, v
kterémž jeÅ¡tÄ nebyl žádný pochován.“ (LukaÅ¡ 23,53)
Poté, co bylo tÄlo zabaleno, bylo zapotÅebà nejspÃÅ¡
jen nÄkolik minut k uloženà tÄla k odpoÄinku v hrobce. Zavalit kámen na své
mÃsto, posbÃrat zakrvácené hadry a náÅadà použité k sejmutà Spasitele z kÅÞe
nemohlo zabrat tak dlouho. Okolo 0:50 po půlnoci se mohla smutná spoleÄnost
vydat vyÄerpaná zpÄt smÄrem k domovu.
Muži a ženy by se vrátili do Jeruzaléma okolo 0:50 po
půlnoci.
Ženám by to zabralo okolo 15-20 minut vrátit se od
zahradnà hrobky.
Ženy
„Å edÅ¡e pak také
za nÃm ženy, kteréž byly s JežÃÅ¡em pÅiÅ¡ly od Galilee, pohledÄly na hrob, a
kterak pochováno bylo tÄlo jeho. VrátivÅ¡e se pak, pÅipravily vonné vÄci a
masti, ale v sobotu odpoÄinuly, podle pÅikázánÃ.“ (Lukáš 23,55-56)
V kulturách StÅednÃho východu jsou to Älenové
rodiny, kdo pÅipravujà tÄla ku pohÅbu. Ženy z rodiny pÅipravujà tÄlo, pokud je
zesnulým žena, zatÃmco mužská Äást rodiny pÅipravuje tÄlo, je-li zesnulý muž. Různé
zdroje uvádÃ, že Josef z Arimatie byl Älenem rodiny Yahushui, je tedy logické,
že byl zapojen do Spasitelova pohÅbu.
Jak je uvedeno v PÃsmu, ženy zůstaly stranou a
nebyly zapojeny do pohÅebnÃho procesu. ChtÄly také nÄco udÄlat pro tento
pohÅeb, ale pÅÃprava tÄla k pohÅbu byla mužskou záležitostÃ. NamÃsto toho hledÄly
z uctivé vzdálenosti a rozhodly se shromáždit vonné vÄci a masti k pomazánÃ
tÄla po jeho zabalenÃ.
Jakmile byl vchodový kámen zavalen zpÄt na své
mÃsto, nedalo se nic vÃce v hrobce udÄlat. Ženy se vrátily domů, pravdÄpodobnÄ
ve spoleÄnosti mužů z důvodu ochrany. Nebyl to nÄjaký spÄÅ¡ný návrat. Byli
vzhůru celou noc. MentálnÄ, emocionálnÄ a fyzicky byli vyÄerpanÃ. SamozÅejmÄ
nenà možné zjistit pÅesnÄ, kde ženy žily, ale pokud žily v sousedstvà oné hornÃ
mÃstnosti, pak byly asi nÄco pÅes kilometr od hrobky. Kdyby žily v nižšà Äásti
mÄsta, pak by to trvalo déle vrátit se domů. Vezmeme-li v úvahu tu kratÅ¡Ã
vzdálenost, pak jim zabralo okolo 15-20 minut s únavou ujÃt vzdálenost od
hrobky do svých domovů.
obrázku modelu dávného Jeruzaléma. VÅ¡imni si i Herodova paláce nahoÅe vlevo.
