Poslední večeře vzbuzuje
otázky v myslích mnoha lidí. Jednalo se o pokrm Pesachu?
Nebo to byla obyčejná večeře, při které Spasitel ustanovil společnou večeři
jako památník Jeho smrti?

Zdá se, že evangelium
Jana umísťuje Poslední večeři na den před Pesachem:

Před
svátkem Pesach, věda . . . [Yahushua], že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto
světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval. A když
večeřeli . . . [Yahushua] počal umývati nohy učedlníků. . . . (Jan 13,1.2.5)

Na druhou stranu však
zdá, že jisté texty v Matouši, Markovi a Lukáši umísťují Poslední večeři na den
Pesachu:

Prvního
pak dne Svátku nekvašených chlebů, přistoupili k . . . [Yahushuovi] učedlníci,
řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka? (viz Matouš
26,17)

Po
dvou pak dnech byl Pesach a Svátek nekvašených chlebů. (viz Marek 14,1)

Tedy
přišel den Nekvašených chlebů, v kterémžto zabit měl býti beránek. I poslal . .
. [Yahushua] Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli. (viz
Lukáš 22,7.8)¹

Jedním z důvodů, proč se usuzuje,
že Poslední večeře byla večeří Pesachu, je dlouho přetrvávající názor, že
hebrejský den začínal západem slunce a ne svítáním. Jelikož Bible odhaluje, že
Yahushua byl ukřižován v den Pesachu, den před Sabatem (viz Jan 19,31 a Marek
15,42), a pokud „den“ začíná při západu slunce, pak se má za to, že
Poslední večeře byla pojídána v den Pesachu a jednalo se o tradiční Pesach/Seder
jídlo.

Pokud by Poslední večeře
byla vskutku večeří Pesachu, vzniká řada problémů.

Zaprvé je třeba zmínit,
že opakované použití slova „Příprava“ v Písmu, které je připsáno dnu
ukřižování, poukazuje na to, že večeře Pesachu (na který má být učiněna ta příprava)ještě nebyla jezena. (viz Matouš
27,62; Marek 15,42; Lukáš 23,54; Jan 19,31) Mnoho lidí dnes odkazuje na šestý
den Biblického týdne jako na „Den příprav“ – den, ve který se člověk
připravuje na Sabat. V Písmu je ale takovéto označení použito jen ve spojení s
14. Abib neboli Pesachem. Pokrm Pesachu (česky hod beránka) se pojídal večer,
proto den před tímto jídlem byl
označen jako „Příprava“.

Celý důvod pro sundání
těl z kříže tak rychle, byl ten, že tento den byl „Příprava“ na
večerní Pesach večeři, stejně jako na příští den, který byl Svátkem nekvašených
chlebů, Velkým Sabatem. Poslední večeře však byla jezena den předtím, než byl
Yahushua ukřižován. Kdyby byla Poslední večeře skutečně večeří Pesachu, pak by
se o dalším dni nemohlo opět mluvit
jako o „Přípravě“.

Zadruhé: pokud by
Poslední večeře byla skutečnou, oficiální Pesach večeří, harmonická symbolika
Yahushui jakožto „Beránka Yahova, který snímá hříchy světa“ (Jan
1,29) by byla zničena. Krásná symbolika krve Yahushuovy coby krve Beránka
Pesachu, skrze Jehož krev jsme ponecháni na živu, by byla zničena, kdyby
nezemřel v době večerní oběti v den Pesach.

Pečlivý a pedantský
průzkum Písma odhaluje, že Poslední večeře se ve skutečnosti neodehrála v den
Pesachu. Proto to nebyla ani večeře Pesachu. Není v rámci tohoto článku
vysvětlit zdánlivé rozpory popisů časů Poslední večeře, jak jsou zaznamenány v
Evangeliích. To už bylo poskytnuto v článku The
Passover Puzzle. Tento článek se zabývá dalšími důkazy o tom, že Poslední
večeře nebyla tradiční večeře Pesachu.

Jan 13 jasně indikuje, že
v době Poslední večeře nebyl ještě
„svátek“ (jak se večeři Pesachu běžně říkalo) pojídán. Při večerním stolu Yahushua oznámil, že jeden z dvanácti
učedníků Ho zradí. To učedníky vyděsilo. Když se Jan tiše zeptal: „Kdo je
to?“, Yahushua odpověděl:

„Ten
jest, komuž já omočené skyvy chleba podám.“ A omočiv skyvu chleba, podal
Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. (Jan 13,26)

V té době byl Jidáš zcela
rozhodnut, že zradí Spasitele. Bible nám říká, že Satan naprosto ovládal
Jidáše, když Yahushua řekl Jidáši něco, co ostatní učedníci nechápali. Právě
toto nepochopení ze strany učedníků odhaluje, že Poslední večeře nebyla
skutečně večeří Pesachu.

