Yahuwah je láska. Jeho myšlenky, Jeho pocity,
pravá povaha Jeho přirozenosti, kým a čím je, je čistá, neředěná, nezměřitelná
láska. Každý čin stvořitelské moci vychází z nekonečné lásky a je
vyjádřením LÁSKY Samotné.

LÁSKA se aktivně snaží konat dobro pro druhé,
přinést druhým radost. To byl důvod, proč LÁSKA stvořila dokonalý svět. „Buď
světlo“ (Genesis 1,3) bylo prvním darem. Suchá půda, zavlažená rozdělenými
vodami, světla na obloze, statné stromy, delikátní květiny, radostní ptáci,
milá zvířata, všechno to byly Jeho dary lásky, plánované jakou součást
dokonalého světa pro lidskou rasu.

Když byl Stvořitel hotov
s tvorbou dokonalého světa, nemohlo to být lepší. Pohledem na tuto
scenérii LÁSKA viděla, že „to bylo dobré“. (viz Genesis 1) Když byl svět
hotový, LÁSKA stvořila lidi. Ne jako roboty nebo sluhy, ale jako Jeho vlastní
děti, „k obrazu . . . [Elohimovu] stvořil jej, muže a ženu stvořil je.“
(Genesis 1,27)

Z Úst do úst vdechl Yahuwah do člověka Svůj vlastní
dech života. Yahuwah, JSEM KTERÝŽ JSEM, učinil smlouvu, že bude Elohimem
člověka, poskytne mu vše potřebné, nejen pro sám život, ale i pro štěstí,
zajímavé aktivity, spokojenost, lásku a mír. Toto bylo všechno jeden obrovský
dar, vyvěrající z velkého srdce samotné LÁSKY.

Ale pravá láska je daleko více než jen dary. Je více
než pouhá slova. Pravá láska věnuje čas tomu, koho miluje.

Chlapec se probudil pln vzrušujícího očekávání. Dnes
jsou jeho narozeniny! Jeho tatínek mu slíbil, že to bude obzvláštní den.
Vyskočil z postele a utíkal do obývacího pokoje. To, co viděl, naplnilo
jeho očekávání více, než v co doufal. Barevné dekorace a mnoho balónků
změnilo obyčejný pokoj v zářivý a slavnostní obraz. Hromádka pestře
zabalených balíčků slibovala ještě více potěšení.

Dychtivě hledal dárce všech těchto dobrých věcí. Vběhl
do kuchyně. Dokonce i stůl, kde snídají, byl slavnostně ozdoben, a on ucítil
své oblíbené jídlo, až se mu začaly sbíhat sliny. A tam, na jeho talíři, byla
kartička. Určitě blahopřání k narozeninám! Radostně roztrhl obálku a začal
číst:

Chlapec se chvěl vzrušením. Jeho tatínek byl ten
nejlepší tatínek na světě! Mohl by jeho zvláštní den být lepší než tento? Pak
jeho zrak padl na další slova:

Radost a nadšení dne byly pryč. Oči chlapce byly
zality slzami, když se díval na dárky od svého otce. Ale on chtěl být hlavně se
svým tatínkem. Všechny dárky světa se nedají srovnat s dnem stráveným se
svým otcem, s hraním se svým otcem a s posloucháním toho, co tatínek
říká.

 Jako milující
moudrý Otec věděl Yahuwah, že všechny Jeho dary by nebyly skutečně
obšťastňující bez Jeho přítomnosti. Věděl, že více než cokoliv jiného, co dal
Svým dětem, chtějí Jeho pozornost, chtějí mít společenství se samotnou LÁSKOU.
A tak šel Yahuwah dále, než jen k materiálním darům; udělal více, než jsou
slova lásky. Dal jim Sebe samého tím, že jim daroval Svůj čas.

Každý týden, každý sedmý den oddělil stranou jako
zvláštní čas pro Stvořitele a Jeho děti. LÁSKA viděla vše, což učinila, a aj,
bylo velmi dobré. . . A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko
jejich. „A dne sedmého . . . [LÁSKA] dokončila dílo své,
kteréž dělala; a odpočinula v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž dělala.“
(Genesis 1,31-2,2)

Yahuwah naplánoval do času příležitosti pro Jeho
přítomnost: týdenní Sabaty a měsíční Nové Měsíce byly pozvánkou ke strávení
času s Ním.

