Velikonoční neděle je pro mnoho lidí vrcholem
náboženského roku. Mnoho velmi oblíbených tradic je spojeno s tímto svátkem. Velikonoční
neděle je jedním ze základů moderního křesťanství. Má to svůj důvod, proč se
většina křesťanských bohoslužeb koná v neděli. Celé teologie byly postaveny na
nauce, že sedmý den Sabat byl přibit na kříž a vážnost Sabatu byla přesunuta na
neděli.
Velikonoce, jako tradiční den Ježíšova
vzkříšení, jsou důvodem, proč se bohoslužby konají v neděli.
“Den Páně – jak byla neděle nazývána od časů
apoštolů – zaujímal vždy zvláštní pozornost v historii církve z důvodu
zvláštního spojení s pravým jádrem křesťanského tajemství. Ve skutečnosti připomíná neděle v týdenním
počítání času den Kristova vzkříšení. Jsou to Velikonoce, které se vrací týden
co týden, oslavující Kristovo vítězství nad hříchem a smrtí, naplněno je v něm
první stvoření a úsvit ‘nového stvoření’.” (Pope John Paul II, Dies Domini, Prologue, 1, p. 1.)
Protestanté rychle následují římské katolíky a
světí neděli.
“Neděle, den Kristova vzkříšení a zjevení
ukřižovaného a vzkříšeného Krista učedníkům, je primární den, ve který se
křesťané shromažďují k bohoslužbě. V takovém shromáždění je Slovo čteno a
kázáno a svátosti oslaveny.” (The Use of
the Means of Grace, Evangelical Lutheran Church in America.)
Problémem ale je, že Yahushua Spasitel nebyl
vůbec vzkříšen v neděli dle moderního kalendáře! K tomuto omylo došlo ze dvou
důvodů:
- Neděle je první den Gregoriánského
týdne. - Písmo učí, že Yahushua byl
vzkříšen “prvního dne týdne, velmi brzy ráno.” (Lukáš 24,1)
Protože Bible jasně uvádí, že Yahushua byl
vzkříšen v první den týdne a neděle je prvním dnem moderního týdne, zdá se být
logickým závěrem, že Ježíš byl vzkříšen v neděli. Avšak v Yahushuově době
nepoužívali Izraelité dnešní kalendář. Ten byl vytvořen Jezuitským astronomem
jménem Christopher Clavius v roce 1582. Předtím používala Evropa Juliánský
kalendář. Při přechodu z Juliánského kalendáře na Gregoriánský nedošlo k žádné
změně dnů týdenního cyklu. To však nedokazuje, že by byl Yahushua vzkříšen na
velikonoční neděli.
 |
|
Příklad Juliánského kalendáře z doby od Augusta (63 p.n.l. – 14 n.l.) po Tibéria (42 p.n.l. – 37 n.l.) je zaznamenán na těchto kamenných deskách. Osmidenní týden je jasně rozpoznatelný. |
Juliánský kalendář byl sestrojen pohanským
astronomem jménem Sosigenes v roce 45
př.n.l. Tento kalendář měl osm dnů v týdnu. Dny týdne byly označeny písmeny od
A po H. Yahushua a Izraelité v Jeho době nepoužívali kalendář svých římských
dobyvatelů. Nevypočítavali Sabat nebo svaté slavnosti podle pohanského
osmidenního týdne. Izraelité používali starodávný “mojžíšův” kalendář – metodu
určování času ustanovenou Yahuwahem při stvoření a znovuobnovenou za Mojžíše
při vyjití z Egypta.
Podle kalendáře Stvořitele začíná týdenní
cyklus každý měsíc. Proto datumy každého měsíce připadnou vždy na stejné dny
týdne. Leviticus 23 poskytuje informace o datumu Pesachu:
“Prvního měsíce, čtrnáctého dne toho měsíce
navečer je . . . [Yahuwahův] pesach.” (Leviticus 23,5)
Čtrnáctého každý lunární měsíc připadne vždy
na šestý den týdne. V prvním měsíci následuje bezprostředně po Pesachu počátek Svátku
nekvašených chlebů.
“Patnáctého dne toho měsíce je svátek
nekvašených chlebů . . . .” (Leviticus 23,6)
To se nazývá “Velký Sabat”, protože první den
tohoto svátku připadne na sedmý den týdne, Sabat. Yahushua byl ukřižován na
Pesach, šestý den týdne, který se nazýval “Den příprav” na slavnost nekvašených
chlebů.
“Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli,
aby těla zůstala přes Sabat na kříži – tento Sabat byl totiž velký den –
požádali Piláta, aby byly ukřižovaným zlámány nohy a aby byli sňati z kříže.”
(Jan 19,31)
Datumy uvedené v Bibli pro ukřižování jasně
udávají datumy ze starověkého luni-solárního kalendáře. Nepíše se zde, že by
Židé chtěli sejmout těla z křížů, protože byl den F – (šestý den) Juliánského
týdne, ani se zde neříká, že by příští den byl den H – poslední den osmidenního
římského týdne.
Yahushua byl vzkříšen šestnáctého dne prvního
měsíce, který se nazýval dnem Prvotin. To byl taktéž první den lunárního týdne.
Pavel uznal symboliku vzkříšení ve Svátku Prvotin, když uvedl:
Avšak Yahushua vstal z mrtvých, a stal se
prvotinou těch, kdo zemřeli. . . . Jako
v Adamovi všichni umírají, tak také v Yahushuovi budou všichni obživeni. . .
