Proroctví o „70 týdnech“ z Daniele 9 je jedno z nejvýznamnějších proroctví v celé Bibli, protože nevyvratitelně identifikuje přesné roky Spasitelova křtu a ukřižování. Smutné je, že mnozí velmi mylně vykládají toto úžasné proroctví nebo přehlížejí jeho větší důsledky. Podrobný průzkum Danielových „70 týdnů“ nezvratně vyvrací „Páteční ukřižování“ a názor, že dnešní 7-denní týden cykluje bez přerušení neustále od doby Stvoření!

Proroctví 70 týdnů (Daniel 9,24-27)

V 9. kapitole Daniele vidíme proroka, jak velmi působivě volá k Yahuwahovi o pomoc pro Jeruzalém a Izraelity ve vyhnanství, protože nedávno obdržel velmi znepokojivé vidění (Daniel 8), jehož význam zcela nechápal. Když se Daniel modlil, objevuje se před ním anděl Gabriel a začíná mu podrobně vysvětlovat načasování událostí, ke kterým dojde před prorockým očištěním svatyně² v Nebi. Je to právě tento výklad, který nevyvratitelně objasňuje přesné roky Yahushuova křtu a ukřižování. Gabriel začíná tím, když Danieli říká:

Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých. (Daniel 9,24)

1. ukončení přestupování
2. ukončení hříchů
3. vykonání usmíření za nepravost
4. přivedení věčné spravedlnosti
5. zapečetění vidění a proroctví
6. pomazání Svatého svatých

Než půjdeme dále, je nezbytné, abychom chápali hodnotu prorockého týdne. Když studujeme proroctví, musíme vždy dovolit Bibli, aby se sama vyložila. Yahuwah poskytl v Jeho slově vysvětlení pro každý symbol používán proroky. V Bibli – jeden prorocký den = jeden skutečný rok.

. . . ukládám ti za každý rok jeden den. (Ezechiel 4,6)

 

Podlé počtu dnů, v nichž jste procházeli zemi tu, totiž čtyřidceti dnů, jeden každý den za rok počítaje, ponesete nepravosti své . . . (viz Numeri 14,34)

Z toho musíme dojít k následujícímu závěru:

• Jeden prorocký týden = 7 dnů = 7 skutečných let
• 70 prorockých týdnů = 490 prorockých dnů = 490 skutečných let

Pojďme nyní k dalšímu verši proroctví. V 25. verši začíná Gabriel vysvětlovat do detailů povahu a načasování událostí, které se měly odehrát během těch 70 prorockých týdnů. Yahuwahův posel  zde začíná uvedením počátečního a konečného bodu pro prvních 69 týdnů celkového součtu.

Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. (Daniel 9,25)

• 69 prorockých týdnů = 483 prorockých dnů (69 týdnů x 7 dnů) = 483 skutečných let

Existují čtyři události, které můžeme považovat za „příkaz k obnově a vybudování Jeruzaléma.“ Jsou to tyto:

1. Nařízení Kýra k obnovení domu Yahuwahova v roce 536 p.n.l. (Ezdráš 1,1-4)
2. Nařízení Dária k pokračování práce přerušené v roce 519 p.n.l. (Ezdráš 6,1-12)
3. Nařízení dané Ezdráši od Artaxerxe v roce 457 p.n.l. (Ezdráš 7)
4. Nehemiášovo pověření od Artaxerxe v roce 444 p.n.l. (Nehemiáš 2)

Tři z těchto čtyř nařízení můžeme ihned vyloučit.

Kýrovo v roce 536 p.n.l. a Dáriovo v roce 519 p.n.l. musíme od počátku vyloučit, protože když k nim přičteme 483 let, nedosahují k příchodu Mesiáše, což je stanovený konečný bod prvních 69 prorockých týdnů. Přičtení 69 prorockých týdnů k datu výnosu Kýra by nás přivedlo do roku 53 p.n.l. a k datu výnosu Dária by nás přivedlo k roku 36 p.n.l. Oba termíny jsou příliš krátké a musí být proto vyloučeny.

Třetí nařízení, které můžeme vyloučit, je nařízení dané Nehemiáši Artaxerxem v roce 444 p.n.l.  I když král dovolil Nehemiáši navrátit se do Jeruzaléma, zdá se, že nebyl vydán žádný oficiální dekret. Artaxerxes prostě vyhověl Nehemiášově osobní prosbě, aby se mohl vrátit do Jeruzaléma na určitou dobu. Když se Nehemiáš vrátil do Jeruzaléma, zjistil, že lidé už pracují na obnově města. Zjevně jednali podle nařízení daného Ezdráši o 13 let dříve. Nehemiáš dokončil práci, kterou si přál vykonat v Jeruzalémě za pouhých 52 dnů (Nehemiáš 6,15).

Takto je objasněno, které nařízení bylo počátečním bodem pro 70 prorockých týdnů, z nichž prvních 69 mělo sahat k příchodu Mesiáše: Nařízení dané Ezdráši Artaxerxem v roce 457 p.n.l.³

Artaxerxes, král nad králi, Ezdrášovi knězi umělému v zákoně [Eloaha] nebeského, muži zachovalému i Cheenetským. Ode mne jest přikázáno, kdož by koli v království mém z lidu Izraelského, a z kněží jeho i z Levítů, dobrovolně jíti chtěl s tebou do Jeruzaléma, aby šel. (viz Ezdráš 7,12-13)

Když jsme tedy s jistotou stanovili počátek 70 prorockých týdnů, napočítejme 69 týdnů (483 let), abychom viděli, zda-li nás to přivede do doby Mesiáše, jak prorokoval anděl.