Ženy mohly taky strávit ten Äas diskutovánÃm, co
budou dále dÄlat. ChtÄly pomazat tÄlo svého milovaného Pána. I ony Ho chtÄly
malou mÄrou uctÃt. Když se vrátily do svých domovů, pilnÄ hledaly nÄjaké vonné
vÄci. Lukáš zmiÅuje, že ženy „pÅipravily vonné vÄci a masti“. NicménÄ
z biblického záznamu je jasné, že když porovnaly a shromáždily, co mÄly po
ruce, zjistily, že to nestaÄÃ. Nic se nedalo v tu chvÃli dÄlat, protože zaÄalo
svÃtat a pÅicházel Sabat. Proto „v Sabat odpoÄinuly podle pÅikázánÃ.“
(Lukáš 23,56)
Jakmile bylo po Sabatu a tržnà stánky se opÄt
otevÅely, ženy „nakoupily vonných vÄcÃ, aby pÅijdouce, pomazaly Yahushuu.“
(Marek 16,1) I když toužily vrátit se k hrobce a pomazat Yahushuovo tÄlo,
Äekaly. Nemohly nakoupit dalšà vonné vÄci, které potÅebovaly, dokud neuplynul
Sabat. VÄdÄly, že nejlepšà způsob, jak Ho uctÃt, byl Ho poslouchat. On Åekl:
„Milujete-li mne, pÅikázánà mých ostÅÃhejte.“ (Jan 14,15) Zachovaly den
Sabat svatý, aby uctily „Pána Sabatu“.
Jak už bylo dÅÃve uvedeno, dává smysl domnÃvat se,
že se ženy vrátily do Jeruzaléma spoleÄnÄ s muži. PÅiÄteme-li za tuto cestu 15
minut, pak se domů dostaly okolo 1:05 po půlnoci. Ženy se vrátily do svých
jednotlivých domovů, prozkoumaly své zásoby, pak se opÄt seÅ¡ly, kde se shodly
na tom, co jim jeÅ¡tÄ chybà a musà se dokoupit, až bude po Sabatu. Protože to
bylo uprostÅed noci, žádné obchůdky nebyly otevÅeny. To vÅ¡e jim mohlo zabrat
tak hodinu, ÄÃmž se dostáváme k dobÄ okolo 2:00 po půlnoci.
BKonzervativnà odhad je, že by bylo okolo 2:00 k ránu,
když ženy odložily své pÅÃpravy.
SvÃtánà Sabatu
„A
byl den pÅipravovánÃ, a sabat zaÄÃnal.“ (Lukáš 23,54)
Evangelijnà popis smrti a pohÅbu Yahushui je velice
zkrácen. Bible jen poukazuje na množstvà Äasu spojeného s procesem pohÅbenÃ.
Když se vÅ¡ak na jednotlivé kroky podÃváme důkladnÄji, když se na důležitá slova
podÃváme do ÅeÄtiny, fakta se vyjasÅujÃ: Yahushuův pohÅeb se nemohl udát pÅed
západem slunce. Když pÅijmeme bÄžné užità slova opsios, pak to zabralo témÄÅ celou noc! VÅ¡e, co se odehrálo bÄhem
tÄchto noÄnÃch hodin, bylo považováno za souÄást toho Å¡estého dne týdne, dne pÅipravovánÃ.
Dle evangelia Lukášova to nedokonÄili, dokud nezaÄÃnal pÅÃÅ¡tà den Sabat
svÃtánÃm.8 I když to nenà zjevné v anglickém pÅekladu, originálnÃ
Åecký text je bezpochybnÄ jasný.
Fráze âzaÄÃnalâ v tomto
textu je pÅekladem Åeckého slova … (epiphosko). Definice tohoto
slova je pÅekvapivá: âpoÄátek růstu svÄtla, poÄátek svÃtánÃ.â9 Je to
forma #2017, … (epiphauo), což znamená âosvÄtlit . . . dát svÄtloâ10.
Protože Äekali až do veÄera, než vůbec požádali o svolenà vzÃt si Yahushuovo
tÄlo, sejmout ho z kÅÞe, oÄistit, zabalit, atd., zabralo jim to noÄnÃ
hodiny, než to dokonÄili. NeskonÄili dÅÃve, než zaÄalo svÃtat a narůstat
svÄtlo.11
New
Strongâs Expanded Dictionary of Bible Words vykládá tuto definici, když
uvádÃ, že epiphosko „mluvà o pÅÃchodu Sabatu“.12
Jestliže je toto slovo použito ve vztahu s pÅÃchodem Sabatu, a
znamená-li toto slovo samo o sobÄ „poÄátek svÃtánÓ, pak je závÄr
jasný: Sabat zaÄal se svÃtánÃm svÄtla, ne se západem slunce a následnou
rostoucà tmou.