Otec, který miluje své děti, rád stráví čas
s nimi. V dnešním světě je většina otců pryč z domova kvůli
práci, která zabere hodně času. Těší se na víkend, až budou moci být celý den
pohromadě se svou rodinou, ale jeden den v týdnu nestačí. Když pracovní
doba končí, spěchají domů, aby mohli být se svými dětmi dříve, než půjdou spát.
Ani pro Yahuwaha nebyl jeden den v týdnu dostačující. LÁSKA přicházela „za
večerního chládku“¹, aby strávila čas se Svými dětmi.

Když Jeho děti zhřešily, LÁSKA nevzdálila Svou
přítomnost, ale přiblížila se ještě blíže, byly ustanoveny a vyžadovány
každoroční svátky, protože On věděl, že bez těchto nařízení nepřestanou Jeho
padlé děti pracovat, aby s Ním strávily čas. Zapomenou, že jejich největší
radost byla soustředěna v LÁSCE.

Boží láska je věčná láska. Vyvěrá z velkého srdce
Yahuwaha, který je zdrojem veškeré lásky, radosti a štěstí. Yahuwahova láska je
nejmocnější silou ve vesmíru. Je pravou podstatou kým a čím On je. 

Malé děti si obvykle nerady čistí zuby. Štiplavá pasta
je pálí na jazyku a je pravda, že kdyby jim nebylo řečeno, aby si čistily zuby,
nepamatovaly by si, že to mají dělat. Milující rodiče vyžadují od dětí, aby si
čistily zuby, protože rodiče ví, že když si děti nebudou čistit zuby, později
budou zažívat bolest kvůli zubním kazům. Rodiče taky ví, že každodenní čištění
zubů je nezbytné, pokud mají mít děti všechny zuby i v době, kdy budou dospělé.
Ví také, že děti budou chtít mít všechny zuby, až budou dospělé. To, co se zdá
být pro děti tíživým požadavkem, pochází z lásky rodičů, kterou mají ke
svým dětem.

Tak to je s časem, který LÁSKA vyžaduje po Svých
dětech, aby strávily s Ním. Protože „všichni zhřešili a jsou daleko od
Yahuwahovy slávy“ (Římanům 3,23), chtějí lidé strávit čas se svým nebeským
Otcem stejně tak hodně jako nehodné dítě se špatným svědomím chce strávit čas
se svými rodiči. Avšak LÁSKA ví, že Jeho děti naleznou největší radost a štěstí
tehdy, když stráví čas s Ním, proto vyžaduje čas strávený s Ním
v naději, že Jeho děti pochopí, že se Ho nemusí bát, a uvidí krásu LÁSKY a
proto poroste i jejich láska k Němu.

Lidé vidí Sabat jako příkaz, zatímco je to pozvání.
Vidí svátky jako požadavek, zatímco jsou ve skutečnosti výsadou. V hebrejském
hospodářství oddělil Yahuwah každý sedmý rok pro Své děti, aby strávili čas
s Ním. Celý rok byl zasvěcen jako Sabatový! Každý padesátý rok byl
zvláštní Sabatový čas, jubilejní rok, kdy otroci byli propuštěni na svobodu a
dluhy byly smazány.

Jen darovaná láska může probudit lásku, a proto
Yahuwah oddělil dostatek času pro všechny, aby měli příležitost se s Ním
důvěrně seznámit, být okouzleni krásou Jeho charakteru a naučit se mu důvěřovat
v Jeho lásce. Lidská láska je emoce, která je vrtošivá a nedůvěryhodná.
Boží láska je zásada, která se nemění a je nejmocnější silou ve vesmíru.

Silná jako smrt je láska . . . Lásku neuhasí ani velké
vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého
domu, sklidil by jen pohrdání. (Píseň písní 8,6.7)

BOŽSKÁ LÁSKA VERSUS LIDSKÁ LÁSKA

Básníci, spisovatelé románů, hudební skladatelé a
další vydělávají na této základní touze člověka být milován. Filmy vypráví
příběhy o lidech nacházejících „lásku“; zpěváci zpívají o „nekonečné lásce“
nebo oplakávají „hledání lásky na všech špatných místech“. Každý všude hledá
někoho, kdo by ho miloval takového, jaký je, bez ohledu na to, čím není. Vše to
se nazývá „láska“.