. jako Yahushua prvotina, potom při Jeho
příchodu ti, kdo jsou Yahushuovi. (viz 1. Korintským 15,20.22-23)
 |
|
Rekonstrukce Babylonské brány Ishtar v Pergamon muzeu v Berlíně. |
Velikonoce byly pohanskou slavností oslavující
bohyni lásky a války – Ishtar. Slovo ISHTAR sevyslovuje ÍSTER (jako angl.
velikonoce). Pohanské rituály praktikované při oslavách bohyně lásky a
plodnosti byly jedny z nejvíce ponižujících v pohanství.
Velikonoční zajíček a malovaná vejce jsou
starodávnými symboly plodnosti, které dodnes uctívají tuto zkorumpovanou
bohyni.
Čisté náboženství ranných křesťanů nikdy nezachovávalo pohanské svátky a
zajisté nebyly používány jako základ pro stanovení času bohoslužby. Křesťané
vždy zachovávali starodávný Sabat, určený podle luni-solárního kalendáře. Tak
tomu bylo až do čtvrtého století, kdy pohanský císař Konstantin svolal Nicejský
koncil a schválil zákon, který zakazoval zachovávání Pesachu.
“Na Nicejském koncilu bylo přeseknuto poslední
vlákno, které spojovalo křesťanství se svým rodičovským kmenem. Velikonoční
slavnost byla až dosud slavena většinou v době židovského Pesachu a skutečně
podle dnů vypočítaných a stanovených Sanhedrinem v Judeji pro tuto oslavu. V
budoucnosti se však měl tento svátek slavit v čase naprosto nezávislém na
židovském kalendáři . . . .” (Heinrich
Graetz, History of the Jews, Vol. 2, p. 563.)
 |
|
Je smutné, že mnozí křesťané se ani nezamýšlejí nad pohanskými tradicemi, které zachovávají. |
Pohanství plně triumfovalo nad apoštolskou
církví, když byl starodávný Sabat odstraněn a přijaty byly Velikonoce.
“Křesťanští [římští] císařové zakázali židovský
způsob výpočtu kalendáře a nedovolovali ohlašování svátečních dnů.” (Grace
Amadon, “Historical Basis, Involvements, and Validity of the October 22, 1844,
Position, p. 17.)
“Tato změna kalendáře ve vztahu k Velikonocím
byla doprovázena závažnými důsledky. Přinesla do církve nejhlubší korupci a
pověry nejhrubšího zrna . . . .” (A. Hislop,
The Two Babylons, p. 106.)
Od dávných dob byly Velikonoce slaveny při
prvním úplňku po jarní rovnodennosti.
“Velikonoční neděle” je nyní oslavována
milióny lidí první neděli po prvním úplňku po jarní rovnodennosti.
Tento přechod bohoslužby z Biblického Sabatu
na neděli v úctě k “Velikonoční neděli” schvalují římští katolíci:
“Neděle… je čistým výtvorem katolické církve.”
(American Catholic Quarterly Review,
January 1883)
“Neděle… je zákon katolické církve samotné…” (American Sentinel (Catholic), June
1893.)
“Neděle je katolická instituce a důraz na její
zachovávání může být obhajován jen na katolických principech… Od počátku až do
konce Písma Svatého není jediný text, který by zaručoval převod týdenní veřejné
bohoslužby z posledního dne týdne na den první.” (Catholic Press, Sydney, Australia, August, 1900.)
Všichni, kteří konají bohoslužbu v neděli, aby
uctili “Velikonoční neděli” jakožto den Spasitelova vzkříšení, uctívají
římsko-katolickou instituci, která sama je založena na starodávných pohanských
oslavách plodnosti.
“Oni [protestanté] považují za svou povinnost
zachovávat neděli jako svatou. Proč? Protože jim Katolická církev řekla, aby
tak dělali. Nemají žádný jiný důvod . . . Svěcení neděle se tím pádem stává
církevním zákonem, který je zcela odlišný od božského zákona o svěcení Sabatu .
. . Autorem nedělního zákona . . . je Katolická církev.” (Ecclesiastical Review, February 1914)
 |
|
Neexistuje žádný Biblický záznam o tom, že by apoštolové nebo ranní křesťané |
Neexistuje žádný Biblický záznam o tom, že by
apoštolové nebo ranní křesťané oslavovali Yahushuovo vzkříšení jinak, než jako
naplnění Svátku Prvotin. Připomínali si Jeho smrt na Pesach, 14. den prvního
lunárního měsíce. Uctívali Yahuwaha v sedmý den Sabat: v 8., 15., 22. a 29. den
každého lunárního měsíce.
“Velikonoční neděle” zůstavá tím, čím vždy
byla: pohanskou slavností plodnosti. Žádné přejmenování takzvanými
“křesťanskými” názvy ji neočistí od pohanství. Všichni, kteří chtějí s
vděčností doznat Nebeský dar v Yahushuovi, tak učiní v den výročí Jeho smrti: Pesach.
Budou konat bohoslužby v sedmý den Sabat, vypočítaný podle Nebem ustanoveného
systému časomíry: luni-solárního kalendáře.
“Zachovávejte Mé Sabaty, neboť to je znamení
mezi Mnou a vámi po všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já jsem Yahuwah,
váš Posvětitel. Zachovávejte Sabat . . . Ať synové Izraele zachovávají Sabat .
. . jako věčnou smlouvu.” (viz Exodus 31,12 -17.)
Dnes nebe vyzývá každého upřímného křesťana,
aby se zřekl pohanství. Uctívej Stvořitele v Jeho ustanovený den, sedmý den
Sabat.
Klikni zde a shlédni video!