Přičteme-li 483 let k datu 457 p.n.l., přivede nás to do roku 27 n.l.

-457 + 483 =  26 n.l.

Protože neexistuje rok 0, musíme přičíst jeden rok:

26 n.l. +  1 rok = 27 n.l.

Co se odehrálo v roce 27 n.l.? Yahushua, Mesiáš, byl pokřtěn! „Svatý svatých“ byl pomazán (Daniel 9,24) v přesný čas uvedený Gabrielem.

O čemž i vy sami víte, . . . po křtu, kterýž kázal Jan: Kterak Yahushuu z Nazaréta pomazal Yahuwah Duchem svatým a mocí . . . (viz Skutky 10,37-38)

Yahushua dobře věděl, že prvních 69 týdnů Danielova proroctví se naplnilo při Jeho křtu, protože poté začal vyzývat lidi k pokání, říkajíc: „Čas se naplnil a přiblížilo se království Yahuwahovo.“ (Marek 1,15)

Můžeme si být jisti, že rok 27 n.l. byl rokem Yahushuova křtu, protože Lukáš nám říká, že se to odehrálo v patnáctém roce vlády Tiberia Caesara.

Léta pak patnáctého císařství Tiberia císaře . . . (Lukáš 3,1)

 

I stalo se, když se křtil všecken lid, a když se pokřtil i Yahushua, a modlil se, že otevřelo se nebe, a sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj, a stal se hlas s nebe, řkoucí: Ty jsi Syn můj milý, v toběť mi se zalíbilo. (viz Lukáš 3,21-22)

Tiberius začal vládnout oficiálně jako ko-regent v roce 12 n.l. a jako císař v roce 14 n.l.⁴ Počítání od roku 12 n.l. prvního roku vlády Tiberia, nás přivádí do roku 27 n.l. To je v dokonalém souladu s tím, co anděl zjevil Danieli okolo 600 let dříve!

Připomeňme si slova anděla ohledně města Jeruzaléma:

. . . když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. (Daniel 9,25)

Zdi Jeruzaléma byly znovu vystavěny během prvních sedmi prorockých týdnů (49 skutečných let) po Artaxerxově nařízení roku 457 p.n.l. To byly skutečně „přenesnadné doby“. Nehemiáš nám říká o neustálé hrozbě útoků toto: „Ti také, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, i nakladači, každý jednou rukou dělal, a v druhé držel braň.“ (Nehemiáš 4,17) V roce 408 p.n.l. bylo obnovení Jeruzaléma a chrámu dokončeno.

-457 + 49 = -408 (408 BC)

Úžasné! Proroctví však zde nekončí. Pojďme nyní k dalšímu verši.

A po šedesáti dvou týdnech bude zabit Mesiáš, ale ne kvůli Sobě; Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde; skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o zpustošení. (viz Daniel 9,26)

Zde je nám řečeno, že někdy po naplnění oněch 69 týdnů bude Mesiáš „zabit“ a město zničeno. Pokračujíc k poslednímu verši, Gabriel vrhá světlo na podrobnosti 70. prorockého týdne:

Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění. (Daniel 9,27)

Zde anděl říká, že po dobu trvání 70. prorockého týdne On (Mesiáš) utvrdí smlouvu s mnohými. Pak pokračuje, že Mesiáš způsobí, že uprostřed tohoto posledního prorockého týdne skončí oběti a obětování.

Pojďme nejprve prozkoumat, co se odehrálo uprostřed toho 70. týdne. Když připočítáme 7 let (jeden prorocký týden) k datu Yahushuova křtu na podzim roku 27 n.l., dostaneme se k podzimu roku 34 n.l. Takto můžeme určit, že prostředek 70. týdne se nachází na jaře roku 31 n.l. Co se uskutečnilo na jaře roku 31 n.l. a způsobilo konec obětí a obětování? Mesiáš byl ukřižován v době Pesachu a chrámová opona, u které se tyto obětní obřady vykonávaly, byla Yahuwahem samotným roztržena shora dolů!

Yahushua pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši. A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo. (viz Matouš 27,50-51)

Yahushua, náš Mesiáš, byl tou nejzazší obětí za hřích, ke které všechny dle zákona předepsané oběti zvířat poukazovaly. On byl „zabit, ale ne kvůli Sobě“ (Daniel 9,26); Byl ukřižován, ale ne kvůli tomu, co Sám udělal, ale kvůli tomu, co jsme ty i já udělali.

NeboÅ¥ toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Yahuwahovou v Něm. (viz 2. Korintským 5,21)

Po Jeho ukřižování měly být chrámové oběti navždy zrušeny.

NeboÅ¥ možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy. Protož vcházeje [Yahushua, Mesiáš]  na svět, dí: „Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil. Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil. Tehdy řekl jsem: Aj, jduÅ¥, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Yahuwahu, vůli tvou.“ . . . Ruší první, aby druhé ustanovil. V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Yahushui Pomazaného jednou provždy. (viz Židům 10,4-10)

Nyní tedy s jistotou víme, že Yahushua byl ukřižován v roce 31 n.l., ale Gabriel říkal, že Mesiáš „utvrdí smlouvu s mnohými po jeden týden“ (trvání 70. týdne skončilo na podzim roku 34 n.l.) Jak je to možné? Nová smlouva, kterou Yahushua učil během své 3,5 leté služby, byla dále hlásána apoštoly po Jeho ukřižování! Pozvání k přijetí Nové smlouvy bylo pro Židy jako národ prodlouženo až do podzimu roku 34 n.l., kdy došlo k finálnímu aktu vzpoury proti Nebi. Sanhedrin zavraždil Štěpána, prvního křesÅ¥anského mučedníka (Skutky 7). Po pozoruhodném, mocném proslovu k Sanhedrinu, kde jasně poukázal na vinu Židovského národa z důvodu odmítání Yahuwahových proroků a zavržení Mesiáše, byl Štěpán radou zajat a ukamenován.