Taková láska není totéž, co božská Láska. Lidská
„láska“ je vždy zahalena určitým stupněm sobectví. Dokonce i slovník definuje
„lásku“ jako poznamenanou sobectvím: „V obecném smyslu být potěšen s; nahlížet
se zalíbením na součet kvalit, které uspokojují smysly . . . .“²

Pravá láska má však svůj zdroj v srdci Nekonečné
LÁSKY: v samotném Yahuwahovi. Božská Láska, osvobozená od veškerého
sobectví, je někdy přesněji překládána v Bibli Sv. Jakuba (King James
English) jako „charity“ (dobročinnost). Toto je čistá Láska, která naplňuje
srdce Otce:

dispozice srdce, která vede lidi k tomu, aby
smýšleli příznivě o svých blízkých a dělali jim dobře. . . .
V konkrétnějším smyslu, láska, laskavost, cit, něžnost, . . . liberálnost
v posuzování lidí a jejich činů; dispozice, která vede lidi k tomu,
aby přemýšleli a soudili, komu věnují svou přízeň, a podle toho sestavovali své
věty a činy.³

Celá Bible je jeden dlouhý záznam o neumírající božské
LÁSCE. Od počátku až do konce Bible odhaluje charakter Yahuwaha jako čisté
Lásky, neposkvrněné jedinou špetkou sobectví.

Záznamy v Písmu zjevují Yahuwahovu dispozici
Lásky ke stvořením, která učinil. I když jsme proti Němu zhřešili a ublížili mu
jako nevěrná manželka vůči svému Manželovi, který o ni vždy s láskou
pečuje (viz Ozeáš), LÁSKA přemýšlí „příznivě“ o hříšnících a vždy se snaží
„konat pro ně dobro“. LÁSKA „má sklon . . . myslet a soudit příznivě a podle
toho vytvářet nejlepší spojení slov a činů.“⁴

Právě zde je nejvíce viditelná propast mezi LÁSKOU a
lidmi.

Existuje rozdíl mezi činy a reakcemi. Činy člověka
jsou výsledkem rozhodnutí. Reakce jsou však založeny na čistě fyzickém nebo
emočním stimulování. Dotkni se žhavého kovu na tvých kamnech a nebudeš mít čas
rozhodovat se, co budeš dělat. Bezprostředně budeš reagovat: Stáhneš rychle
svou ruku a nejspíš vykřikneš „Au!“.

Pokud chceme vědět, co je skutečně v hloubi
lidského srdce a duše, studujme jeho reakce. Reakce zjevují, kým a čím daná
osoba je, způsobem, který žádné činy nemohou ukázat. Zde je příklad bránící
matky, který ukazuje rozdíl lidské reakce v porovnání s boží Láskou:

Když má dcera začala chodit domů ze školy s modřinami
od nějakého rváče, prožívala jsem velmi silnou reakci . . . a nebyla to reakce
bezprostředního odpuštění chlapci, který způsobil modřiny mé malé holčičce.
Klidně, ale pečlivě jsem poučila mou dceru, jak má silně a cíleně udeřit na
solar plexus tak, aby mu vyrazila dech a vydobyla si u něho respekt
(přinejmenším respekt pro svou sílu, pokud nic jiného) a on ji nechal na
pokoji…“

Taková nepřiměřená reakce byla založena na matčině
lásce ke své dceři . . . a žádné lásce ke klukovi, který ji ubližoval. Takováto
reakce je naprosto lidská a zcela protikladná k Yahuwahově reakci na
osobní ublížení nebo zneužití. Yahuwahovou stálou a okamžitou reakcí je:
odpuštění. Yahuwahova reakce na osobní urážku a bezpráví předkládá
v nejlepším světle slova a činy druhé osoby, i když tato slova a činy
Yahuwahovi přináší silnou a osobní bolest!

To je pravá esence LÁSKY. On dává, protože miluje,
aniž by zvažoval, kolik toho získá nazpět. Jeho city jsou zraněny, když jsou
Jeho dary brány jako samozřejmost, ale Jeho první reakcí je odpustit! Vidíme to
na naprosté oběti Jeho Požehnaného Syna, Yahushui; našeho dokonalého vzoru pro
chování ve VŠECH věcech!

LÁSKA smýšlí laskavě o druhých. LÁSKA jedná tak, aby
přinesla druhým radost a reaguje s bezprostředním odpuštěním, bez ohledu
na provokace.

LÁSKA je soucitná a snadno pohnutelná skrze zranění a
zármutek druhých.

