Bible prezentuje velmi zvláštní skupinu lidí,
kteří ctí svého Stvořitele skrze bohoslužbu v Jeho svatý Sabat, zatímco
celý zbývající svět jej zavrhuje. Nazývají se Synové Sádochovi. Synové Sádochovi jsou jedineční. Oni tak
podřídili své životy Yahuwahovi, že jejich vůle je sloučena s Jeho vůlí.
Jejich životy dokonale odrážejí boží obraz. Synové Sádochovi se oblékají, mluví
a jednají, jak je Yahuwah vede. Oni jsou Jeho
a On je jejich. Zatímco slouží svým
spoluobčanům, ve velmi zvláštním smyslu slouží Synové Sádochovi Yahuwahovi.
„Synové Sádochovi, .
. . ti budou přistupovati ke mně, aby mi přisluhovali, a státi před tváří mou, .
. . praví Panovník Yahuwah. Ti přicházeti budou k svatyni mé, a ti přistupovati
k stolu mému, aby mi sloužili a drželi stráž mou.
V rozepři pak ať se
postavují k souzení, a podlé soudu mého soudí ji. Zákonů mých i ustanovení mých
při všech slavnostech mých ať ostříhají, a Sabaty mé světí.“ (Ezechiel
44,14-16; 24)
Synové Sádochovi mají velmi vysoké povolání.
Za celou dobu bylo jen několik takových lidí, tak zcela oddaných službě
Nejvyššímu, že jsou jedno s Věčným. Slova, která mluví, a činy, které konají,
jsou zjevením myšlenek a pocitů Toho, kterého milují a kterému slouží. Tak
vysoký osud vyžaduje zvláštní přípravu. Tento trénink není možné získat na
světských univerzitách. Ani nějaký seminář nemůže vhodně vzdělat takové lidi,
kteří by byli Syny a Dcerami Sádochovými.
Každý muž, žena a dítě, kteří se poddají boží
vůli, se zapojí do výchovy Nebes. Yahuwah osobně řídí životní zkušenosti, které
utvářejí jejich charakter pro velké dílo ve službě pro Něj. Život Synů a Dcer
Sádochových je velmi bohatý, naplňující a duchovně prospěšný . . . ale také
velmi osamoceným putováním. Mojžíš strávil 40 let na poušti jako pastýř, než
bych připraven být Yahuwahovým mluvčím.
Těchto 40 let tréninku ve škole Nebes bylo tím, co ho připravilo pro
jeho velké životní poslání. Mojžíš byl velmi poctěn Nebem. Když prosil, aby
mohl spatřit Yahuwahovu tvář, laskavá odpověď Všemohoucího byla:
„Všechna má dobrota
přejde před tebou . . . Ale . . . Nemůžeš spatřit mou tvář, neboť člověk mě
nesmí spatřit, má-li zůstat naživu. . . . Hle, u mne je místo; postav se na
skálu . . . postavím tě do skalní
rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. Až dlaň odtáhnu, spatříš mě
zezadu, ale mou tvář nespatří nikdo.“ (Exodus 33,20-23)
Yahuwah řekl o tomto Synu Sádocha:
„Bude-li mezi vámi
prorok, já Yahuwah se mu dám poznat ve vidění, mluvit s ním budu ve snu. Ne tak
je tomu s mým služebníkem Mojžíšem. Má trvalé místo v celém mém domě. S ním
mluvím od úst k ústům ve viděních, ne v hádankách; smí patřit na zjev Yahuwahův.“
(Numeri 12,6-8)
 |
|
Mojžíšova příprava pro jeho vysoké povolání nebyla získána na královských dvorech Egypta u nejlepších světských učitelů. Byla získána na osamělých pustinách pouště, kde jeho duše rozmlouvala jako jeden – s – jedním se svým Stvořitelem. |
Mojžíšova příprava pro jeho vysoké povolání
nebyla získána na královských dvorech Egypta, u nejlepších učitelů světa. Byla
získána na osamělých pustinách pouště, kde jeho duše rozmlouvala jako jeden – s
– jedním se svým Stvořitelem. Toto je příprava požadovaná po všech, kdo chtějí
být Synové Sádochovi. Je to velmi osamocené putování mimo prestiž světských
poct nebo pochybné „kamarádství“ zahřívačů církevních lavic, kteří nejsou
odhodláni žít cele pro Yahuwaha.
Všichni, kdo jsou plně oddáni Yahuwahovi,
budou poslušní do každé podrobnosti božímu Zákonu – včetně Sabatu čtvrtého
přikázání. Jakmile je poslušnost poskytnuta ohledně tohoto bodu, každý musí
stát sám. Sedmý den Sabat může být vypočítán jedině použitím starodávného
luni-solárního kalendáře Stvoření. To je extrémně nepopulární pro kněze,
pastory, přátele a rodinu. Všichni, kdo zavrhnou povinnost uctívat Stvořitele v
Jeho Sabat, povstanou proti těm, kdo se snaží uposlechnout. Výsledkem je, že
dnešní Synové a Dcery Sádochovi, stejně jako jejich bratři a sestry minulých
věků, musí často uctívat o samotě. Nejprve to může člověku připadat divné.