Boží inspirace Štěpánovy závěrečné řeči byla potvrzena Yahuwahem, když se pro něj nebe otevřelo a on viděl Yahushuu stojícího po pravici Otce.

On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Yahuwahovu a Yahushuu stojícího po pravici Yahuwahově. I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího po pravici Yahuwahově. (viz Skutky 7,55-56)

Namísto toho, aby činili pokání, členové Sanhedrinu se rozčílili a odmítli poslouchat. Tvrdohlavě zavrhli svou poslední příležitost přijmout Yahuwahovu smlouvu.

A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul. (Skutky 7,57-58)

(Poznámka: členové rady složili svá roucha u Saula, u muže, jehož jméno bylo o něco později změněno na jméno Pavel a který byl Nebem pověřen, aby přinesl evangelium pohanům.)

Co by nebeské konečné potvrzení toho, že 70 prorockých týdnů určených Židovskému národu a pozemskému Jeruzalému se naplnilo, město a chrám byly zničeny v roce 70 n.l., přesně jak prorokoval anděl.

. . . Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde; skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o zpustošení. (viz Daniel 9,26)

Poznámka:„Lid vévody, který přijde“ naznačuje, že Řím provedl Nebeský rozsudek zničením pozemského města a chrámu. „Skončí v povodni“ naznačuje na rychlost, s jakou byl rozsudek vykonán. „Ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o zpustošení.“:  (1) předpovídá rychlou zkázu Jeruzaléma, která se vyplnila v roce 70 n.l.; (2) předpovídá skutečnost, že od doby zničení chrámu až do Konce času [tj. do Druhého příchodu Yahushui] neuvidí země okupovaná dávným Izraelem nikdy pokoj a stabilitu. To je dnes potvrzeno nekonečnými válkami mezi Izraelem a jeho sousedy. Toto zpustošení je taky zmíněno v Danieli 9,27.

Takto bylo 70 prorockých týdnů naplněno do nejmenších detailů a vše, co Nebe prohlásilo, bylo dokonáno:

1. ukončení přestupování: poukazuje na příležitost Židovského národa ukončit své přestupování / vzpouru a Yahushuovo vítězství nad přestupováním (hříchem).
2. ukončení hříchů: poukazuje na příležitost Židovského národa litovat hříchu a Yahushuovo vítězství nad hříchem.
3. vykonání usmíření za nepravost: poukazuje na Yahushuovo usmíření (na kříži) za nepravost.
4. přivedení věčné spravedlnosti: poukazuje na věčnou spravedlnost přístupnou skrze víru v Yahushuu a Jeho oběť.
5. zapečetění vidění a proroctví: poukazuje na dokonalé naplnění každého prorockého detailu vidění.
6. pomazání Svatého svatých: poukazuje na Yahushuovo pomazání Duchem Svatým.

Čas stanovený pro Židovský národ byl nyní naplněn a evangelium bylo nasměrováno k pohanům. (viz Matouš 21,33-43 jako významné podobenství poukazující na dobu, ve které „království Yahuwahovo“ bude odebráno od Židovského národa a dáno jinému.)

Shrnutí . . . .

Nyní, když jsme určili s jistotou, že rok 31 n.l. byl podle Bible rokem Yahushuova ukřižování, pojďme prozkoumat hlubší důsledky tohoto faktu, a sice 7-denní týdenní cyklus, který dnes považujeme za nepřetržitý cyklus od doby Stvoření! Dnešní Gregoriánský kalendář je padělek.

Ukřižování

Podle Bible byl Yahushua ukřižován v den Pesachu, který je vždy 14. dne prvního lunárního měsíce. Božsky nastavené načasování ukřižování dosvědčovalo, že Yahushua z Nazaretu byl ve skutečnosti beránek Pesachu – „beránek Yahuwahův, který snímá hříchy světa“ (Jan 1,29)

Čtrnáctého dne prvního měsíce navečer bude Hospodinův hod beránka. (viz Leviticus 23,5)

Bible nám taky říká, že to bylo „den před Sabatem“, který byl šestým dnem týdne.

A když setník,který stál před ním [Yahushuou], viděl, že takto skonal, řekl: „Tento člověk byl opravdu Syn Elohima.“ A když už nastal večer – byl totiž den přípravy, totiž den před Sabatem, Josef z Arimatie . . . dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Yahushuovo tělo. (viz Marek 15,39-43)

NěkteÅ™í  se domnívají, že „Sabat“ zde zmíněný odkazuje na první den Nekvašených chlebů, který dle nich může dopadnout na jakýkoliv den týdne. Blud této domněnky je snadno prokazatelný tím, že následující den po tomto „Sabatu“ byl „první den týdne“.          Když uplynul Sabat a začínal první den týdne, přišly Marie z        Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. (Matouš 28,1)   Někteří sobotní Sabatisté tvrdí, že Spasitel byl ukřižován ve středu Gregoriánského kalendáře, že čtvrtek byl první den Svátku Nekvašených chlebů (svátek „Sabat“), a že „Sabat“ zmíněný ve výše uvedeném textu je sobota. Blud této nauky však spočívá ve skutečnosti, že by tento scénář umístil 10. Abib na sobotu Gregoriánského kalendáře, který sobotní Sabatisté mylně pokládají za Biblický Sabat. Tento scénář nemůže být správný, protože Izraelité měli vybírat svého beránka v 10. den tohoto měsíce (Exodus 12,3). Pokud nevlastnili stádo, ze kterého by vybrali beránka, měli jít a koupit jednoho. Nákup a prodej je samozřejmě zakázán během sedmého dne Sabatu. Proto ti, kdo se mylně tíhnou k sobotnímu Sabatu, musí přiznat blud tohoto scénáře.5

Nyní tedy víme z Bible, že Yahushua byl ukřižován:

• v 6. den týdne
• v 14. den prvního lunárního měsíce
• v roce 31 n.l.