V
Jeruzalému vycházà v tuto roÄnà dobu slunce mezi 5:54 a 6:27. NicménÄ svÃtánà –
poÄátek svÄtla – pÅicházà dÅÃve. Astronomické svÃtánà v Jeruzalému v dubnu
nastává mezi 5:05 (na poÄátku mÄsÃce) a 4:25 (na konci mÄsÃce, jelikož se dny
prodlužujà smÄrem k letnÃmu slunovratu).
Jak
už bylo dÅÃve uvedeno, vÄdomÄ byly pro toto studium zvoleny nejkratšà Äasy.
Nenà důvod umÄle nafukovat zmiÅované Äasové bloky. BuÄ bylo možné celý proces
dokonÄit pÅed západem slunce nebo ne. Pokud se pÅed západem slunce Josef snažil
zÃskat povolenà vzÃt si tÄlo, dostáváme se nynà k ženám pÅipravujÃcÃm vonné
vÄci k pomazánÃ. UvÄdomily by si, že nemajà žádnou možnost, jak nakoupit
uprostÅed noci. Odložily stranou své snahy až do doby, kdy budou moci nakoupit,
tedy po Sabatu. Podle naÅ¡ich výpoÄtů to bylo 7 hodin po západu slunce. Je
udivujÃcÃ, že náš konzervativnà odhad je o 4 hodiny mimo. Jinými slovy: PÃsmo
jasnÄ uvádÃ, že tento proces skuteÄnÄ zabral vÃce Äasu, než jsme mu dovolili v
tomto studiu!
Bible
jasnÄ uvádÃ, že Sabat zaÄal svÃtat, když odložily stranou své pÅÃpravy. Když
byli muži hotovi se svou pohÅebnà pracà a vrátili se do Jeruzaléma, ženy daly
dohromady své balzámy a zjistily, že potÅebujà vÃce, bylo ve skuteÄnosti okolo
5. hodiny ráno! Sabat, Abib 15, pÅicházel se svÃtánÃm a ženy odpoÄinuly podle
pÅikázánÃ.
Bible
uvádÃ, že celý proces skonÄil, když Sabat zaÄal svÃtat, neboli okolo 5. hodiny
ráno!
Uvedené aktivity skuteÄnÄ zabraly celou noc.
VzkÅÃÅ¡enÃ
„A když pominul Sabat,
Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných vÄcÃ, aby
pÅijdouce, pomazaly Yahushuu. A velmi ráno vyÅ¡edÅ¡e prvnà den po Sabatu, pÅiÅ¡ly
k hrobu, an již slunce vzeÅ¡lo.“ (Marek 16,1-2)
PrávÄ
zde je jeÅ¡tÄ jedno poslednà potvrzenÃ, že den zaÄÃná svÃtánÃm, ne západem
slunce: „Na skonánà pak Sabatu, když již svÃtalo na prvnà den toho
téhodne, pÅiÅ¡la Maria Magdaléna a druhá Maria, aby pohledÄly na hrob.“
(MatouÅ¡ 28,1) Fráze „již svÃtalo“ pocházà ze stejného slova použitého
v Lukáši 23,54 indikujÃcÃho, že Sabat „se blÞil“, když
ženy odložily stranou své pÅÃpravy kvůli zaÄátku Sabatu. To znamená
„zaÄátek růstu svÄtla: –zaÄÃt
svÃtat.“13
„Toward“
(„na“) je slovo, které znamená pohyb smÄrem k nÄÄemu. Je to dobrý
pÅeklad Åeckého slova eis, které také
vyjadÅuje pohyb a indikuje dosažený bod.14 Toto slovo by nebylo
použito, kdyby Prvnà Den zaÄal západem slunce pÅedchozà veÄer. JedinÄ když
svÄtlo „zaÄalo svÃtat na prvnà den týdne“, zaÄÃnal den.
