Nauka o věčně hořícím pekle způsobila více
zármutku, více zmatku a vedla více lidí k zavržení Yahuwaha, než dokázala
jakákoliv jiná nauka. Dokonce i hříšní lidé se hrozí při pomyšlení na“spravedlnost”, která si žádá nekonečně věčné utrpení jako trest za hříchy
spáchané v průběhu jediného života.

Jeden biblický text, kterým se obecně podepírá
nauka o věčně hořícím pekle, se nachází v knize Zjevení:

„Bude také pít z
vína [Yahuwahova rozhorlení], které je nalito neředěné v číši Jeho hněvu; a
bude mučen v ohni a síře před svatými anděly a před Beránkem. Dým jejich muk
vystupuje na věky věků a dnem i nocí nemají odpočinutí ti, kdo se klanějí šelmě
a jejímu obrazu, a ti, kdo přijímají cejch jejího jména.” (Zjevení 14,10.11)

Starý Zákon užívá slovo “peklo”
jedenatřicetkrát. Je přeloženo z hebrejského slova Sheol. Toto slovo sheol však zdaleka neodkazuje na místo
věčných ohňů, ale na místo nebo stav
mrtvých:

“Sheol je příbytek
mrtvých, místo degradace, lokalita nebo stav těch, kteří zemřeli nebo byli
zničeni. . . . Nebylo to chápáno jako místo trestu, ale jednoduše jako konečné
místo odpočinku všeho lidstva (Gen 37,35). 
. . . Není použito v jediném verši
pro trest po vzkříšení.” (#7585, The New Strong’s Expanded Dictionary of
Bible Words.)

Myšlenka věčného hoření neovlivnila představu
o “pekle” dříve, než byl Nový Zákon přeložen do řečtiny.

„Jestliže tě tvé
pravé oko svádí, vyrvi je a odhoď od sebe, neboť jest pro tebe lépe, aby jeden
tvůj úd zahynul, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. A jestliže tě
svádí pravá ruka, usekni ji a odhoď od sebe; neboť jest pro tebe lépe, aby
jeden z tvých údů zahynul, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla.“ (Matouš
5,29.30)

Slovo peklo je přeloženo desetkrát z řeckého
slova Hades, které odpovídá slovu Sheol jakožto místu nebo stavu
ztracených.

Jedenáctkrát slovo
“peklo” pochází od slova gĕĕnna
(gheh‘-en-nah), což odkazuje na Údolí, kde odpadlí Izraelité obětovali děti
jako oběti. Je použito obrazně “jako
místo (nebo stav) věčného potrestání.” (#1067, The New Strong’s Expanded Dictionary of Bible Words.)

Písmo učí, že všichni, kdo odmítnou spasení a
tíhnou vzpurně k hříchu, budou potrestáni tím, že shoří. Přesto to musí být
pochopeno ve světle všeho, co Bible říká o potrestání bezbožných.

Nashromážděná tíha důkazů v Písmu zjevuje, že
věčná smrt, ne věčný život v utrpení,
je trestem pro všechny, kdo odmítnou nabídku spásy:

„Neboť odplata za
hřích je smrt, ale dar [Elohimův] jest život věčný skrze [Yahushuu, našeho
Spasitele].” (Římanům 6,23)

Takto má “peklo”, uvedené v Písmu, něco do
činění s trestem, který přijmou bezbožní a který skončí jejich zničením.

 „Nebo aj, den ten přichází hořící jako pec, v
němž budou všickni pyšní, a všickni pášící bezbožnost jako strniště. I zažhne
je ten den, kterýž přijíti má, praví Yahuwah zástupů, tak že neostaví jim ani
kořene ani ratolesti. Vám pak, kteříž se bojíte jména Mého, vzejde slunce
spravedlnosti, a zdraví bude na paprscích jeho. Tedy vycházeti budete. . . a
pošlapáte bezbožné, tak že budou jako popel pod nohami vašimi v den, kterýž já
učiním, praví Yahuwah zástupů.“ (viz Malachiáš 4,1-3)

Jakmile bezbožní přijmou odplatu za své hříchy,
Yahuwah říká, že budou spáleni. Když
je něco “spáleno”, už  nic dalšího ke spálení nezůstane.

„Aj, všecky duše mé
jsou, jakož duše otcova, tak i duše synova mé jsou. Duše, kteráž hřeší, ta umře.“ (Ezechiel 18,4)

A proto rozsudek věčné smrti bude konečným
trestem bezbožných, kteří odmítli spasení.