Pojďme nyní dát tyto detaily dohromady. Níže je tabulka lunárních fází v roce 31 n.l., roku Ukřižování. (Poznámka: Sloupec astronomického „New Moon“ (Nového měsíce) ukazuje časy luni-solární konjunkce.)

Zdroj: http://astropixels.com/ephemeris/phasescat/phases0001.html

Existují odlišné školy a učení ohledně počátku Biblického měsíce a Biblického roku. Z vlastního studia WLC dospělo k přesvědčení, že Den Nového Měsíce začíná s rozbřeskem následujícím po luni-solární konjunkci a Nový rok začíná s Novým Měsícem nejblíže k jarní rovnodennosti.⁸ Prozkoumáme rok ukřižování ze všech úhlů a použijeme všechny možné výpočtové metody, abychom viděli, je-li možné „Páteční Ukřižování“.

Nejprve si musíme zjistit časy konjunkce pro březen i duben roku 31 n.l., protože Nový rok mohl začít v jednom z těchto měsíců, pokud chceme vzít v úvahu všechny výpočtové metody.

Konjunkce:

• 11. března ve 22:20 (UTC)
• 10. dubna v 11:33 (UTC)

Když vypočítáváme Den Nového Měsíce (první den lunárního měsíce) jako den po konjunkci, zjišÅ¥ujeme, že Pesach (14. den lunárního měsíce) by připadal na 25. března (dle dnešního Gregoriánského kalendáře by se tento den nazýval „neděle“) nebo na 24. dubna (dle dnešního Gregoriánského kalendáře by to bylo „úterý“). Rok 31 n.l. můžeš vidět na tomto planetárním kalendáři zde: http://www.timeanddate.com/calendar/?year=31&country=34

To se vůbec nepřibližuje „Pátečnímu Ukřižování“.

Podívejme se nyní na metodu určení počátku měsíce pomocí prvního srpku měsíce, kterou mnoho tradicionalistů zastává. Dle učenců a astronomů je první srpek měsíce viditelný nejdříve 17-23 hodin po konjunkci, přičemž někteří reportovali, že viděli první srpek měsíce nejdříve po 15,5 hodinách po Novém Měsíci  [konjunkci]“ (United States Naval Observatory). 

„Asi 17-23 hodin po novém měsíci [konjunkci] se stane na zemi viditelný tenký srpek měsíce.“ (http://www.moonsighting.com/faq_ms.html⁷)

„V roce 1855 pan B. Airy připravil . . . astronomické výpočty . . . vztahující se k roku 29 až 34 n.l. . . . Bral v úvahu, že v březnu a dubnu a v klimatu Judska by mělo stačit 18 hodin po konjunkci pro viditelnost měsíce. Ale jako preventivní opatření počítal taky s 23 hodinami.“ („The Moon’s visibility and the date of the Crucifixion,“ Courtenay R., The Observatory, Vol. 34, p. 228-232 (1911))

Podle Výzkumného výboru historie Generální konference Adventistů sedmého dne je první srpek měsíce viditelný na Blízkém Východě ne později než 42 hodin po konjunkci:

„Na Blízkém Východě je zapotřebí 16,5 až 42 hodin po konjunkci – což závisí na jeho pohybu v souvislosti se vzdáleností od země, zdali je rychlý nebo pomalý – než se stane opět viditelným ve formě tenkého srpku měsíce, narůstajíc více a více až do doby úplňku.“ (The Chronology Of Ezra 7, A Report of the Historical Research Committee Of the General Conference of Seventh-Day Adventists, p.11)

Souhrn: úplně první srpek měsíce:

• může být všeobecně spatřen 17-23 hodin po konjunkci
• někdy to může zabrat až 42 hodin po konjunkci, než je viditelný na Blízkém Východě (tj. Jeruzalém)

To znamená, že bychom měli očekávat první viditelný srpek měsíce v rozmezí mezi 17-42 hodinami po konjunkci v Jeruzalémě.

Nyní, když jsme jasně definovali parametry pro identifikaci prvního viditelného srpku měsíce (tj. 17-42 hodin po konjunkci), prozkoumejme měsíc březen roku 31 n.l., abychom zjistili, zdali je možné dojít k „Pátečnímu Ukřižování“ použitím prvního viditelného srpku jako počátku měsíce.

Konjunkce = 11. březen v 22:20 (UTC) = 12. března v 0:20 (Jeruzalémský čas, UTC+2).  Níže je přibližný čas mezi konjunkcí a západem slunce v dané datum. (Západ slunce nastává v Jeruzalému uprostřed března okolo 17:45 hod.)

• 12. března  v 17:45 (UTC) = 17,5 hodin (možná viditelnost) = to by znamenalo Pesach 26. března, tedy dnešní „pondělí“. (Poznámka: Měsíc s 1% iluminací zapadá  okolo 18:15, asi půl hod po západu slunce.⁹)

• 13. března v 17:45 = 41,5 hodin (jistá viditelnost) = to by znamenalo Pesach 27. března, tedy dnešní „úterý“. (Poznámka: Měsíc s 3% iluminací zapadá  okolo 19:15, asi 1,5 hod po západu slunce.)