A hned
po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu . . . [Yahushua]: „Co
činíš, čiň spěšně.“ Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu
to řekl. Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl .
. . [Yahushua]: „Nakup těch věcí,
kterýchž jest nám potřebí k svátku„, anebo aby něco chudým dal. (Jan
13,27-29)

Anglická King James Version Bible překládá verš 29 takto: „Neboť někteří se domnívali,
poněvadž Jidáš měl měšec, Yahushua mu řekl: Nakup
ty věci, které potřebujeme před svátkem . . . .“

Americká New American Standard
Bible překládá tento verš takto:
„Neboť někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měl měšec, Yahushua mu
řekl: Nakup ty věci, které potřebujeme
pro svátek . . . .“

Complete Jewish Bible uvádí: „Někteří se domnívali, poněvadž
měl Jidáš na starosti společnou peněženku, Yahushua mu řekl: Nakup, co potřebujeme pro svátek . . .
.“

Je jasné, že kdyby
Yahushua a Jeho učedníci právě skončili s večeří Pesachu, nevykládali by si
učedníci Jeho příkaz Jidášovi tak, že by měl Jidáš jít koupit něco pro Pesach.

Ještě přesvědčivější
důkaz se nachází v konkrétních slovech použitých k odkazu na chléb, který
Yahushua lámal jako symbol Jeho těla.

V hebrejském hospodářství
byly kvasnice (nebo kvašení) symbolem pro hřích. Stačí jen trochu kvasnic, aby
to přetvořilo velkou mísu těsta. Byl to tedy vhodný symbol pro to, jak může i
jen malý hřích pěstovaný v srdci přetvořit a zničit duši. Tuto symboliku použil
Yahushua, když varoval učedníky: „Hleďte se mít na pozoru před kvasem
saduceů a farizeů!“ (Matouš 16,6)

Tuto ilustraci měli
učedníci pohotově pochopit, ale zprvu nepochopili:

Oni
však u sebe uvažovali: „Nevzali jsme chleba.“ A znaje to . . . [Yahushua],
řekl jim:  . . . „Což nerozumíte, že
jsem k vám nemluvil o chlebech? Mějte se na pozoru před kvasem saduceů a
farizeů!“

Tedy
srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů. (Matouš
16,7.8.11.12)

Yahushua použil kvas jako
symbol pro hříšnou „nauku lidí“, kterou pyšní farizeové a saduceové
preferovali před zákonem Yahuwaha. Mylné „nauky lidí“ i dnes
ovlivňují mnoho věroučných systémů. Stanovy, dogmata a tradice organizovaných
náboženství je třeba pečlivě studovat, aby nebyl blud nevědomě přijímám jako
pravda. To, že se nějaké nauce věří po staletí, není důkazem její pravosti nebo
platnosti na základě Písma. Všichni, kdo chtějí znát pravdu, celou pravdu a nic
než pravdu, budou pečlivě studovat každou ze svých nauk ve světle Písma.

Nejenže se na příkaz
Yahuwaha nesměl jíst žádný kvas během Svátku nekvašených chlebů (přesnic), ale
všechen kvas musel být z domu odstraněn. Protože prvním dnem tohoto svátku byl
sedmý den Sabat, úkol odstranit veškerý kvas byl součástí „přípravné“
činnosti, vykonávané v Přípravě (14. Abib).

Večeře Pesachu byla vždy
pojídána s nekvašeným chlebem. Byl to krásný symbol Yahushui, Chlebu života,
který neznal žádného hříchu. Jestliže by tedy Poslední večeře byla oficiálním
jídlem Pesachu, byla by pojídána s nekvašeným
chlebem.