Zlovolníci budou
vyhlazeni; . . . Ještě chvilku a ničema už nebude. Zadíváš se na jeho místo a
nebude tam.

. . . Ničemové ale
zahynou; [Yahuwahovi] nepřátelé pominou jako to nejlepší z pastvin, zmizí v
dýmu.

Očekávejž tedy na
Yahuwaha, a ostříhej cesty Jeho, a On tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z
níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

Viděl jsem
bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. Ale tudíž
pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. (Žalm
37,9.10.20.34-36)

Ohledně těch, kdo tvrdohlavě pokračují ve
svých hříších, Yahuwah uvádí:

“Hle – jsou pouhá
sláma, oheň spálí je, ani sebe nezachrání z moci plamene! K zahřátí tu
nezůstane ani uhlí řeřavé, žádný oheň, u něhož by se dalo posedět.” (Izaiáš
47,14)

Po Yahushuově Druhém příchodu budou Satan a
jeho zlí andělé připoutáni k této zemi v “bezedné propasti”, jak toto místo
nazývá kniha Zjevení:

“Potom jsem uviděl
anděla sestupujícího z nebe, který měl v ruce klíč od propasti a veliký řetěz. Ten
se zmocnil draka, toho dávného hada, jenž je ďábel a satan, a svázal jej na
tisíc let. Uvrhl ho do propasti, zamkl a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl
národy, dokud se nenaplní těch tisíc let; potom totiž musí být nakrátko
propuštěn.” (Zjevení 20,1-3)

Po tisíc let bude Satan a jeho andělé
připoután k této zemi, zatímco budou vykoupení vládnout v Nebi se Spasitelem:

“Spatřil jsem trůny
a ty, kdo se na nich posadili, a byl jim svěřen soud. Viděl jsem také duše
popravených pro [Yahushuovo] svědectví a pro [Elohimovo] slovo, duše těch,
kteří se neklaněli šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čela ani
na ruce. Ti ožili a kralovali s [Yahushuou] tisíc let. Ostatní mrtví však
neožili, dokud se nenaplnilo těch tisíc let. To je první vzkříšení. Požehnaný a
svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení. Nad těmi ta druhá smrt nemá moc, ale
budou kněžími [Yaha] a [Yahushua] a budou s Ním kralovat tisíc let.” (Zjevení
20,4-6)

Na konci tohoto milénia v Nebi jsou bezbožní
vzkříšení, aby obdrželi svůj trest se Satanem na zemi. Satan ještě jednou na
krátký čas oklame ztracené a povede je do bitvy proti Novému Jeruzalému, který
Yah nechá sestoupit na zemi:

“Až uplyne těch
tisíc let, Satan bude propuštěn ze žaláře. Vyjde svádět národy ve čtyřech
koutech země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k boji – takové množství, jako
je písku v moři. Zaplnili celý obzor, obklíčili ležení svatých i to milované
město, ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je. Ďábel, který je sváděl, byl
uvržen do jezera ohně a síry. . . tam budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.”
(Zjevení 20,7-10)

Česká slova “na věky věků” (angl. „forever and
ever“) jsou přeložena z řeckého slova “aiōn” [ahee-ohn’]. To znamená:

“ ‘Věk, éra’ a
určuje periodu neurčitého trvání nebo čas z pohledu toho, co se odehrává v
daném období. Důraz tohoto slova nespočívá až tak na aktuální délce tohoto
období, ale na duchovním a morálním charakteru uvnitř období.  . . . Fráze
obsahující toto slovo by neměla být vyjádřena doslovně, ale v souladu s jeho
smyslem pro dobu neurčitou.” (#165, The
New Strong’s Expanded Dictionary of Bible Words.)

I když tato fráze uvádí, že se jedná o
neurčité časové údobí, neznamená to, že se jedná o nikdy nekončící časové
údobí. Bible jasně uvádí, že potrestání Satana a ztracených BUDE mít svůj
konec, po kterém už nebudou.