LÁSKA je milá: On je „ochotný činit dobro pro druhé a
dělat je šťastnými tím, že plní jejich prosby, uspokojuje jejich potřeby nebo
jim pomáhá v nouzi; je povahy citlivé, dobré a benevolentní.“⁵

LÁSKA je milostivá: On je „milý, přátelský . . .
ochotný odpouštět přestupky a udělit nezasloužená požehnání“.⁶

LÁSKA je milosrdná: On vlastní něžnost a jemnost srdce,
která promíjí ublížení člověka nebo zachází s útočníkem lépe, než si
zaslouží; postoj, který mírní spravedlnost a navádí zraněného člověk
k odpuštění přestupků a bezpráví a odpuštění trestu nebo se zasazuje o
menší trest, než si zákon či spravedlnost žádá.“⁷

Jako Otec všeho, LÁSKA cítí lítost: On cítí „bolest
nebo smutek toho, kdo je v neštěstí.“⁸

LÁSKA je především benevolentní: On má dispozice konat
dobro; má lásku k lidstvu a touhu podporovat jejich blaho a štěstí.“⁹

Čistá, božská Láska je nejmocnější silou v celém vesmíru
a Yahuwah, který je Sám zdrojem pravé Lásky, poskytuje Svým dětem hlubší pohled
na Jeho charakter, což se stalo známým jako kapitola Lásky:

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku
bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví,
rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou
víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal
všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic
mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se
nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch,
nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se
raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději,
láska vytrvá.

Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky –
ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i
naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné,
bude překonáno.

Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel
jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem
to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však
uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh
zná mne.

A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té
trojice je láska. (1. Korintským 13)

Tato kapitola je božsky inspirovaným popisem samotného
LÁSKY. Pokaždé, když je použito slovo „láska“, vlož osobní jméno LÁSKY –
Yahuwah:

Yahuwah je trpělivý, laskavý, Yahuwah nezávidí,
Yahuwah se nevychloubá a není domýšlivý. Yahuwah nejedná nečestně, nehledá svůj
prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale
vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, Yahuwah vydrží, Yahuwah věří,
Yahuwah má naději, Yahuwah vytrvá.

Pro získání střízlivého srovnání mezi božskou LÁSKOU a
lidskou láskou, zkus do stejného textu vložit místo lásky své vlastní jméno:

[vlož své jméno] je trpělivý, laskavý, [jméno]
nezávidí, [jméno] se nevychloubá a není domýšlivý. [jméno] nejedná nečestně,
nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze
špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, [jméno] vydrží,
[jméno] věří, [jméno] má naději, [jméno] vytrvá.

Au. Moje jméno se tam nehodí. A tvoje? Jedině LÁSKA
splňuje všechny ty parametry. Jedině Jeho božský charakter může být tak popsán.

Je to tato Láska, pravá Láska, čistá Láska, ona LÁSKA
sama nabízená tobě.

Všechna rodičovská láska, jež od pokolení do pokolení protékala
lidskými srdci, všechny studnice něžnosti, jež vytryskly v lidských duších,
nejsou v porovnání s nekonečnou a nevyčerpatelnou . . . [Yahuwahovou] láskou
ničím jiným, nežli malý potůček proti nesmírnému oceánu. Jazyk nemůže vyjádřit
tuto lásku, pero ji nemůže popsat. Můžete po všechny dny svého života o ní
přemýšlet, můžete pilně hledat v Písmu, abyste ji pochopili, můžete všechny . .
. [Yahuwahem] vám propůjčené síly a schopnosti vynaložit na to a namáhat se,
abyste porozuměli lásce a milosrdenství nebeského Otce, přesto zůstane
nekonečně mnoho nepochopitelného. O této lásce můžete přemýšlet po celé věky a
přece nikdy plně neporozumíte délce a šířce, hloubce a výšce . . . [Yahuwahovy]
lásky. . . . ¹⁰

Otevři své srdce LÁSCE. Jeho slova naléhavé prosby se
ozývají skrz staletí: „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě,
dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě; Miloval jsem tě odvěkou láskou,
proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství.“ (Jeremiáš 1,5; 31,3)

Důvěřuj svého Stvořiteli. Udělej si čas na studium
Jeho charakteru. Svěř se do Jeho péče, protože Yahuwah je Láska.

• Věčná Láska | 2. část: Yahushuova láska
  k člověku
• Věčná Láska | 3. část: Reakce člověka