Kdyby
Židé zaÄÃnali svůj den západem slunce, pak by zaÄÃnali každý den západem
slunce, vÄetnÄ prvnÃho dne týdne. NicménÄ MatouÅ¡ 28,1 jasnÄ uvádÃ, že jakmile
bylo po Sabatu (který skonÄil odchodem svÄtla pÅedcházejÃcà noci), když zaÄalo
svÃtat na prvnà den týdne (prvnà den týdne nezaÄÃnal západem slunce
pÅedcházejÃcà noci), ženy se vrátily k hrobce, aby pomazaly Yahushuovo tÄlo. To
bylo ve Svátek prvotin, Abib 16.
On zde nenÃ! Je
vzkÅÃÅ¡en!
„OtevÅi oÄi mé, abych
spatÅoval divné vÄci z zákona tvého.“ (Žalm 119,18)
VÅ¡evÄdoucÃ
moudrost Yahuwaha uváženÄ navrhla smrt Jeho jednorozeného Syna do každé
podrobnosti. Jeho znalost budoucnosti
vÄdÄla, že pravda o Sabatu bude skryta po témÄÅ 2000 let. PoslednÃm
aktem nesobeckého života bylo zanechat záznam o chronologii událostÃ, které by
pÅi peÄlivém studiu mohly vÄÅÃcÃm poslednà generace demonstrovat pravdu o
poÄátku Sabatu.
SobotnÃ
Sabatisté, kteÅà zachovávajà Sabat od západu slunce v pátek veÄer do západu v
sobotu veÄer, chtÄjà vtÄsnat celou tuto chronologii událostà do doby mezi
Yahushuovou smrtà okolo 15. hodiny odpoledne a západem slunce okolo 19. hodiny
veÄer – mezi ménÄ než 4 hodiny! To je vÅ¡ak nemožný úkol. Jak bylo demonstrováno,
nejkonzervativnÄjšà Äasové intervaly odhalujÃ, že celý proces musel zabrat
nejménÄ 9 hodin! A jak dokazujà Äasy astronomického svÃtánÃ, celý proces ve
skuteÄnosti trval jeÅ¡tÄ déle.
Neexistuje
prostÄ možnost, jak vÅ¡echno, co se odehrálo, vmÄstnat do pouhých 4 hodin.
NavÃc, kdybychom to udÄlali, byli bychom v rozporu s následujÃcÃmi fakty z
PÃsma:
- Je-li
pÅijato bÄžné použÃvánà slova opsios,
Josef z Arimatie nepÅiÅ¡el k Pilátovi požádat o to tÄlo, dokud nebylo po západu slunce. (MatouÅ¡ 27,57-58) I
kdyby Å¡el Josef k Pilátovi pÅed západem slunce, bylo by nemožné vmÄstnat celou
chronologii událostà do úzkého, ÄtyÅhodinového Äasového úseku. - Po
obdrženà povolenà pohÅbÃt tÄlo, Å¡el Josef nakoupit pohÅebnà plátna. (Marek
15,46) - PohÅebnÃ
proces byl velmi zdlouhavý. Bible uvádÃ, že nový den už zaÄÃnal svÃtat, když
ženy odložily stranou své pÅÃpravy a odpoÄinuly o Sabatu. (Lukáš 23,54) - Když bylo
po Sabatu, ženy Å¡ly a nakoupily vÃce vonných vÄcÃ, kterými by pomazaly tÄlo.
(Lukáš 23,56 a Mark 16,1) - Ženy se vrátily
k hrobce, když den zaÄal „svÃtat na prvnà den týdne“. (MatouÅ¡ 28,1)
Chronologie
událostà Yahushuovy smrti a pohÅbu pevnÄ stanovuje skuteÄnost, že Biblický den,
a tÃm i sedmý den Sabat, zaÄÃná svÃtánÃm, ne západem slunce. Je poslednà Äas
odložit stranou bludy tradic a domnÄnek a vÃtat svaté hodiny Sabatu, jak bylo
zámÄrem: od pÅÃchodu svÄtla za svÃtánÃ, dokud svÄtlo neodejde do noci. VÅ¡e
ostatnà je pouhá tradice založená na mylných domnÄnkách.