“Pro množství svých
zvráceností jsi špatností svého obchodování znesvětil své svatyně. I vyvedl
jsem z tvého středu oheň a ten tě strávil,
proměnil jsem tě v popel na zemi před
očima všech, kteří tě vidí. Všichni mezi národy, kdo tě znají, se nad tebou
zhrozili, stal ses výstrahou a už navěky
nebudeš.” (Ezechiel 28,18-19)

Popel nehoří. Naopak, popel je vedlejší
produkt něčeho, co už dokončilo
hoření. Je to tento konec, věčná smrt, o které Yahushua mluvil, když řekl:

“Nebojte se těch,
kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může
duši i tělo zahubit v pekle.” (Matouš 10,28)

Ohnivé jezero, které nakonec zničí hřích a
hříšníky, zničí dokonce i smrt samotnou:

“Uviděl jsem mrtvé,
veliké i malé, státi před [Yahem], a byly otevřeny knihy. Také jiná kniha,
kniha života, byla otevřena, a ti mrtví byli souzeni tím, co bylo psáno v
knihách, podle svých skutků.  Moře vydalo
mrtvé, kteří byli v něm, také smrt a podsvětí vydaly mrtvé, kteří v nich byli,
a každý byl souzen podle svých skutků. 
Smrt a podsvětí byly vrženy do ohnivého jezera. To je druhá smrt: ohnivé
jezero. Kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého
jezera.” (Zjevení 20,12-15)

Vysvobození lidstva z moci smrti bylo hlavním
posláním Spasitele. Dlouho předtím, než se narodil jako miminko, prohlásil o
Něm prorocký hlas:

“Z ruky hrobu
vyplatím je, od smrti vykoupím je; budu zhoubcím tvým, ó smrti, budu zkažením
tvým, ó hrobe, želení skryto bude od očí mých.” (Ozeáš 13,14)

Zničení hříchu, Satana a dokonce i smrti
samotné bylo záměrem věrných srdcí od doby, kdy Adam a Eva poprvé truchlili nad
smrtí Ábelovou.

Spravedliví
vzkříšení budou volat s radostí: “Pohlcena jest smrt v vítězství. Kde jest, ó
smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé?” (1 Korintským 15,54.55)

Oheň, který zničí hřích a hříšníky taktéž
očistí zemi:

“Přijdeť pak ten
den . . . [Yahuwahův], jako zloděj v noci, v kterémž nebesa jako v prudkosti
vichru pominou, a živlové pálivostí ohně rozplynou se, země pak i ty věci,
kteréž jsou na ní, vypáleny budou.” (2 Petrova 3,10)

Stvořitel bude taky znovu-Stvořitel. Jakmile
bude země očištěna od poslední stopy hříchu, Yahuwah učiní nové Nebe a novou
zemi:

“Od národu zajisté
až do pronárodu jsou léta tvá, i prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou Tvých,
nebesa. Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí,
jako oděv změníš je, a změněny budou.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.” (Žalm 102,25-28)

“Oheň, který stráví
bezbožné, očistí zemi. Každá stopa prokletí je odstraněna. Žádné věčně hořící
peklo nebude vykoupeným připomínat strašné důsledky hříchu.

Jen jediná
připomínka zůstane: Náš Vykupitel ponese navždy známky Svého ukřižování. Na
Jeho zraněné hlavě, na Jeho boku, Jeho rukou a nohách zůstanou jediné stopy
krutého díla, které hřích způsobil.” (E. G. White, The Great Controversy, p. 674.)

Tato země, místo tolika neštěstí, konfliktů a
utrpení, bude věčným příbytkem vykoupených.

“Čekáme podle Jeho
slibu nové nebe a novou zemi, v nichž přebývá spravedlnost.” (2 Petrův 3,13)

Radostí zachráněných bude přítomnost Yahuwaha
samého, který bude po nekončící cykly věčnosti bydlet s těmi, kteří byli
zachráněni z hříchu a věčné smrti skrze víru ve vykupující krev Beránka.

“A spatřil jsem
nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly, a moře již
není. A to svaté město, nový Jeruzalém, jsem uviděl sestupovat z nebe od
[Yaha], připravené jako nevěsta ozdobená pro svého muže. A uslyšel jsem mocný
hlas z trůnu, který řekl: „Hle, [Yahuvův] stánek s lidmi; bude přebývat s nimi
a oni budou jeho lid, a sám [Elohim] bude s nimi a bude jejich [Elohimem]. A
[Yahuwah] setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani
křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.” (Zjevení 21,1-4)

Yahuwah nikdy nikoho neodsoudí k věčné agónii.
Jeho potrestání Svých nepřátel je spravedlivé,
ne mstivé.

„Neboť tak Yah
miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří,
nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Yah neposlal Svého Syna na svět, aby svět
odsoudil, ale aby byl svět skrze Něj zachráněn.” (Viz Jan 3,16-17)

Odpočívej s vědomím, že tě Nebeský Otec miluje. On zachrání všechny, kdo k Němu přijdou ve
víře.

Klikni zde a sleduj video.