Když je člověk zvyklý poslouchat inspirující
kázání pod krásnými mozaikovými okny a povznášející hudbu, může se mu zdát
ticho na břehu jezera méně „uctívající“. Když je žena zvyklá přispět k přípravě
oběda po církevní bohoslužbě, vyučovat děti v Sabatní škole a navštěvovat
modlitební shromáždění, osamělá bohoslužba ve vlastní ložnici se může zdát
příliš osamělá. Lidmi vytvořené zvyky bohoslužeb nemusí nezbytně vyvyšovat
Stvořitele. Píseň krásně zazpívaná před plným shromážděním nedolehne až k uším
Yahuwaha, je-li zpívána ze srdce plného sebevyvýšení. Prostá píseň, zpívaná v
samotě vlastního domova, obdrží Yahuwahovo požehnání, pokud vyvěrá ze srdce
oddané lásky. Andělé, poslouchající takovou píseň, touží po tom, aby mohli
připojit své hlasy k hlasu pokorného věřícího a chór narůstá jako mocný refrén,
ozývajíc se klenbami Nebes a přinášejíc slávu a čest k Tomu zbožňovanému.
Nenech se pokoušet pocitem, že tvá bohoslužba,
nabízená o samotě, má menší cenu pro Yahuwaha, než kdybys klečel nebo zpíval se
stovkami dalších lidí. Je to individuální srdce člověka, které Yahuwah přijímá,
a je to individuální srdce člověka, které k Sobě přitahuje. Bible zaslibuje
všem, kdo Ho uctívají o samotě:
„Neboť kde jsou dva
nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ (Matouš 18,20)
To nevylučuje ty, kteří nemají druhého
člověka, se kterým by konali bohoslužbu. Yahuwah pověřuje zvláštní strážné
anděly, aby doprovázeli kroky Jeho pozemských dětí. Yahushua odkazoval na tyto
osobní strážné anděly, když varoval:
„Mějte se na
pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Pravím vám, že jejich
andělé v nebi jsou neustále v blízkosti mého nebeského Otce.“ (Matouš 18,10)
Andělé se připojují k dítěti YAHA, který světí
o samotě na lesní mýtině, podél písčitého břehu nebo v tichém pokoji.
„Což není každý
anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?“ (Židům 1,14)
Nejpokornější domácí ekklesia, s mnohými nebo
s jedním člověkem, se může jevit palácem pro bohatého ve víře, který tam
přebývá. Protože pravá bohoslužba je aktem oddanosti, pocházející ze srdce
přetékajícího láskou a vděčností, je ve skutečnosti snazší uctívat o samotě než
ve společnosti nedbalých nebo lhostejných věřících. Bible nediktuje, jakou
formu bohoslužby má člověk zastávat. Cokoliv, co přitahuje mysl a srdce k lásce
a oddanosti svému Stvořiteli, je přijatelné dělat při bohoslužbě.
„Sabat je učiněn
pro člověka a ne člověk pro Sabat.“ (Marek 2,27)
Buď ochoten vyzkoušet nové věci ve své
bohoslužbě. Co je možné se skupinou lidí, nemusí být možné s rodinou nebo
jednotlivcem. To však nezmenšuje dopad na srdce, ani to není méně přijatelné u
Yahuwaha jen proto, že to přichází od jednotlivce nebo rodiny, a ne od
církevního sboru. Jestli je to možné, prožívej tyto svaté hodiny v přírodě. To
je jeden z nejlepších způsobů, jak přitáhnout srdce vzhůru k Nebi.
Eliáš byl další Syn Sádochův, který žil velmi
osamocený život, připravujíc se pro své životní dílo ve škole Nebes. Yahuwah
jej individuálně poučil, že Vysoký a Velebný On, který žije věčně, se nenachází
ve vichru, zemětřesení, ani ohni. Společenství lidského s božským se neodehrává
v hlasitém rozruchu nebo hýřivých činech. Yahuwah promlouval k Eliáši „tichým,
jemným hlasem“. (1. Královská 19,12) Takový tichý, jemný hlas nemůže být
slyšet, když je bohoslužba pohřbena pod formami tradic nebo svázána očekáváním
druhých. Je vzdálen od vřavy moderní společnosti, pryč od rozptylování
nevěřících, tak aby srdce mohlo nejlépe slyšet hlas Milovaného. Tyto vzácné
chvíle společenství se Stvořitelem vesmíru jsou tím, co připravuje Syny a Dcery
Sádochovy, aby stáli jako svědkové Království Nebes na této zemi.
Yahushua Sám mluvil o bohatých duchovních
odměnách daných těm, kdo se s pokorou sklánějí před Všemohoucím při klidné,
osamělé bohoslužbě.
„Když se modlíš,
vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který
zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.“ (Matouš 6,6)
Nabízej svou chválu a své modlitby tvému Otci
v Nebi. Spočívej v jistotě Jeho lásky k tobě a Jeho přijetí tvé bohoslužby.
Proto už není
žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Yahushuovi Spasiteli, kteří chodí ne
podle těla, ale podle Ducha. (viz Římanům 8,1)
Uctívej Stvořitele v duchu a pravdě v Jeho
svatý den Sabat. On tě miluje láskou, která tě nikdy neopustí. Tvá
bohoslužba, jednoduchá a osamocená, osvobozená od světské okázalosti, je
přijatelná v Jeho očích.
Jeho vyzývající slova pro tebe jsou:
„Vstaň, přítelkyně
má, krásná má, a pojď. . . . Pojď, milý můj, vyjděme na pole . . . Ráno
přivstaneme, na vinice pohledíme . . . a tuť dám tobě milosti své.“ (Píseň
písní 2,10; 7,11-12)