WLC vyzývá vÅ¡echny, kteÅà tÃhnou k Sabatu od západu do |
SouvisejÃcà kontext:
1 Merriam-Webster
Dictionary
2 The
New Strongâs Expanded Dictionary Of Bible Words, 2001 ed., #6153, emphasis
supplied.
3 viz
výše, #3798, emphasis supplied.
4 „TradiÄnÓ
mÃsto ukÅižovánà propagované ÅÃmskými katolÃky jako Golgota, může být vylouÄeno
pro různé důvody. Jeden z nich je ten, že ležà pÅÃmo na západ od mÄsta.
Židovské zákony rituálnà Äistoty, stejnÄ jako vÄtrné faktory, ukazujÃ, že nikdo
nemohl být pohÅben na západnà stranÄ Jeruzaléma. Protože Bible jasnÄ uvádÃ, že
hrobka, ve které byl Yahushua pohÅben, byla blÃzko mÃsta popravy, nemohlo být toto
tradiÄnÄ uznávané mÃsto opravdovým mÃstem popravy.
5 Jan 19
popisuje, že vojáci zlámali nohy ostatnÃm mužům, ale ne Yahushuovi, protože byl
již mrtev. VerÅ¡ 38 je pÅekládán takto: „Potom pak prosil Piláta Jozef z
Arimatie, … aby sÅal tÄlo JežÃÅ¡ovo. I dopustil Pilát. A on pÅiÅ¡ed, i sÅal
tÄlo JežÃÅ¡ovo.“ Zde je opÄt vÄc nesprávného pÅekladu. Slovo
„Potom“ ve skuteÄnosti oznaÄuje „doprovázenÃ; uprostÅed…
(obecnÄ asociace nebo spojenÃ) se kterým je spojeno; zabÃrajÃc bezprostÅednÃ
pozici.“ (Strong’s Expanded Dictionary, #3326, emphasis supplied.)
Jinak ÅeÄeno: je popsána pasáž, ve které se
zároveÅ dÄje mnoho jiných vÄcÃ, pÅekrývajÃcÃch se a bez jasného rozdÄlenÃ
chronologické sekvence. Stále je možné pÅesnÄ urÄit, kdy Židé pÅiÅ¡li k
Pilátovi, když vezmeme v úvahu záznam Marka ohlednÄ stejných událostÃ, který
prokazuje, že Pilát nemÄl ponÄtà o smrti nÄkterého z trestanců, když k nÄmu
pÅiÅ¡el Josef.
7 Bible
neÅÃká, že Nikodém Å¡el a nakoupil pohÅebnà vonné vÄci. To je také v souladu s
tÃm, jak bohatà té doby uchovávali své bohatstvÃ. Bez bank, ve kterých by
ukládali penÃze, bylo bÄžné nakoupit „reálné“ aktiva, která by se
dala prodat, když bylo tÅeba.
8 Lukáš
ve skuteÄnosti komentuje, že Sabat se zaÄal rozednÃvat bezprostÅednÄ po textu
popisujÃcÃm muže valÃcà kámen hrobky na své mÃsto. NicménÄ vÅ¡echny evangelijnÃ
záznamy musà být vzaty v úvahu. To byl zjevnÄ obecný závÄr, podporujÃcà fakt,
že události pohÅbu zabraly vÅ¡echny noÄnà hodiny, a ne jen o specifický moment v
Äase.
9 The
New Strongâs Exhaustive Concordance of the Bible, #2020, 1990
ed.
10 viz
výše
11 eLaine
Vornholt and Laura Lee Vornholt-Jones, The Great Calendar Controversy, p.
40.
12 Op.
cit., #2020, emphasis supplied.
13 viz
výše
14 Strongâs
Expanded Dictionary, #1519.