• 14. března v 17:45 = 65,5 hodin (jistá viditelnost) = to by znamenalo Pesach 28. března, tedy dnešní „středa“. (Poznámka: Měsíc s 8% iluminací zapadá  okolo 20:15, asi 2,5 hod po západu slunce.)

Je zcela jasné, že v březnu roku 31 n.l. nebylo možné mít „Páteční Ukřižování“. Pojďme nyní prozkoumat měsíc duben, zdali v něm můžeme dojít k „Pátečnímu Ukřižování“ použitím prvního viditelného srpku měsíce co by počátku měsíce.

Konjunkce = 10. dubna v 11:33 (UTC) = 10. dubna v 14:33 (Jeruzalém – Daylight Saving Time, UTC+3 ).  Níže je přibližný čas mezi konjunkcí a západem slunce v dané datum. (Západ slunce nastává v Jeruzalému okolo 19 hodiny uprostřed dubna.)

• 10. dubna v 19:00 = 4,5 hodin (nemožná viditelnost)
   
• 11. dubna v 19:00 = 28,5 hodin (možná viditelnost) = by znamenalo Pesach 25. dubna, tedy dnešní „středu“. (Poznámka: Měsíc s 5% iluminací zapadá  okolo 20 hod., asi 1 hod. po západu slunce.)
   
• 12. dubna v 19:00 = 52,5 hodin (jistá viditelnost) = by znamenalo Pesach 26. dubna, tedy dnešní „Ätvrtek“.  (Poznámka: Měsíc s 1% iluminací zapadá  okolo 21 hod., asi 2 hod. po západu slunce.)
   
• 13. dubna v 19:00 = 76,5 hodin (76,5 hodin starý měsíc nedává smysl a parametry pro první viditelný srpek měsíce, obzvláště pro Jeruzalém. Přesto bychom ho museli přijmout, pokud bychom chtěli dojít k „Pátečnímu Ukřižování“ dne 27. dubna.)  (Poznámka: Měsíc s 10% iluminací zapadá  okolo 22 hod., asi 3 hod. po západu slunce.)

Zde opět vidíme, že není možné dospět k „Pátečnímu Ukřižování“. Aby si uchovali názor, že k Ukřižování došlo v pátek roku 31 n.l., musí tradicionalisté tvrdit, že první viditelný srpek měsíce nebyl vidět až do 76,5 hodiny po konjunkci s 10% iluminací! To je však naprosto mimo přijatelné parametry 17-42 hodin.

Připomeň si, že první srpek měsíce:

• může být všeobecně spatřen 17-23 hodin po konjunkci.
• může někdy trvat až do 42 hodin po konjunkci, než je viditelný na Blízkém Východě (tj. Jeruzalém).

Měsíc byl nejspíš spatřen  11. dubna, když byl 28,5 hodin starý. Pokud tomu tak nebylo, zajisté byl spatřen 12. dubna, když zapadl až za dvě hodiny po západu slunce ve věku 52,5 hodin s 5% iluminací.

Domnívat se, že měsíc byl 76,5 hodin starý, než mohl být spatřen, je prostě neodůvodněné a nesmyslné. I kdyby taková anomálie byla možná, toto tvrzení nese s sebou neslučitelné následky, které nepopiratelně potvrzují, jaký je to nesmysl:

Držet se pevně toho, že Ukřižování se odehrálo v pátek v dubnu roku 31 n.l., by znamenalo, že po 5 následujících měsíců (únor-červen) se měsíc odklání od stanovených parametrů viditelnosti prvního srpku měsíce (17-42 hodin po konjunkci). Pokud se člověk chce pevně držet toho, že se Ukřižování odehrálo v pátek 27. dubna 31 n.l., musí věřit tomu, že nejmladší měsíc mohl být od února do června tohoto roku spatřen až ve věku 47,75 hodin.

• Konjunkce = 10. února v 12:15 (Jeruzalémský čas, UTC+2)
• 10. února v 17:30 (západ slunce) = 5,25 hod = nemožná viditelnost
• 11. února v 17:30 = 29,25 hod = možná viditelnost
  iluminace = 2%, západ Měsíce: 18:24 (asi 1 hod po západu slunce)
• 12. února v 17:30 = 53,25 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 6%, západ Měsíce: 19:29 (asi 2 hod po západu slunce)

Tradicionalisté, kteří se drží pátku 27. dubna roku 31 n.l. jako dne Ukřižování, musí akceptovat 13. únor jako Den Nového Měsíce, protože lunární měsíc nemůže mít nikdy více než 30 dnů. Když odpočítáme 30 dnů od Dne Nového Měsíce v březnu, dostaneme se k 13. únoru. To znamená, že ti, kteří tíhnou k tomuto názoru, musí také věřit, že nemohl být viděn až do 12. února, kdy byl 53,25 hodin starý.  (Poznámka: Tento měsíc zapadá asi 2 hodiny po západu slunce a má 6% iluminaci.) Měsíc byl pravděpodobně spatřen už 11. února, kdy zapadal 1 hodinu po západu slunce, byl 29,25 hodin starý s 2% iluminací.