V hebrejštině existuje
jen jediné slovo, které popisuje frázi „kvašený chléb“. Fráze
„nekvašený chléb“ pochází taky jen z jednoho hebrejského slova.
Abychom vyjádřili v češtině myšlenku kvašený
nebo nekvašený chléb , museli jsme
přidat jedno slovo navíc. V hebrejštině je to však vyjádřeno vždy jedním
slovem. Totéž platí v aramejštině a řečtině.²

HEBREJŠTINA

Nekvašený chléb = matzah (nebo matzot
pro více než jeden)

Kvašený chléb = lekhem (nebo lekhemim pro
více než jeden)

ARAMEJŠTINA

Nekvašený chléb = patireh

Kvašený chléb = lakhma

ŘEČTINA

Nekvašený chléb = azumos (nebo azumon nebo azuma pro
více než jeden)

Kvašený chléb = artos (or arton pro více
než jeden)

Když se mluví o Svátku
nekvašených chlebů, vždy a bez výjimky používá Bible slovo pro nekvašený chléb – chléb, který
neobsahuje žádné kvasnice.

Exodus
12,18 – odkazuje na jezení nekvašeného chleba 14. dne prvního měsíce.

Exodus
23,15 – opět odkazuje na Svátek nekvašených chlebů použitím slova pro nekvašený chléb.

Leviticus
23,6 – přikazuje jíst nekvašený chléb během Svátku nekvašených chlebů.

Numeri
28,17 – uvádí, že nekvašený chléb se má jíst během sedmidenního svátku.

Každý odkaz, bez jediné
výjimky, používá ohledně Svátku nekvašených chlebů slovo matzot, které odkazuje na bezkvasnicový, nekvašený chléb, pojídaný
během tohoto svátku, počínajíc večeří Pesachu, večer 14. Abib.

Naopak Leviticus 23,17
odkazuje na dva bochníky chleba, které měly být předloženy před Yahuwaha o
letnicích. Tento verš explicitně uvádí: „Z příbytků svých přinesete chleby
sem i tam obracení, dva bochníky ze dvou desetin mouky bělné budou; kvašené je
upečete…“ V tomto případě je použito slovo lekhem, protože se jednalo o kvašený chléb, vykynutý
pomocí kvasnic.

V Novém Zákoně je Biblický výčet shodný, ať už se jedná o aramejštinu
nebo řečtinu.

Matouš 26,17 – „Prvního pak dne Svátku nekvašených chlebů,
přistoupili k . . . [Yahushuovi] učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl Pesach?“

Tento text je trochu
zavádějící, jak bylo vysvětleno v článku The
Passover Puzzle. Slova označená kurzivou (v textu výše) byla přidána
překladateli a nejsou součástí originálního textu. Také slovo
„Prvního“ ve skutečnosti znamená „Před“³.
Přesnější překlad tedy zní takto: „Nyní před Nekvašeným chlebem přišli
učedníci k Yahushuovi.“ Slova zde použitá, ať už v aramejštině nebo
řečtině, odkazují na chléb bez kvasnic používaný pro Pesach a Svátek
nekvašených chlebů.

Marek 14,1 a 12 – „Po dvou pak dnech byl Pesach a Svátek nekvašených chlebů. . . . Prvního
pak dne Nekvašených chlebů, když Pesach beránek
zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys
jedl Pesach (beránka)?“⁴

Opět, řečtina i
aramejština jsou v souladu s tím, že použitá slova odkazují na chléb pečený bez
kvasnic., tedy na Nekvašený chléb.

Lukáš 22,1 a 7 – „Přibližoval
se pak Svátek nekvašených chlebů, jenž slove Pesach . . . Tedy přišel den Nekvašených
chlebů, v kterémžto zabit měl býti Pesach.“

Řecká a aramejská slova
jsou opět ve shodě: tyto texty odkazují na chléb bez kvasnic, tedy nekvašený.

Kdyby byla Poslední
večeře ten Pesach, pak by hebrejská a aramejská slova odkazující na
„chléb“, který Spasitel lámal a rozdával učedníkům, byla stejná slova
použitá výše pro výraz nekvašený
chléb.

Pečlivé prozkoumání
záznamů Evangelií ohledně Poslední večeře odhaluje překvapivou volbu slova:
chléb, který pojídali při Poslední večeři, byl kvašený chléb! Chleba s kvasem!

Matouš 26,26 – „A když oni
jedli, vzav . . . [Yahushua]  chléb a
dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.“

Slovo zde použité pro
„chléb“ poukazuje na to, že se jednalo o kvašený chléb. Aramejština i řečtina používá slovo pro běžný
kvašený chléb.

Marek 14,22 – „A když oni jedli,
vzav . . . [Yahushua] chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte,
jezte, to jest tělo mé.“

Aramejské i řecké slovo
poukazuje opět na to, že tento chléb byl běžný chléb, pečený s kváskem.