• Konjunkce = 12. března v 00:20 (Jeruzalémský čas, UTC+2)
• 12. března v 17:45 (západ slunce) = 17,5 hod = možná viditelnost
  iluminace = 1%, západ Měsíce: 18:14 (asi 0,5 hod po západu slunce)
• 13. března v 17:45 (západ slunce) = 41,5 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 3%, západ Měsíce: 19:14 (asi 1,5 hod po západu slunce)
• 14. března v 17:45 (západ slunce) = 65,5 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 8%, západ Měsíce: 20:12 (asi 2,5 hod po západu slunce)

Tradicionalisté, kteří se drží pátku 27. dubna roku 31 n.l. jako dne Ukřižování, musí akceptovat 15. březen jako Den Nového Měsíce, protože lunární měsíc nemůže mít nikdy více než 30 dnů. Když odpočítáme 30 dnů od Dne Nového Měsíce v dubnu, dostaneme se k 15. březnu. To znamená, že ti, kteří tíhnou k tomuto názoru, musí také věřit, že Měsíc nemohl být viděn až do 14. března, kdy byl 65,5 hodin starý.  (Poznámka: Tento měsíc zapadá asi 2,5 hodiny po západu slunce a má 8% iluminaci.) Měsíc byl určitě spatřen už 13. března, kdy zapadal 1,5 hodiny po západu slunce, byl 41,5 hodin starý s 3% iluminací.

• Konjunkce = 10. dubna v 14:33 (Jeruzalémský čas, UTC+2)
• 10. dubna v 19:00 (západ slunce) = 4,5 hod = nemožná viditelnost
• 11. dubna v 19:00 (západ slunce) = 28,5 hod = možná viditelnost
  iluminace = 1%, západ Měsíce: 19:59 (asi 1 hod po západu slunce)
• 12. dubna v 19:00 (západ slunce) = 52,5 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 5%, západ Měsíce: 20:57 (asi 2 hod po západu slunce)
• 13. dubna v 19:00 (západ slunce) = 76,5 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 10%, západ Měsíce: 21:55 (asi 3 hod po západu slunce)

Tradicionalisté, kteří se drží pátku 27. dubna roku 31 n.l. jako dne Ukřižování, musí akceptovat 14. duben jako Den Nového Měsíce. To znamená, že ti, kteří tíhnou k tomuto názoru, musí také věřit, že Měsíc nemohl být viděn až do 13. dubna, kdy byl 76,5 hodin starý.  (Poznámka: Tento měsíc zapadá asi 3 hodiny po západu slunce a má 10% iluminaci.) Měsíc byl pravděpodobně spatřen už 11. dubna, když byl 28,5 hodin starý. Pokud tomu tak nebylo, zcela určitě byl viděn 12. dubna, kdy zapadal 2 hodiny po západu slunce ve věku 52,5 hodin s 5% iluminací.

• Konjunkce = 10. května v 4:58 (Jeruzalémský letní čas, UTC +3)
• 10. května v 19:30 (západ slunce) = 14,5 hod = nemožná viditelnost
• 11. května v 19:30 = 38,5 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 2%, západ Měsíce: 20:33 (asi 1,25 hod po západu slunce)
• 12. května v 19:30 = 62,5 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 6%, západ Měsíce: 21:42 (asi 2,25 hod po západu slunce)

Tradicionalisté, kteří se drží pátku 27. dubna roku 31 n.l. jako dne Ukřižování, musí akceptovat 13. květen jako Den Nového Měsíce. To je nejlepší scénář pro tento názor, protože přičíst další den, čímž by předchozí lunace měla 30 dnů, by znamenalo považovat ještě starší měsíc za první viditelný srpek Měsíce. To znamená, že ti, kteří tíhnou k tomuto názoru, musí také věřit, že Měsíc nemohl být viděn až do 12. května, kdy byl 62,5 hodin starý.  (Poznámka: Tento měsíc zapadá asi 2,25 hodin po západu slunce a má 6% iluminaci.) Měsíc byl zajisté spatřen už 11. května, kdy zapadal 1,25 hodin po západu slunce, ve věku 38,5 hodin s iluminací 2%.

• Konjunkce = 8. června v 20:06 (Jeruzalémský letní čas, UTC +3)
• 9. června v 19:45 (západ slunce) = 23,75 hod = možná viditelnost
  iluminace = 1%, západ Měsíce: 20:31 (asi 0,75 hod po západu slunce)
• 10. června v 19:45 (západ slunce) = 47,75 hod = jistá viditelnost!
  iluminace = 3%, západ Měsíce: 21:24 (asi 1,75 hod po západu slunce)

Tradicionalisté, kteří se drží pátku 27. dubna roku 31 n.l. jako dne Ukřižování, musí akceptovat 11. červen jako Den Nového Měsíce. To je nejlepší scénář pro tento názor, protože přičíst další den, čímž by předchozí lunace měla 30 dnů, by znamenalo považovat ještě starší měsíc za první viditelný srpek Měsíce. To znamená, že ti, kteří tíhnou k tomuto názoru, musí také věřit, že Měsíc nemohl být viděn až do 10. června, kdy byl 47,75 hodin starý.  (Poznámka: Tento měsíc zapadá asi 1,75 hodin po západu slunce a má 3% iluminaci.) Měsíc byl pravděpodobně spatřen už 9. června, kdy zapadal 45 minut po západu slunce, ve věku 23,75 hodin s iluminací 1%.

Zastánci výše uvedeného modelu musí věřit, že nejmladší viditelný měsíc mezi únorem a červnem roku 31 n.l. byl 47,75 hodin starý. Staří jednotlivých srpků měsíců, které musí takto akceptovat, jsou tato: 53,25 hodin, 65,5 hodin, 76,5 hodin, 62,5 hodin a 47,75 hodin. Všechny tyto doby bez výjimky sahají až za stanovené parametry pro určování viditelnosti prvního srpku měsíce.   Opět si připomeň, že první srpek měsíce:   může být všeobecně spatřen 17-23 hodin po konjunkci. může někdy trvat až do 42 hodin po konjunkci, než je viditelný na Blízkém Východě (tj. Jeruzalém).   (Poznámka:Výše uvedený model je ten nejlepší scénář pro lidi, kteří tíhnou k „Pátečnímu Ukřižování“ v roce 31 n.l. Jakákoliv úprava počtu dnů v těchto měsících by znamenala zákonitě přijmout ještě starší Měsíc jako viditelný první srpek Měsíce. Vše se musí počítat od nepohnutelného Dne Nového Měsíce ukotveného k 14. dubnu, protože od tohoto dne je vypočítán 14. den lunárního měsíce (Pesach/Ukřižování). Změnit tento den by mělo za následek, že 14. den lunárního měsíce nedopadne na „Pátek“. A odpočítávat od tohoto bodu (14. dubna) nemůžeš více než 30 dnů, protože lunární měsíce nikdy nemají více než 30 dnů. A připočítat k tomuto bodu (14. dubna) musíš taky nejméně 29 dnů, protože lunární měsíc nemá nikdy méně než 29 dnů.

To znamená, že pokud chce člověk považovat pátek, 27. dubna 31 n.l. za datum Ukřižování, musí také akceptovat nejen jednu anomálii (nevysvětlitelnou nepravidelnost), ale rovnou 5 anomálií v řadě! Jak může někdo s klidným svědomím zaujmout tak zavrženíhodný postoj? Upřímnost vyžaduje, abychom následovali důkaz, kamkoliv nás povede, i kdyby to nebylo v souladu s našimi tradicemi a oblíbenými názory.

Skutečnost, že v roce 31 nemohlo dojít k „Pátečnímu Ukřižování“, je potvrzena mnoha učenci, včetně zesnulého pana Isaaca Newtona (muž považovaný mnohými za „otce moderní fyziky“).

„[Newton] tak vyloučil rok 31, 32 a 35 n.l., protože 14. nisan nemohl být pátek, což bylo potvrzeno všemi moderními badateli.“ („Newton’s Date for the Crucifixion,“ Pratt, J. P.,Quarterly Journal of the Royal Astronomical Society, Vol.32, NO. 3/SEP, P.301, 1991)

Závěr:

Bible skrze Danielovo významné proroctví „70 týdnů“ ujasňuje, že Spasitel byl ukřižován v roce 31 n.l. Bible taktéž potvrzuje, že k ukřižování došlo v 6. den týdne a ve 14. den prvního lunárního měsíce. Když spojíme všechny kalendářní údaje, je nesporně jasné, že Izraelité používali odlišný kalendář, než který svět používá dnes. Nepoužívali Juliánský kalendář, který byl předchůdcem dnešního papežského Gregoriánského kalendáře se svým neustálým týdenním cyklem.

Držet se „Pátečního Ukřižování“ v roce 31 n.l. není vůbec výsledek upřímného následování důkazů a logického závěru. Naopak, je to důsledek držení se oblíbené tradice a tvrdohlavého odmítání váhy důkazů.

Mnoho upřímných křesÅ¥anů věří, že sobota je Biblický Sabat, z žádného jiného důvodu, než že je to den zachováván dnešními „Židy“. I když je pravdou, že dnešní Židé konají bohoslužbu v sobotu, nebylo tomu tak vždy. Židovští učenci jasně uvádějí , že původní metoda kalendace byla odlišná od dnešního kalendáře a že kvůli intenzivní římské perzekuci během čtvrtého století n.l. se Židé vzdali původního Luni-solárního kalendáře.

„Pod vládou Constantia (337-362) dosáhly perzekuce Židů takové míry, že . . . výpočet kalendáře byl zakázán pod hrozbou přísného potrestání.“ („Calendar,“The Jewish Encyclopedia)

„Nový Měsíc stále je a Sabat původně byl závislý na lunárním cyklu.“ (Universal Jewish Encyclopedia, p. 410)

Ti, kteří učí, že sobota je Sabat, zakládají svou nauku výhradně na domněnkách a tradici. Nikdo nedokáže obhájit římsko gregoriánskou sobotu jako Sabat jen z Bible. Všichni, kdo se drží soboty, zakládají svou praxi na tradicích těch, kteří jako národ zavrhli Mesiáše, a na moderním kalendáři vyhlášeném těmi, kteří Ho ukřižovali.

Navzdory běžné domněnce, nikde v Písmu se neříká, že Sabat se má zachovávat „každých sedm dní“. Je tam psáno, že sedmý den Sabat má následovat po šesti pracovních dnech.

Pamatuj na den Sabat, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je Sabat Yahuwaha tvého Elohima. (viz Exodus 20,8-10)

Viz také: Ex. 16,26; 23,12; 31,15; 34,21; 35,2; Lev. 23,3; Deut. 5,13-14

Jedině když se člověk domnívá, že existuje neustálý týdenní cyklus, dojde k závěru, že Sabat musí připadnout na každý sedmý den. Když je Bible akceptovaná přesně tak, jak se v ní píše, a všechny texty vztahující ke kalendáři a svátkům (včetně Sabatu) jsou pečlivě prostudovány, stává se nanejvýš jasným, že Biblický kalendář je Luni-solární a není vůbec shodný s dnešním papežským Gregoriánským kalendářem a jeho předchůdcem [Juliánským kalendářem].

V Bibli každá lunace (měsíc) začíná oslavou zvláštního dne bohoslužby: Dnem Nového Měsíce.¹⁰ Následuje šest pracovních dnů a pak sedmý den Sabat v osmý den měsíce. Následují tři další týdny, které končí 29. dnem. Týdenní cyklus se pak restartuje po příštím Dni Nového Měsíce. (Žádný měsíc nemá více než 30 dnů.)