Lukáš 22,19 – „A vzav
chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás
dává. To čiňte na mou památku.“

Opět, aramejština i
řečtina se shodují ve své volbě slova, že chléb zde použitý byl běžný chléb, ne
nekvašený chléb.

Evangelium Jana nepíše o
chlebu, ale místo toho hovoří o umývání nohou. Pavlovy spisy však hovoří více o
Poslední večeři.

1. Korintským 11,23 – Já zajisté
přijal jsem od . . . [Yahushui], což i vydal jsem vám, že . . . [Spasitel Yahushua]
v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb, a díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to
jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.“

Pavlův popis souhlasí s
volbou slova v Evangeliích – chléb použitý byl kvašený chléb!

1. Korintským 11,26 – Nebo
kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt . . .
[Yahushuovu] zvěstujte, dokavadž nepřijde.

Opět, aramejština i
řečtina se shodují v tom, že chléb zde zmíněný je kvašený chléb.

1. Korintským 11,27 – A protož
kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha . . . [Yahushui] nehodně, vinen
bude tělem a krví . . . [Yahushuovou].

Aramejština i řečtina se
shodují: slovo použité je pro běžný kvašený chléb.

1. Korintským 11,28 – Zkusiž
tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pij.

Opět, aramejština i
řečtina se shodují: slovo použité je pro běžný kvašený chléb.

Je nemožné, aby Poslední
večeře byla shodná s národním svátkem Pesach, protože chléb použitý by musel
být nekvašeným chlebem. Je naprosto
zjevné, že Poslední večeře se odehrála den před
Pesachem.

Yahushua věděl, že už bude
mrtev, když nadejde doba večeře Pesachu. Poslední večeře byla Jeho posledním
jídlem předtím, než byl ukřižován jako Beránek Yahův. Jeho smrt v den Pesachu,
ve chvíli večerní oběti, byla dokonalým naplněním, velkým antitypem všech
beránků, kteří byli obětováni od doby, kdy Adam a Eva odvrátili své znavené
kroky směrem pryč z Edenu.

Krása této symboliky byla
odhalena Pavlovi, když Korintské varoval:

Neníť
dobrá chlouba vaše. Zdaliž nevíte, že maličko kvasu všecko těsto nakvašuje? [Maličký
hřích ničí celého člověka].

Vyčisťtež
tedy starý kvas, abyste byli nové zadělání, jakož pak jste nenakvašeni. Neboť
jest . . . [Yahushua] náš Pesach za nás obětován.

A
protož hodujmež ne v kvasu starém, ani v kvasu zlosti a nešlechetnosti, ale s
nekvašeným chlebem upřímosti a pravdy. (viz 1. Korintským 5,6-9)

Tato služba společenství,
ustanovená Yahushuou při Poslední večeři, je památkou Jeho smrti. Není nutné
používat nekvašený chléb, když je člověk součástí této památky, protože
Yahushua sám použil kvašený chléb. Použití nekvašeného chlebu a čisté hroznové
šťávy⁵ Pesachu je pravá podstata obou obřadů.

Yahushua byl dokonalým, bezhříšným
Synem Yahuwaha. Coby Chléb života je nekvašený chléb dokonalým symbolem pro
Yahushuu. Zajisté mohl požádat, aby byl na stole při této poslední večeři se
svými učedníky nekvašený chléb. Skutečnost, že si zvolil běžný kvašený chléb
jako symbol Svého těla, zlomeného pro nás, může být chápán skrze skutečnost, že
se Sám postavil na naše místo hříšníků místo nás.

Nebo
toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli
spravedlností [Yahuwahovou]  v Něm. (2.
Korintským 5,21)

Yahushua dal Svým
učedníkům kvašený chléb a řekl: „Toto je Mé tělo, které za vás
dávám.“ (Lukáš 22,19) Yahushua byl svatý a bezhříšný. Ale jako naše
náhrada, vzal na Sebe náš hřích. Výsledkem je to, že všichni, kteří v Něj věří,
mohou být spaseni. Jeho neposkvrněná spravedlnost je zdarma dána všem, kteří
skrze víru přijmou Jeho oběť za nás. To je symbolizováno použitím nekvašeného
chlebu při této památce. Odplata za hřích nás může bezpečně obejít, protože
požadavky přestoupeného zákona jsou naplněny skrze Jeho krev prolitou za nás.

Když jíme nekvašený chléb
na památku Yahushui, prohlašujeme Jeho smrt dokud On nepřijde. Připomínáme si
ten největší dar, který byl kdy člověku darován: Beránka Yahova, který snímá
hříchy světa.