Pokaždé, když je v Bibli u sedmého dne Sabatu i datum,
vždy připadne na 8., 15., 22. nebo 29. den měsíce.

Původně byly všechny dávné kalendáře luni-solární s týdenním cyklem (různých délek) restartujícím každý nový měsíc. Chronologové přiřazují první kalendář s neustálým týdenním cyklováním k Babylonu okolo roku 600 p.n.l.  Před touto dobou neexistoval žádný kalendář s týdenním cyklem bez přerušení. Týdenní cyklus restartoval buď na počátku měsíce/lunace nebo na počátku roku, následujíc 5 mezikalendářních dnů, které uzavřely předchozí rok, ale nebyly součástí žádného týdenního cyklu.¹¹

„Vyzýváme vás, milovaní Yahuwahovi, abyste nestavěli na tom, co říkáme. Ale sami pro sebe zkoumejte tyto věci. Mnoho námitek ohledně lunárního Sabatu, které vyvstávají při povrchním zkoumání, rychle mizí při důkladném průzkumu.“

Faktem je, že dnešní papežský Gregoriánský sobotní Sabat nemůže být podložen skrze Bibli nebo historický kalendář.¹² Mylná nauka o nepřetržitém týdenním cyklu stojí pouze na domněnkách. Je nejvyšší čas, aby Yahuwahovi věrní opustili tento klam a učinili Bibli jediným pravidlem víry a praxe.

Vyzýváme vás, milovaní Yahuwahovi, abyste nestavěli na tom, co říkáme. Ale sami pro sebe zkoumejte tyto věci. Mnoho námitek ohledně lunárního Sabatu, které vyvstávají při povrchním zkoumání, rychle mizí při důkladném průzkumu.

Vyzýváme vás, abyste kopali hluboko ohledně této věci s upřímným srdcem.

Texty Bible jsou použité z Bible Kralické nebo Ekumenické.

¹ Je smutné, že toto pozoruhodné proroctví tak mnoho lidí velmi mylně vykládá, aby došli k stále populárnějšímu a přesto nebiblickému názoru, že v blízké budoucnosti povstane záhadný „antikrist“ a podepíše 7-letou mírovou dohodu s národem Izraele. Pro více informací ohledně tohoto tématu viz „Nanebevzetí: Satanova tajná zbraň„.

² Proroctví „70 týdnů“ je základem ještě většího proroctví, a sice proroctví „2300 dnů“. Viz: Daniel 8: Proroctví o 2300 dnech jednoduše

³ Počátek vlády Artaxerxe I se datuje na 465-464 p.n.l.; Jeho první rok vlády byl od podzimu 464 do podzimu 463 p.n.l. Víme, že „vydání“ Artaxerxova nařízení bylo v roce 457 p.n.l., protože Ezdráš nám říká, že opustil Babylon na jaře, v prvním [biblickém] měsíci, a dorazil do Jeruzaléma v pátém [biblickém] měsíci Artaxerxova sedmého roku. „Přišel do Jeruzaléma pátého měsíce téhož sedmého roku jeho kralování. Na první den prvního měsíce byl stanoven nástup cesty z Babylóna a prvního dne pátého měsíce přišel do Jeruzaléma, protože nad ním byla dobrotivá ruka jeho Elohima.“ (Ezdráš 7,8-9)

⁴ http://en.wikipedia.org/wiki/Tiberius

⁵ PoužitímBiblického luni-solárního kalendáře ustanoveného při Stvoření to není nikdy problém. Farizejové, kteří sepsali Talmud, museli vytvořit zvláštní pravidla, aby nějak vyřešili tyto druhy situací, žádné z nich ale nemůže být podepřeno Biblí. http://www.truthontheweb.org/postpone.htm  (Poznámka: WLC žádným způsobem nepodporuje učení tohoto webu. Uvedený odkaz však dobře ilustruje mnohonásobné pravidla odkladů vytvořených těmi, kteří zavrhli Mesiáše i Nebeský kalendář.)

⁶ Å˜ím se v době Krista neřídil 7-denním planetárním týdnem, kterým se řídí dnešní svět. Řídil se 8-denním cyklem Juliánského kalendáře:

• 8 dnů v týdnu? Historie Juliánského kalendáře
• Nepřetržitý týdenní cyklus prokázán jako falešný

⁷ http://www.moonsighting.com/faq_ms.html – WLC v žádném případě nepodporuje nauky na tomto webu, protože jsou spojené s učením Islámu. Nikdo však nemůže vyvrátit, že lidé praktikující Islám, i když jsou oklamáni, to berou velmi vážně a velmi důkladně při svém studiu měsíce a jeho nejranější viditelnosti po konjunkci, protože právě skrze toto pozorování začínají své měsíce.

⁸ Podle WLC metody určení by Pesach připadl na 25. března roku 31 n.l.

⁹ Uvedené východy/západy měsíce , stejně jako procenta iluminace jsou potvrzeny skrze Starry Night Pro, Quick Phase Pro, a Stellarium software.  Stellarium si můžete stáhnout zdarma zde:http://www.stellarium.org/

¹⁰ Důležitost Nového Měsíce je možné vidět ve skutečnosti, že oběti předepsané pro Novměsíce byly podstatně větší než ty předepsané pro sedmý den Sabat.  (Numberi 28,11-15)

¹¹ Eviatar Zerubavel, The Seven Day Circle, pp. 7-8.

¹² • Nepřetržitý týdenní cyklus prokázán jako falešný
• Osmidenní týden? Historie Juliánského kalendáře (>>Video)
• Změna Mezinárodní datové hranice: Sabat nezměněn? (>>Video)
• Katolický učenec potvrzuje: Sobota ani neděle nejsou Biblický Sabat